Časopis Naše řeč
en cz

Berlusconizace po česku

Věra Dvořáčková

[Drobnosti]

(pdf)

Berlusconization in Czech

This article discusses the use and the origin of the expression berlusconizace

[*]Termín berlusconizace byl v nedávné době v médiích četněji skloňován v souvislosti s kandidaturou a následným úspěchem nového politického hnutí ANO a jeho lídra Andreje Babiše v posledních parlamentních volbách. Z jazykového hlediska jde o (víceméně) nové slovo řadící se k depropriím s příponou -izace, motivovaným vlastními jmény politicky činných osob, která tvoří početnou a produktivní skupinu dějových názvů. Cílem tohoto příspěvku je představit pojmenování berlusconizace v sémantické rovině i slovotvorné přináležitosti na pozadí jeho mezinárodního charakteru. Jako materiálová základna mi posloužil především Český národní korpus a mediální archiv Newton Media, dále německý korpus Deutscher Wortschatz Universität Leipzig, německý mediální archiv Genios, Slovenský jazykový korpus, Ruský národní korpus, Korpus současné americké angličtiny a další internetové zdroje.

Tvoření slov v češtině 2 uvádí, že dějová substantiva zakončená sufixem -izace jsou obvykle utvářena na základě příslušného slovesa s příponou -izovat (Daneš – Dokulil – Kuchař, 1967, s. 646). Specifickou skupinou jsou však substantiva opírající se o vlastní jména, která tudíž představují jejich slovotvorné východisko (Světlá, 2005). Existují však mezi nimi také přejímky, resp. internacionalismy (Martincová, 2010, s. 30), což je, jak se domnívám, také případ berlusconizace.

Původním cizojazyčným předobrazem českého výrazu berlusconizace je italské substantivum berlusconizzazione, jež vzniklo odvozením od slovesa berlusconizzare za pomoci přípony -izzazione. Nové slovo berlusconizzazione se v italštině objevilo nejpozději v roce 1994[1], tedy v roce, kdy se Silvio Berlusconi stal poprvé italským premiérem. Téhož roku se s německým ekvivalentem daného výrazu (berlusconisierung) seznámila také německy mluvící veřejnost.[2] Podle mediálního archivu Newton Media se v českém jazykovém prostředí objevuje nový internacionalismus berlusconizace prvně v roce 1997 (Slovo, 4. 9. 1997 a Haló noviny, 20. 9. 1997).

Jak již bylo naznačeno, výraz berlusconizace, resp. berlusconizzazione je slovotvorně motivován příjmením italského politika a podnikatele Silvia Berlusconiho[3]. Významnější výkladové slovníky současné italštiny,[4] ať už knižní či elektronické,[5] povětšinou slovu berlusconizzazione nevěnují pozornost, výjimkou je však například slovník Il vocabolario Treccani, kde je heslo berlusconizzazione vyloženo jako „appiattimento sui modelli proposti da Silvio Berlusconi“[6], tedy „připodobnění se modelu Silvia Berlusconiho“. Jde o definici velmi obecnou, postihující pouze slovotvorný, nikoli však lexikální význam slova.

Z obecněsémantického hlediska se přípona -izace užívá zpravidla při tvoření dějových abstrakt pojmenovávajících procesy nebo změny stavu (Světlá, 2005). Povšechný význam tohoto formantu je dodání, nabytí vlastností [108]spočívajících ve významu substantivního základu (Daneš – Dokulil – Kuchař, 1967, s. 646). Nová slova utvářená na základě vlastních jmen politiků za pomoci přípony -izace označují „přeměnu politiky strany, státu v duchu (kladného, tj. demokratického, nebo záporného, tj. nacionalistického, populistického, autoritativního apod.) smýšlení, jednání dané politické osobnosti“ (Martincová, 2003).

