Časopis Naše řeč
en cz

Blog (a také log)

Lucie Jílková

[Drobnosti]

(pdf)

Blog (and also log)

This article discusses the meaning, use and origin of the word blog.

Již řadu let[1] patří mezi internetové texty takzvané blogy. Jedná se o určitý typ webové stránky, na niž uživatel více méně pravidelně umísťuje své texty. Tyto texty jsou velmi různorodé. Nejčastěji jde o blogy osobní (angl. personal blogs), o jakýsi osobní deník psaný pak zpravidla v ich-formě. Méně často se jedná o blogy neosobní (angl. non-personal blogs), které slouží jako firemní zpravodajství, politická kampaň apod. Jednotlivé blogy se od sebe liší svou délkou: někdy jde o poměrně dlouhé texty, někdy může být blog pouhým seznamem odkazů na vybrané internetové stránky (na jiné texty). Do jednoho blogu může přispívat jediný autor, omezená skupina autorů nebo široká komunita pisatelů. Řada blogů umožňuje přidávat k jednotlivým textům komentáře, jiné to neumožňují. Příspěvky vytvářející blog jsou řazeny sestupně, tedy od nejnovějších textů k nejstarším.

Výraz blog, který se v češtině pro daný typ textů užívá nejčastěji, vznikl zkrácením anglického pojmenování weblog. Autorem výrazu weblog je programátor J. Barger.[2] Slovo weblog je složeno z částí web, tedy z poslední části sousloví World Wide Web, a log, což je první část kompozita logbook, anglického výrazu, který v překladu znamená palubní deník, lodní deník; v internetovém prostředí bychom mohli weblog nazvat webovým zápisníkem.

Výraz weblog byl následně originálním způsobem rozdělen webovým designérem P. Merholzem. Ten koncem 90. let umístil na lištu své internetové stránky větu we blog (česky my blogujeme). Právě tato slovní hříčka tedy stojí za zrodem dnešního výrazu blog[3] a P. Merholz je tak považován za jeho autora. Pro zajímavost uveďme, že vydavatelství Merriam-Webster prohlásilo v roce 2004 blog slovem roku.

Výraz blog není zaznamenán v žádném z našich výkladových slovníků, v korpusech ÚČNK však již zachycen je. Narazíme na něj ve dvou korpusech, totiž SYN2005 a SYN2006PUB.

V prvním z nich nacházíme celkem 55 výskytů, jež pocházejí z periodik Reflex, Lidové noviny [222]a Týden; v druhém pak 10 výskytů uveřejněných v Právu, Reflexu a magazínu Lidových novin. Poznámku o slově blog (včetně doporučeného skloňování) dále najdeme na internetových stránkách jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR, a to v rubrice Dotaz týdne (21/2006).

Mnohé jazyky anglický výraz blog převzaly a dnes je součástí jejich slovní zásoby. Blog se užívá v češtině, slovenštině, němčině, ruštině (блог), polštině, rumunštině, latině, maďarštině atd. Ve francouzštině se vedle výrazu blog můžeme setkat i s podobou blogue. Ve finštině a estonštině čteme podobu blogi, v esperantu blogo, ve švédštině blogg a uveďme i svahilské slovo blogu. Ve španělštině nacházíme vedle výrazu blog také pojmenování bitácora, v překladu kompasnice, stojan kompasu. Sousloví cuadermo de bitácora je pak v překladu do češtiny lodní deník.

Zastavme se právě u lodního deníku, respektive jeho anglického ekvivalentu, zmíněného již výrazu logbook.[4] Na první pohled je zřejmé, že se jedná o kompozitum log+book. Výraz log lze podle Velkého anglicko-českého slovníku přeložit jako 1. kmen, kláda, špalek. Dále se (2.) může jednat o námořnický výraz log, přičemž log je v tomto případě zařízení, které se používalo k měření rychlosti lodi. Jednotkou rychlosti byl tzv. uzel (angl. knot), který je definován jako jedna námořní míle (1 852 m) za hodinu. 3. je výraz log ekvivalentem právě kompozita logbook a 4. se jedná o záznam v lodním deníku.[5] Na základě těchto slovníkových výkladů snad můžeme konstatovat, že výraz weblog se nejspíše opírá o výklady 3. a 4. Jde o zaznamenávání důležitých skutečností někam, totiž například údajů o rychlosti lodi do lodního deníku. V případě internetových blogů jde o zaznamenávání (pro pisatele jistě důležitých) skutečností na internetové stránky. V úvahu je ale třeba vzít i význam 2, tedy log jako pojmenování námořnického zařízení.[6] Pojmenování zařízení se zřejmě přeneslo na pojmenování záznamů získaných právě při měření oním logem.

Podíváme-li se na etymologii anglického slova log[7], zjišťujeme zde ještě další zajímavý významový posun. Slovo log se v angličtině vyskytuje od 14. století; uvádí se u něj, že je neznámého původu. Ve staré norštině se vyskytovalo slovo lag ve smyslu pokácený strom (z kořene liggja ležet). Souvislost s anglickým slovem log je však nejistá. V roce 1706 je v angličtině doloženo slovo logging ve smyslu kácení dříví, v roce 1885 pak slovo logjam ve smyslu ucpání řeky kládami. Pokud si prohlédneme někdejší námořnické zařízení, onen log používaný k měření rychlosti lodi, zjistíme, že jeho podstatnou součástí je dřevěný plovák.

