Časopis Naše řeč
en cz

Z dopisů jazykové poradně

[Drobnosti]

(pdf)

-

Dotaz

Slovo módní mi připadá vhodné jen jako přídavné jméno stojící před podstatným jménem, např. módní doplňky, módní časopis. Nezdá se mi ale vhodné na konci věty: Tyhle šaty jsou módní. Řekla bych, jsou nyní v módě. Lze slovo módní takto užívat?

Odpověď

Máte pravdu v tom, že základní funkcí přídavného jména ve větě je funkce přívlastku k řídícímu podstatnému jménu a že základní polohou přídavného jména je poloha před tímto podstatným jménem: módní časopis, černé lodičky, elegantní kostým, vlněné sako. Máte pravdu i v tom, že jenom některá (nikoli všechna) přídavná jména můžeme užít také ve sponovém pnsudku: kabát je mi velký, ty rukavice jsou drahé, boty jsou už obnošené. V přísudku však nemůžeme užít například ta přídavná jména, která jsou součástí sousloví (součástí ustáleného pojmenování). Například sousloví vysoká škola nemůžeme „rozložit“ a říci škola je vysoká, místo vlčí mák nemůžeme říci mák je vlčí, místo Mladá Boleslav nelze říci Boleslav je Mladá apod. Ani mnohá přídavná jména odvozená od sloves, která mají dějový význam, nelze užít v přísudku – lze sice říci supící vláček nebo vláček supící krajinou, ale nikoli vláček je supící.

Přídavné jméno módní má dva významy. První význam nazýváme v jazykovědné terminologii významem vztahovým a lze ho opsat přibližně slovy „vztahující se k módě“, druhý význam je význam hodnotící – „jsoucí v módě“. Ve spojeních módní salon, módní návrhářka, módní žurnál a dalších jde o význam vztahový: v módním salónu se šije, módní návrhářka navrhuje modely, módní časopis (neboli módy) si kupujeme proto, abychom v nich našli obrázky módních šatů. Všechna tato tři slovní spojení jsou do určité míry již ustálená. Naproti tomu ve spojeních jako módní spisovatel, módní obor vyjadřujeme, že spisovatel, obor či vlna, o které mluvíme, jsou právě v módě. V jazykovědě se někdy mluví dokonce o módních slovech. Mezi oběma významy sice není vždy zcela ostrá hranice, podstatné však je to, že pokud se přídavné jméno objeví v přísudku, je to téměř vždy ve významu hodnotícím. To je asi to, co Vám napovídá Váš jazykový cit. Například: Několik kusů starožitného nábytku dokoupili později, když to začalo být módní. Neřekli bychom však o módním salonu, kde se šijí šaty, že salón je módní, ani o návrhářce, která navrhuje šaty, že návrhářka je módní. Naproti tomu můžeme říci, že tyhle šaty byly módní před padesáti lety.

Naše řeč, ročník 84 (2001), číslo 4, s. 224

Předchozí Žofie Šarapatková: Hanácké johánek

Následující Zdeňka Hladká: Spisovnost a nespisovnost v jazyce soukromé korespondence (se zřetelem k teritoriální příslušnosti pisatelů)