Lexikální význam výrazu berlusconizace vychází z účinkování Silvia Berlusconiho na italské politické scéně, kde začal působit již jako mediální magnát. Často tak čelil kritice i soudním žalobám kvůli tomu, že prostřednictvím ovládání velké části mediálního (včetně reklamního) trhu účelově ovlivňuje vnímání svých politických kroků veřejností. Je rovněž zřejmé, že již samotný vstup do aktivní politiky si Berlusconi pojistil rozsáhlou předvolební kampaní ve svých novinách a televizních stanicích. Berlusconizací se tedy rozumí úzké propojení médií, politiky a značného množství kapitálu v rukou jednoho člověka či úzké skupiny lidí, jež otevírá cestu k moci a dalším penězům.

Dané pojmenování, které má nepochybně expresivní příznak, nebývá nikdy interpretováno pozitivně a v souvislosti s ním se obvykle hovoří o korupci, cenzuře, zneužívání politických pravomocí či o destrukci právního státu. Dokládají to i příklady z ČNK: „Smutnou skutečností je prokazatelná a nekončící snaha propojit monopolu se blížící kontrolu trhu komerčních televizí s bezprostředním politickým vlivem. Říká se tomu berlusconizace a končí to rychlým zničením důvěryhodnosti klasického systému parlamentních politických stran.“ (SYN) „Už řadu let se užívá výraz berlusconizace. Znamená dokonalé propojení vysoké politiky, médií a korupce.“ (SYN)

V korpusu SYN najdeme výraz berlusconizace 21×[7], a to nejčastěji ve spojení berlusconizace politiky, berlusconizace politické scény, berlusconizace společnosti, (nebezpečí) berlusconizace České republiky. Z daných příkladů lze vyvodit dva odstíny lexikálního významu slova berlusconizace: berlusconizací politiky (resp. politické scény) lze rozumět proces provazování politiky s médii tak, aby určitý okruh osob (politických činitelů a mediálních magnátů zároveň) ovládal prostřednictvím médií politické dění v zemi. Berlusconizace (české) společnosti, resp. České republiky je chápána jako způsob ovlivňování veřejného mínění prostřednictvím médií z vysokých politických míst.

Pojmenovávání způsobu ovlivňování určitých aspektů fungování společnosti podle jeho hlavních strůjců či propagátorů není nikterak výjimečné. Ke známým depropriím tohoto typu patří např. hitlerizace[8], lepenizace[9], haiderizace[10], prodizace[11] apod., v rámci české politické scény též např. klausizace[12], [109]paroubkizace[13], čunkizace[14] apod. Obecně lze (alespoň pro české jazykové prostředí) říci, že nově utvářená depropriální pojmenování odvozená od příjmení politiků jsou ve srovnání s ostatními vznikajícími lexikálními jednotkami motivovanými jmény jiných veřejně známých či významných osobností výrazně frekventovanější (Michalec, 2013).

V českém jazyce se v hojnější míře[15] objevuje substantivum berlusconizace, po jednom výskytu v korpusu SYN nalezneme také substantivum deberlusconizace a verbum zberlusconizovat[16]. Sloveso berlusconizovat se v korpusu SYN nevyskytuje.[17] Ve výrazně menším, avšak nezanedbatelném počtu lze nalézt též pravopisnou variantu berluskonizace[18], další členy slovotvorné řady s -k- již nikoli. Jednoznačně převažující (a zároveň dřívější) výskyt dějového jména berlusconizace (příp. berluskonizace) ve srovnání se slovesem (z)berlusconizovat dokládá u nových slov v rámci motivačních poměrů mezi slovesy na -izovat a substantivy na -izace trend stoupajícího počtu případů, „kdy se substantivum objevuje dříve (resp. je dříve zaznamenáno) než sloveso a také se vyskytuje častěji a má bohatší sémantiku“ (Martincová, 2010, s. 34). Není bez zajímavosti, že v korpusu SYN je téměř 1 500 000 výskytů slov, která končí příponou -izac-, zatímco sloves, jejichž infinitiv je zakončen na -izovat, je zde přibližně 920 000.

