Časopis Naše řeč
en cz

Z dopisů jazykové poradně

[Drobnosti]

(pdf)

-

Dotaz

V místním zpravodaji je mimojiné zpráva ze zasedání městské rady, v níž je uvedeno: zasedala správní rada Sdružení obcí a měst Orlice a byla navržena rotace předsedů těchto sdružení. Zdá se mi, že většina místních obyvatel slovnímu výrazu rotace nebude rozumět. Toto vyjádření považuji za nešikovné.

Odpověď

Váš dopis nás velice potěšil – hlavně tím, že máte smysl pro to, aby text byl všem čtenářům srozumitelný. V současné době se však užívá stále více odborných výrazů i spojení, která k nám pronikají z cizích jazyků, a musíme si je osvojovat.

Váš názor na termín rotace je zcela správný. Slovo rotace je latinského původu a má základní význam ‚otáčivý pohyb, otáčení‘. Užívá se ho v mnoha odborných oborech, zvláště v astronomii, fyzice, chemii, matematice, technice aj.

Ve významu, který uvádíte, se objevuje toto slovo nově a neznamená nic jiného, než že se předsedové sdružení budou střídat ve vedení po určité době, tedy střídání. Znění, které uvádíte, se jistě objevilo v základním úředním dokumentu. Pak se takové vyjádření přenáší do dalších předpisů určených už však veřejnosti, pro niž jde o označení nezřetelné, nesrozumitelné, zavádějící. Náš jazyk je natolik bohatý, že vždy najdeme přiléhavý výraz, kterému porozumí český mluvčí.

Dotaz

V obchodě Discont v Břeclavi jsem v „Čajovém ostrůvku“ našel malou brožurku nabízející různé druhy čaje. Dvě mladé prodavačky si pro něj vymysleli název „nabídník“. Posílám titulní list s tímto názvem. Pokud už se tento pojem objevil jinde dříve – měl jsem dobrou vůli.

Odpověď

Se slovem nabídník se také setkáváme poprvé. Patří k těm příležitostně a nestandardně utvořeným slovům, jimiž se autoři reklam, letáků a jiných komerčních tiskovin snaží ozvláštnit nabídku svého zboží, odlišit se od „běžné“ nabídky, propagovat neotřelými způsoby své výrobky a tím upoutat, přilákat zákazníky. K vzniku takových slov zpravidla nevede slovotvorná nevědomost jejich tvůrců. Jsou motivována záměrem vytvořit jedinečné, originální pojmenování věci, které by vzbudilo zvědavost a zájem zákazníků – v neposlední řadě právě svou slovotvornou neobvyklostí, jakousi slovotvornou „nadsázkou“ (tento záměr se tedy autorkám zdařil – slovo opravdu vyvolalo pozornost). Nabídník působí i humorně. Je ovšem otázka, zda asociace se slovem bídník, která okamžitě napadla všechny, jimž jsme letáček ukázali, byla rovněž zamýšlená.

Slovotvornou inspirací byla nejspíše slova ceník, sazebník, možná i některá další podstatná jména na -ník pojmenovávající předměty. Přípona -ník je v češtině produktivní a uplatňuje se v mnoha významech. Připomeňme, že například titul nedávno vyšlého velice seriózního dvou[168]svazkového díla o názvech pražských ulic a jejich historii nese název Pražský uličník. Uličník je slovo nově a náležitě utvořené (ale výkladové slovníky češtiny ho v tomto významu dosud nezaznamenávají).

Slovo nabídník však nemá naději, že bude obohacením české slovní zásoby o nový, stylově neutrální výraz. Zatímco podstatná jména jako uličník nebo sazebník vznikla odvozením od přídavných jmen uliční, resp. sazební a ta zase od podstatných jmen ulice, resp. sazba, u slova nabídník takovýto slovotvorný postup doložit nemůžeme. Od slovesa nabídnout (resp. nabízet) máme dvě podstatná jména činitelská – nabídkář a nabízeč a dále podstatné jméno nabídka a od něj pak přídavné jméno nabídkový. (Podobně od sloves vybídnout a pobídnout máme vybídka a pobídka.) Slovo nabídník stojí mimo slovotvorný systém a je i z tohoto důvodu významově málo zřetelné. Pokud bychom potřebovali jednoslovný název pro seznam nabízeného zboží, museli bychom ho utvořit jinak. Zatím, zdá se, jsme vystačili se slovy jako ceník, katalog, nabídkový katalog, nabídkový list apod., případně s reklamními slogany typu Přijďte si vybrat…, Naše firma Vám nabízí…, Naše nabídka…, U nás nakoupíte… a mnohé jiné.

Dotaz

Je nějak upraveno, v jakém pořadí se uvádějí vysokoškolské tituly, má-li jich pracovník více, např. Ing., Mgr., Bc.? Při představování nebo písemném styku vznikají někdy rozpaky, zda uvádět naprosto všechny tituly, nebo jen ten nejvyšší.

Odpověď

Užívání vysokoškolských titulů neupravuje žádný zákon, vyhláška či norma. Lze pouze konstatovat, co je obvyklé. Pokud jedinec získal více vysokoškolských titulů stejného typu, bývá zvykem, že před vlastním jménem stojí titul, kterého dosáhl jako prvního (JUDr. Ing. Jan Novák – Ing. je titul obdržený jako první). Dále je obvyklé, že nižší tituly se neuvádějí. Pokud byl někomu po ukončení bakalářského studia udělen titul bakalář a po absolvování magisterského studia získal titul magistr, běžné je používat jen titul magistr (tedy Mgr. Jan Novák, nikoli Mgr. Bc. Jan Novák), podobně JUDr. Jan Novák, PhDr. Petr Vacek (nikoli JUDr. Mgr. Jan Novák, PhDr. Mgr. Petr Vacek).

Naše řeč, ročník 83 (2000), číslo 3, s. 167-168

Předchozí Karel Komárek: Ještě ke kodifikaci náboženské terminologie

Následující Knihy a časopisy zaslané redakci

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1