Časopis Naše řeč
en cz

Zez Plzně

Zuzana Hlubinková

[Drobnosti]

(pdf)

Compound preposition zez

The article deals with the compound preposition zez (e.g. in the colligation zez Plzně) in Czech dialects.

[1]Dotaz týkající se užití tohoto spojení se opakovaně objevil v Mladé frontě DNES (Magazín DNES, 41/2009, 40/2010). Autoři příslušných článků se shodují v tom, že se v Plzni spojení zez Plzně neužívá. V tom mají pravdu, toto spojení v Plzni slyšet opravdu nemuseli, neboť ve městech se nemluví nářečím, ale zvláštní formou mluvy, která je svou povahou nadnářeční (interdialektická). Složená předložka zez je od původu nářeční a podle našich celoúzemních nářečních výzkumů z 60. a 70. let 20. století se užívala už tehdy velmi sporadicky pouze ve třech venkovských lokalitách na Plzeňsku. Ojediněle byla rovněž zachycena na Táborsku, Příbramsku, Českobudějovicku a Domažlicku.

V řadě obcí severovýchodně od Plzně a na severu Čech se užívají další složené předložky, a to zeza (domu/doma) a zpod (postele). Z východních okrajů našeho území a ze Slezska známe i výraz zpoza (rohu/roha); zpod a zpoza jsou kodifikovány i pro spisovný jazyk. Nejvíce obdobných složených předložek uslyšíme na Valašsku, pro něž je spojování předložek typické (např. popod, zpopod, ponad, zponad, pomezi, zpomezi, poza; zez na Břeclavsku). Vznikly skládáním ze dvou, ale také ze tří předložek. Jejich funkcí je vyjadřovat ve vazbách s podstatnými jmény zejména místní určení, např. spojení zez (stromu) – předložka se pojí s druhým pádem – má význam ‚jakéhosi zdůrazněného směřování děje zevnitř něčeho nebo z nějakého prostorového východiska‘. Naproti tomu „nesložená“ předložka z(e) vyjadřuje pouze základní prostorový význam (‚směřování z prostoru‘). Z výše uvedeného plyne, že složené předložky mají významy, které spisovný jazyk někdy vyjádřit nedovede.

Složené předložky jsou ve spisovné češtině (na rozdíl například od spisovné slovenštiny) jevem velmi řídkým. Ta disponuje – jak již bylo uvedeno – pouze výrazy zpod a zpoza. Vzhledem k postupnému stírání nářečních rozdílů nelze přesně stanovit, zda se v našich dialektech užívají všechny uvedené výrazy i v současnosti, ale např. na Valašsku byly při nářečních výzkumech ještě na konci 80. let 20. století běžné.

Na závěr dodejme, že spojení zez Plzně (v jedné obci na Plzeňsku je charakterizováno jako posměšné) se chybně pokládá za jeden z jevů typických pro městskou mluvu Plzně. Pro další generace se ojedinělá nářeční předložka zez, na rozdíl od předložek zpod a zpoza, uchová patrně jen v tomto spojení.

 

LITERATURA

 

HLUBINKOVÁ, Z. (2004): Spojování předložek v českých nářečích a ve spisovném jazyce. In: Spisovnost a nespisovnost. Zdroje, proměny a perspektivy. Brno: Masarykova univerzita, s. 76–80.

Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971). Praha: Nakladatelství ČSAV.


[1] Příspěvek vznikl za podpory grantu GA ČR P406/11/1786 Slovník nářečí českého jazyka.

Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Veveří 97, 602 00 Brno
hlubinkova@iach.cz

Naše řeč, ročník 95 (2012), číslo 1, s. 55

Předchozí Jan Volín: Jak se v Čechách "rázuje"

Následující Z dopisů jazykové poradně

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1