Před začátkem kampaně k posledním parlamentním volbám se u nás o hrozbě berlusconizace hovořilo ve větší míře v roce 2002, kdy byl ziskem většiny hlasů v prvním kole senátních voleb ve znojemském volebním okrsku vyzvednut do vysokých pater české politiky Vladimír Železný, tehdejší ředitel soukromé televizní stanice TV Nova. Mnohem větší pozdvižení však vyvolal o jedenáct let později český podnikatel slovenského původu Andrej Babiš prezentující své politické ambice prostřednictvím nově etablovaného uskupení ANO, které ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2013 zaznamenalo výrazný úspěch i díky profesionálně zvládnuté reklamní kampani. Nedlouho po volbách ovládl Andrej Babiš mediální skupinu Mafra (vydávající například deníky Lidové noviny, Mladou frontu DNES a Metro), kvůli čemuž čelil a stále čelí nařčení z toho, že hodlá s pomocí celostátně rozšířených médií ovlivňovat názory veřejnosti zejména na politické dění v zemi ve prospěch svých politických i podnikatelských aktivit a že tedy Českou republiku vystavuje právě nebezpečí berlusconizace.[19]

[110]Neologismy tvořené od příjmení politiků jsou obvykle užívány k ozvláštnění publicistického textu. Většina z nich však nejpozději po odchodu dané veřejně činné osoby z politické scény pozbyde aktuálnosti, v úzu se neustálí a rozšíří spíše řady okazionalismů (srov. Jandová, 2013). Berlusconizace (coby účelové propojení mediálního trhu s bezprostředním politickým vlivem) však již, jak se zdá, stín Silvia Berlusconiho překročila. Deproprium berlusconizace disponuje celkem jednoznačně a konkrétně definovatelnou sémantickou strukturou v zásadě již nezávislou na samotném Berlusconim, který se stal výrazným, nechvalně proslulým prototypem člověka usilujícího na základě propojení a vzájemné kooperace politické a mediální sféry, které vytvářejí korupční prostředí a podrývají právní stát, o zisk nadstandardních finančních a mocenských výhod. Vedle již zmiňovaného italského výrazu berlusconizzazione, který byl zohledněn i ve výkladovém slovníku italského jazyka, a německého berlusconisierung, jenž se v průběhu posledních deseti let víceméně pravidelně objevoval v německojazyčných médiích[20], se můžeme setkat například také s anglickým pojmenováním berlusconisation/berlusconization[21], francouzským berlusconisation[22] (velmi často ve spojitosti s Nicolasem Sarkozym), ruským берлусконизация[23], polským berlusconizacja[24] (na sociální síti Facebook dokonce existuje komunita s názvem Berlusconizacja.pl) či slovenským berlusconizácia[25]. Berlusconizace tedy nejspíš disponuje potenciálem mít ve slovní zásobě různých světových jazyků delší trvání než převážná většina ostatních deproprií odvozených jmény politiků.

 

LITERATURA A MATERIÁLOVÉ ZDROJE

Český národní korpus – SYN (2010–2013) [online]. Cit. 2014-06-15. < http://www.korpus.cz >.

DANEŠ, F. – DOKULIL, M. – KUCHAŘ, J. (1967): Tvoření slov v češtině 2. Odvozování podstatných jmen. Praha: Academia.

DĚNGEOVÁ, Z. (2011): Nová pojmenování motivovaná příjmením Jiřího Čunka. Naše řeč, 94, s. 267–271.

[111]DĚNGEOVÁ, Z. (2010): Nové lexikální jednotky motivované jmény českých politiků. Bohemistyka, 3, s. 167–186.

Deutscher Wortschatz Universität Leipzig (2014) [online]. Cit. 2014-09-22. < http://wortschatz.uni-leipzig.de >.

DEVOTO, G. – OLI, G. (2007): Il Devoto-Oli Vocabolario della lingua italiana 2008. Firenze: Le Monnier.

Genios (2014) [online]. Cit. 2014-06-15. < www.genios.de >.

JANDOVÁ, E. (2013): Neologismy tvořené z příjmení politiků (od čunkodomů přes bobotrik k polévce havlovačce). In: D. Hradilová a kol., Proměny slova. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 60–69.

MARTINCOVÁ, O. (2003): Propria v neologické slovotvorbě. In: A. Rangelova – Z. Tichá (eds.), Dynamika a inovace v češtině a bulharštině (90. léta 20. století). Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, s. 19–25.

