Z dopisů redakci

[Drobnosti]

(pdf)

From the letters to the editors

V roce 1930 otiskla Naše řeč pod názvem Odr drobnost následujícího znění:

„V chodském nářečí žije ještě nyní slovo vodr (znamená patro ve stodole). Podle Kottova slovníku bylo však známo i jinde ve znění odr (množné číslo odry nebo i odra) a znamenalo kůl k vínu (spíše loubí, po kterém se réva vine), ale i »jakési lešení na sušení hrnců« nebo též »zelenou boudu ptáčnickou«. Redakce prosí čtenáře, znají-li toto slovo, aby jí laskavě napsali, kde se ho užívá (přesné znění, dále je-li v jednotném čísle nebo jen v množném) a v jakém významu.“

Po více než osmdesáti letech obdržela redakce nezávisle na sobě dva e-maily, které na výzvu z drobnosti reagují. Považujeme to za zajímavé doklady vzhledem k údajům z Českého jazykového atlasu (ten slovo odr situuje jen do jihozápadních Čech) i za potěšující potvrzení toho, že online archiv Naší řeči poskytuje čtenářům pozoruhodné podněty, proto oba e-maily otiskujeme:

„Nejenom tehdy na Chodsku, ale ještě dnes na Podbořansku se běžně používá pro patro ve stodole výraz odr. Považoval jsem to za pozůstatek po původním obyvatelstvu, ale nějak nemohu v tom slůvku najít významové propojení do němčiny.“

„Píši vám ve spojitosti se slovem vodr, které jsem si na internetu vyhledal, abych zjistil, zda skutečně existuje. Jsem totiž z jižních Čech (Českobudějovicko) a toto slovo – vodr – tam používáme jako název pro patro ve stodole a to v jednotném čísle. Nyní žiji ve středních Čechách a tady toto slovo nikdo nezná… Tak doufám, že vám má připomínka pomůže.“

Naše řeč, ročník 97 (2014), číslo 2, s. 112

Předchozí Petr Nejedlý: Holičky

Následující Richard Změlík: Model korpusově koncipovaného slovníku Jana Čepa v kontextu české autorské lexikografie a kvantitativní analýzy literárního jazyka