Jak jsme viděli, slovo log je ve svém prvním významu kmen, kláda, špalek, tedy kus dřeva. Dřevo sloužilo jako materiál k výrobě logu, jde tedy o metonymii: pojmenování materiálu, z něhož je zásadní část zařízení vyrobena, se přeneslo na pojmenování samotného zařízení.

K pozoruhodnému slovu log ještě dodejme, že dnes je nám důvěrně známé ve formě slovesa log in ve smyslu přihlásit se k počítačovému systému a že počítačoví odborníci jsou obeznámeni též se slovem logger, které značí zařízení pro záznam průběhu nějakých událostí či para[223]metrů do nějakého souboru. Jako logger pak může být označen i člověk, který tyto záznamy provádí.

Zcela identický posun významu sledujeme i u slova bloger/blogger. Za rozšířením výrazu bloger ve smyslu pisatel blogů stojí firma Pyra Labs[8], která jako první vyvinula software s názvem blogger, tedy online službu, která uživateli umožňuje psát a zveřejňovat příspěvky. Název softwaru se pak přenesl i na pojmenování osoby, která jej využívá.

Všechny blogy a jejich vzájemné vztahy se nazývají blogosféra. Psaní blogů je nazýváno blogování. V angličtině se setkáváme s jevem známým i u řady dalších (anglických) výrazů, totiž že slovo blog může figurovat jako podstatné jméno i jako sloveso. V němčině se podstatné jméno blog vyskytuje ve dvou rodech; převažuje rod střední: das Blog, méně často se vyskytuje od rod mužský: der Blog. Blogování má v němčině ekvivalent Bloggen, v angličtině blogging, je tedy zjevné, že v češtině se prosadil jednodušší způsob zápisu, totiž psaní s jedním g. Obdobná je situace s podstatným jménem bloger (zde však v češtině existuje i varianta blogger), jehož německý i anglický ekvivalent je B/blogger.

Blogy bývají řazeny do různých skupin, kategorií a právě pojmenování těchto kategorií jsou pro jazykovědce zdrojem další (patrně nekonečné) inspirace. Dochází zde ke splývání: blog o spamování se v angličtině nazývá splog; dále můžeme pozorovat vypouštění hlásky b ve slově blog: blogy o cestování se mohou nazývat travelogs, blogy věnované zaměstnání joblogs. Častá jsou kompozita, jejichž druhou částí je blog: funblogs (humorné blogy) nebo placeblogs (zprávy z různých míst). V takto uspořádaných kompozitech někdy dochází ke zkrácení první části: blogy o vzdělávání se nazývají edublogs, blogy věnované literatuře litblogs. V případě pojmenování blawgs pozorujeme jakési vnoření anglického výrazu law, totiž právo, do slova blogs (tedy blogy v množném čísle); jedná se o blogy věnované právnickým otázkám.

Češtinu obohatilo také slovo blogoromán (též blogový román), slovo, které vešlo do povědomí uživatelů internetu asi hlavně díky románu Srdce domova, jehož první kapitolu napsal M. Viewegh. Autory dalších kapitol byli různí pisatelé, jejichž díla vždy posuzoval právě M. Viewegh s porotci (jedním z nich byl předčasně zesnulý novinář Ladislav Verecký).

Každý týden přibyla k blogorománu jedna kapitola a dnes je možné si jej na internetu přečíst vcelku.[9]

Na závěr můžeme říci, že blog je dnes samozřejmou součástí internetového prostředí. Internetová encyklopedie Wikipedie uvádí, že zatímco v roce 1997 se na internetu vyskytovalo zhruba 100 blogů, v roce 2005 to bylo již okolo 20 milionů blogů. Texty, kterými jsou blogy utvářeny, mohou sloužit nejen lingvistům, ale například i psychologům, sociologům apod. jako zdroj zkoumání. Jak snad ukázala tato drobnost, za pozornost stojí i samotné pojmenování blog.


[1] První blogy se objevily v polovině 90. let minulého století.

[2] K osobě J. Bargera viz příp. < http://en.wikipedia.org/wiki/Jorn_Barger >.

[3] Viz k tomu komentář P. Merholze dostupný z < http://www.peterme.com/archives/00000205.html >.

[4] Anglickému výrazu logbook odpovídá v němčině Logbuch. Nelze samozřejmě vyloučit, že řada lidí pociťuje souvislost mezi anglickým výrazem logbook a řeckým λόγος.

[5] Viz Velký anglicko-český slovník, II, H–R, Academia, Praha 1984, s. 1307. Další uváděné významy: 5. tabulka pro vypočítávání pracovní doby a 6. basa, vězení (výraz australské angličtiny) ponechme stranou.

[6] O tom, jak log vypadá a jak se používal, lze najít informace např. na < http://en.wikipedia.org/wiki/Chip_log >.

[7] Viz k tomu < http://www.etymonline.com >.

[8] Viz k tomu < https://en.wikipedia.org/wiki/Pyra_Labs > a < http://en.wikipedia.org/wiki/Blog_software >.

[9] Viz < http://blogovyroman.idnes.cz >.

Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Letenská 4, 118 51 Praha 1
jilkova@ujc.cas.cz

Naše řeč, ročník 94 (2011), číslo 4, s. 221-223

Předchozí Martin Beneš: Furlan(d)sko, Furlánsko nebo Friulsko?

Následující Z dopisů jazykové poradně

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1