MARTINCOVÁ, O. (2010): Depropriální neologismy v současné češtině. Jazykovedné štúdie XXIX. Bratislava: VEDA, s. 20–37.

MICHALEC, V. (2013): Depropriální neologismy tvořené z příjmení. D. Blagoeva – S. Kolkovska – M. Lišková (eds.), Problemi na neologijata v slavjanskite ezici. Sofija: Prof. Marin Drinov Academic Publishing House, s. 153–162.

Mediasearch – mediální archiv Newton Media (2014) [online]. Cit. 2014-09-22. < http://mediasearch.newtonmedia.cz >.

Национальный корпус русского языка (2014) [online]. Cit. 2014-09-22. < http://ruscorpora.ru >.

SABATINI, F. – COLLETI, V. (2007): Il Sabatini-Coletti: Dizionario della lingua italiana. Milano: Rizzoli Larousse.

SABATINI, F. – COLLETI, V. (2011): Il Sabatini-Coletti: Dizionario della lingua italiana [online]. < http://dizionari.corriere.it/dizionario_italiano/ >.

Slovenský národní korpus (2013) [online]. Cit. 2014-09-22. < http://korpus.juls.savba.sk >.

SVĚTLÁ, J. (2005): Nová abstraktní pojmenování. In: O. Martincová a kol., Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, s. 54–68.

The Corpus of Contemporary American English (2014) [online]. Cit. 2014-09-22. < http://corpus.byu.edu/coca/ >.

VOCABOLARIO TRECCANI (2008): Il Vocabolario Treccani. Roma: Istituto dell’Enciclopedia Italiana. Dostupný též z < www.treccani.it >.

ZINGARELLI, N. (2005): Vocabolario della lingua italiana. Bologna: Zanichelli.

ZINGARELLI, N. (2014): Vocabolario della lingua italiana. [online]. < http://www.zanichelli.it/ricerca/prodotti/9788808435576/nicola-zingarelli/lo-zingarelli-2014/ >.


[*] Text vznikl v rámci dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace RVO: 67985921.

[1] Viz < http://www.adnkronos.com >.

[2] Viz < https://www.genios.de >.

[3] Ve vrcholné politice se pohyboval až do roku 2013.

[4] Otázku, které slovníky by bylo vhodné do této skupiny zahrnout, jsem konzultovala v Ústavu románských studií FF UK v Praze.

[5] Např. Devoto – Oli (2007), Sabatini – Colleti (2007, 2011), Vocabolario Treccani (2008), Zingarelli (2005, 2011).

[6] Viz < http://www.treccani.it/vocabolario/tag/berlusconizzazione/ >.

[7] Stav k 15. 6. 2014.

[8] Podle německého politika, „vůdce a říšského kancléře“, Adolfa Hitlera (1889–1945). V mediálním archivu Genios se výraz hitlerisierung vyskytuje 68× (ve zdrojích z let 2000–2014). V korpusu SYN je hitlerizace 2× a v mediálním archivu Newton Media 3×.

[9] Podle francouzského politika Jeana-Marie Le Pena (nar. 1928). V roce 2002 vyšla např. kniha s názvem Dictionnaire de la lepenisation des esprits (autoři Pierre Tevanian a Sylvie Tissot). V korpusu SYN je lepenizace 7× a v mediálním archivu Newton Media 14×.

[10] Podle rakouského politika Jörga Haidera (1950–2008). V mediálním archivu Genios se výraz haiderisierung vyskytuje 66× (ve zdrojích z let 1996–2014). V korpusu SYN je haiderizace 74× a v mediálním archivu Newton Media 114×.

[11] Podle italského politika Romana Prodiho (nar. 1939). Výraz prodizzazione byl zařazen mezi hesla italského slovníku Vocabolario Treccani (2008). V korpusu SYN není prodizace zastoupena, zatímco v mediálním archivu Newton Media je 1×.

