Z dopisů jazykové poradně

[Drobnosti]

(pdf)

-

Dotaz

Podle platného zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, může o zápis bez koncovky -ová požádat pouze občanka České republiky, která učiní prohlášení o příslušnosti k národní menšině v České republice, a z toho důvodu požádá o zápis svého příjmení v nepřechýlené podobě, tj. v mužském tvaru. Znamená to k takové národnosti, v jejímž jazyce se nepřechyluje, tj. daný jazyk nezná rozdílnou mužskou a ženskou podobu příjmení.

Uvádění příjmení žen v souladu se shora citovaným zákonem přináší mnohdy kritiku veřejnosti, a to především ze strany státních občanů cizích států – českých občanek, které se provdají za cizince a hodlají se zdržovat střídavě v České republice a v cizině.

V návaznosti na výše uvedené se na vás obracíme s žádostí o stanovisko – z hlediska jazykového i s ohledem na právní úpravu cizích států – zda ponechat na vůli nositelky příjmení, resp. zákonných zástupců nezletilého dítěte ženského pohlaví, aby zvolila formu příjmení, kterou bude užívat, bez ohledu na její státní občanství, příslušnost k národnostní menšině, jde-li o státní občanku České republiky, či skutečnost, zda se bude zdržovat na území České republiky či v cizině.
(Z dopisu Ministerstva vnitra)

 

Odpověď

K Vašemu dopisu ve věci „uvádění příjmení žen“ v matričních zápisech sdělujeme stanovisko Ústavu pro jazyk český AV ČR, které bylo konzultováno s dr. M. Knappovou, soudní znalkyní v této oblasti:

Skloňování a přechylování příjmení patří k obecným mluvnickým a slovotvorným zákonitostem českého jazyka a jeho systémovým vlastnostem. Česká spisovná norma, resp. kodifikace je při užívání přechýlených podob příjmení v české veřejné, společenské apod. komunikaci obecně uznávána a respektována a představuje normu též z hlediska společenského, přestože pro ni neexistuje žádná právní opora. Znamená to, že o občankách matričně zapsaných příjmením Baum, Turzo apod. je náležité a noremní se vyjadřovat jako o paní Baumové, Turzové apod.

Matriční zápis ženských příjmení je speciálním druhem textu (komunikace), který je v ČR jako jediný zákonně usměrňován. Pokud zákon č. 3001/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, připouští, aby si občanka ČR hlásící se k národnostní menšině mohla zvolit pro zápis svého příjmení podobu nepřechýlenou, z jazykového hlediska by bylo náležité a plně oprávněné, aby stejná možnost byla dána též cizím státním příslušnicím s cizí národností. Jinak řečeno, aby podoba jejich příjmení mohla být přejata pro matriční zápis realizovaný v ČR z dokladů vydaných příslušnými orgány u cizích států ve výchozí, tj. např. nepřechýlené podobě. („Právní úprava cizích států“, na kterou se podle Vašeho dopisu má brát ohled, nám ovšem není známa.)

Pokud se občanky ČR české národnosti provdávají za cizince a hodlají se „zdržovat střídavě v České republice a v cizině“, z jazykového hlediska není námitek proti tomu, aby i jim byla dána možnost volby oficiálně užívat přechýlenou či nepřechýlenou podobu příjmení. Z jazykového [168]hlediska bychom považovali za vhodné uvádět matriční zápis přechýlené/nepřechýlené podoby příjmení (tj. typ Schmidtová/Schmidt) do osobních dokladů všeho druhu.

Vzhledem k tomu, že za platný zákon o matrikách jsou kritizováni i bohemisté, ačkoliv se na jeho tvorbě nepodíleli, považujeme za žádoucí, aby Ústavu pro jazyk český a zároveň i dr. M. Knappové byla připravovaná novela zákona o matrikách (resp. příslušné paragrafy týkající se uvedené problematiky) zaslána v rámci připomínkového řízení k vyjádření.[1]

---

[1] K problematice přechylování ženských příjmení viz též příspěvek M. Knappové v tomto čísle na s. 113–119. Dotaz i odpověď byly otištěny se souhlasem Ministerstva vnitra.

Naše řeč, ročník 86 (2003), číslo 3, s. 167-168

Předchozí Ivana Bozděchová: Poslanecká imunita v slovotvorných souvislostech

Následující Robert Adam: „Bezkopcý úval známý svými hicy předlohou skici mistra Kopanici.“ Je c měkké, nebo obojetné?