Z dopisů jazykové poradně

[Short articles]

(pdf)

-

Dotaz

Mým dotazem je, jaký termín zvolit pro vývoj středního ucha a systému dutin před porodem. Navrhuji termín luminizace, od slova lumen (dutina), množné číslo lumina. Termín jsem měl možnost konzultovat s několika kolegy v zahraničí, kteří spíše doporučují lumenisation (od jednotného čísla), v mých uších lépe zní luminizace. Prosím o laskavé vyjádření, zda můžeme užít termín luminizace. Nebo navrhněte termín jiný.

 

Odpověď

Domníváme se, že odpověď na Váš dotaz má dvě – rozdílné – složky, složku obsahovou a složku výrazovou.

Potřebnost utvořit nový termín je záležitostí Vás jako specialistů v příslušném oboru. O obsahu termínu rozhodujete Vy. Na Vaši definici nového termínu se pak my lingvisté můžeme odvolat a zařadit nový termín do výkladových slovníků a databází českého jazyka.

Pokud jde o to, zda luminizace, anebo lumenizace, dali bychom přednost podobě prvé, protože podobu s -i- mají také ostatní odborné termíny odvozené od příslušného základu, ať už jde o termíny lékařské, anebo o termíny z jiných oborů: luminal, luminalová, luminiscence, luminiscenční, luminiskovat, luminismus, luministický, luminofor, luminoforní, luminozita. Podoba luminizace se tedy jeví jako systémová. (Singulárovou podobu mají pouze fyzikální jednotky lumensekunda a lumenhodina.)

 

Dotaz

Prosím, jaký je správný název pracoviště, ve kterém se vyrábějí těstoviny: těstovinárna, nebo těstárna?

 

Odpověď

Nelze říci, který z výrazů, jež navrhujete, je správný, neboť „nesprávný“ z hlediska slovotvorných pravidel češtiny není žádný z nich, a „správné“ jsou tedy z tohoto hlediska oba. Jde spíše o to, který výraz je (v určitém významu) více či méně vžitý, běžný, nebo naopak neobvyklý, neužívaný, a to buď v jazyce obecně, anebo v jazyce odborného vyjadřování, tedy jako termín.

Devítisvazkový Příruční slovník jazyka českého z let 1935–1957 zaznamenává pouze slovo těstárna jako pekárenský termín, a to ve významu ‚výrobna těstového zboží‘. Novější Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) zaznamenává také pouze slovo těstárna a vykládá je jako ‚továrna na těstoviny, výrobna těstovin‘.

Z hlediska čistě jazykového by ovšem bylo „správnější“ užívat pro výrobnu těstovin slovo těstovinárna, neboť toto slovo svým tvarem přímo poukazuje ke slovu těstoviny, zatímco slovo těstárna má svým tvarem přímý vztah ke slovu těsto, takže toto slovo by se spíše hodilo pro označení výrobny těsta. V jazyce ovšem nechodí vše takto logicky. U slova těstovinárna může někomu vadit jeho značná délka a svým zvukovým skladem (a třeba i proto, že v sobě skrývá [56]slovo vinárna) může na někoho působit až poněkud komicky. Lze tedy ponechat zcela Vašemu úsudku, pro které z těch dvou označení se rozhodnete. Jinou možností je nazvat vaše pracoviště plně explicitně výrobna těstovin.

 

Dotaz

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 184/98 Sb. stanoví: „Jako součást lékárny základního typu nebo lékárny s odborným oddělením lze zřídit odloučené oddělení pro výdej léčiv a prostředků zdravotnické techniky, a to v obci nebo městské části, kde není poskytována lékárenská péče a je zdravotnické zařízení poskytující ambulantní péči.“ Prosím sdělte mi, zda se toto ustanovení ve vazbě na výraz, kde vztahuje na: I. lokalitu v obci nebo lokalitu městské části, kde je zdravotnické zařízení a není poskytována lékárenská péče, nebo 2. celou obec nebo celou městskou část, ve které jako celku je zdravotnické zařízení a není poskytována lékárenská péče.

 

Odpověď

Z jazykového hlediska je ta část formulace vyhlášky, na kterou se ptáte, potenciálně, tj. systémově, dvojznačná. To znamená, že obsah věty uvozené výrazem kde se může vztahovat buď pouze na výraz městské části, anebo na celý koordinovaný výraz obci nebo městské části. V řečové praxi ovšem existuje obrovské množství podobných dvojznačností a my všichni se obvykle v běžných situacích spoléháme na vysokou pravděpodobnost jednoho významu, která bývá dána buď samotným obsahem věty, anebo kontextem, do nějž je zapojena, často také naší znalostí světa, a tu malou pravděpodobnost významu druhého obvykle, většinou neuvědoměle, přehlížíme. Problémy nastávají, když si nějaké takové dvojznačnosti všimne nějaký úředník, právník či jiný administrátor, a tu dvojznačnost pocítí jako nebezpečnou vzhledem k nutnosti dodržet nějaké zákony, směrnice, nařízení apod., nebo naopak hodlá této dvojznačnosti využít proto, aby nějaký zákon obešel. My ovšem zpravidla nemůžeme poradit jinak, než tak, jak to činíme právě teď.

Naše řeč, volume 86 (2003), issue 1, pp. 55-56

Previous Josef Šimandl: Vychytávky

Next Lucie Hašová: Jak a o čem se diskutuje v internetovém češtinářském klubu (BTW např. přechodníků je IMHO škoda)