Z dopisů jazykové poradně

[Drobnosti]

(pdf)

-

Dotaz

V průběhu dlouhodobé praxe v oddělení státních hranic Ministerstva vnitra České republiky neustále narážíme na problém nesprávného užívání pojmu „státní hranice“. Naši vnitrostátní partneři i média jej často užívají v jednotném čísle, např. na státní hranici, průběh státní hranice apod. Prosíme o sdělení odborného výkladu k nastíněnému problému tak, abychom mohli fundovaným způsobem obhajovat námi používaný pomnožný tvar pojmu státní hranice.

Odpověď

Máte pravdu v tom, že podstatného jména hranice ve významu pomezní čáry oddělující od sebe státy, země, ale i kraje, okresy, katastry apod. se velmi často užívá jako pomnožného ženského jména, že tedy říkáme například vymezit státní hranice nebo na hranicích česko-polských. V některých spojeních tvary pomnožné zcela převládly, máme například jen odejít za hranice. Forma množného čísla se u tohoto podstatného jména (stejně jako u mnoha dalších) ustaluje díky složenosti označované reality.

Tvarů jednotného čísla ženského rodu se užívá mnohem řidčeji, ale nelze je hodnotit jako nesprávné. Jestliže řekneme horní tok Moravy tvoří přirozenou hranici mezi Moravou a Čechami, neuděláme chybu. Slovní spojení na státní hranici, průběh státní hranice nejsou nesprávná, jen méně častá. Snad bychom mohli říci, že jednotného čísla se užije spíše tam, kde jde o nějaký konkrétní, jednotlivý úsek nebo typ hranice (například zelená hranice), ale je to jen určitá tendence, jednotliví mluvčí se mohou v užití lišit.

Ještě bychom rádi dodali, že kolísání mezi pomnožnými tvary a tvary jednotného čísla lze doložit i u dalších významů slova hranice.

Dotaz

Prosíme o posouzení těchto termínů: lízovní (alternativně lízingová) smlouva, lízovatel – vlastník majetku poskytující jej do užívání druhé smluvní straně, lízovník – smluvní strana přijímající majetek do užívání, podlízovník – další smluvní strana přijímající majetek do užívání od lízovníka, lízovaný majetek – majetek poskytovaný do užívání, lízovné – platby za užívání majetku.

Odpověď

Pravidla českého pravopisu v posledním vydání zatím nedoporučují počeštěný pravopis slova leasing a ani v jazykové praxi se s pravopisem lízing či lízink nesetkáváme.

Pokud jde o slova odvozená: běžně se užívá adjektiva leasingový – leasingová smlouva, splátka, společnost, firma, služba. Anglické lessor se překládá jako (leasingový) pronajímatel, vlastník (leasingové firmy), a pro lessee je vhodným českým ekvivalentem leasingový nájemce. Tato užití jsou opakovaně doložena v textech a nahrazovat je jinými ekvivalenty by bylo z hlediska uživatelů v daném momentě už zavádějící a ani z hlediska terminologického by nebylo dostatečně systémové. Navíc Vámi navrhované výrazy vyvolávají nevhodné (a komicky vyznívající) asociace.

Naše řeč, ročník 83 (2000), číslo 5, s. 272

Předchozí Emanuel Michálek: Temelín

Následující Knihy a časopisy zaslané redakci