[12] Podle českého politika a ekonoma, zastávajícího v letech 2003–2013 úřad českého prezidenta, Václava Klause (nar. 1941). Výraz klausizace v korpusu SYN nenajdeme, v mediálním archivu Newton Media je 2×, ve vyhledavači Google 7×.

[13] Podle českého politika Jiřího Paroubka (nar. 1952). Výraz paroubkizace najdeme v korpusu SYN 2×, v mediálním archivu Newton Media 2×, ve vyhledavači Google 110×.

[14] Podle českého politika Jiřího Čunka (nar. 1959). Výraz čunkizace najdeme v korpusu SYN 1×, v mediálním archivu Newton Media 2×, ve vyhledavači Google 3×.

[15] V korpusu SYN 11 výskytů, v mediálním archivu Newton Media 82 výskytů, ve vyhledavači Google 1 330 výskytů (k 15. 6. 2014).

[16] První a jediný výskyt tohoto výrazu v korpusu SYN je z roku 2006 (tentýž je přitom k dohledání ve vyhledavači Google rovněž jako jediný).

[17] V korpusu SYN a v mediálním archivu Newton Media 0 výskytů, ve vyhledavači Google 1 výskyt z roku 2013 (k 15. 6. 2014).

[18] V korpusu SYN 5×, v mediálním archivu Newton Media 2×, ve vyhledavači Google 317× (k 15. 6. 2014).

[19] Z celkového počtu 143 výskytů výrazu berlusconizace/berluskonizace (léta 1997–2014) v mediálním archivu Newton Media se 18 vztahuje bezprostředně k Vladimíru Železnému a 45 k osobě Andreje Babiše. Vždy po jednom výskytu jde o případ, kdy byla od Berlusconiho vedena paralela k Petru Kellnerovi, Radku Johnovi či Petru Křetínskému. Ve dvou případech si přirovnání k Berlusconimu vysloužil Zdeněk Bakala.

[20] V korpusu Deutscher Wortschatz Universität Leipzig najdeme výraz berlusconisierung 21×.

V mediálním archivu Genios se berlusconisierung v průběhu let 1994–2014 objevuje celkem 574×, mj. v periodikách Berliner Zeitung (http://www.berliner-zeitung.de), Tagesspiegel (http://www.tagesspiegel.de), Die Welt (http://www.welt.de), Süddeutsche Zeitung (http://www.sueddeutsche.de), Das Bild (http://bild.de) atd.

[21] Výraz se mj. objevuje v článcích a komentářích významných britských periodik, jakými jsou např. Daily Mail (http://www.dailymail.co.uk), The Times (http://www.thetimes.co.uk) či Daily Telegraph (http://www.telegraph.co.uk). Ve volně přístupném korpusu americké angličtiny The Corpus of Contemporary American English se slovo berlusconization/berlusconisation nevyskytuje.

[22] Výraz se mj. objevuje v článcích a komentářích nejrozšířenějších francouzských periodik, jakými jsou např. Libération (http://www.liberation.fr), Le Figaro (http://www.lefigaro.fr) či La Tribune (http://www.latribune.fr).

[23] Ve vyhledavači Google je výraz zastoupen cca 3 100, je mj. obsažen v článcích a komentářích celostátních ruských deníků, mezi něž patří např. Новая Газета (http://www.novayagazeta.ru) či ИноСМИ.ру (http://inosmi.ru). Naproti tomu v ruském národním korpusu Национальный корпус русского языка (2014) slovo берлусконизация nenajdeme.

[24] Ve vyhledavači Google je polský výraz berlusconizacja cca 2 650× (k 22. 9. 2014).

[25] Ve Slovenském národním korpusu (2013) je pojmenování berlusconizácia k dohledání 1×, ve vyhledavači Google 8× (k 22. 9. 2014).

Ústav pro jazyk český AV ČR
Letenská 4, 118 51 Praha 1
dvorackova@ujc.cas.cz

Naše řeč, ročník 98 (2015), číslo 2, s. 107-111

Předchozí Marta Šimečková: Basta fidli kulatina aneb k jednomu typu interjekcí

Následující Z dopisů jazykové poradně

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdm transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1