Časopis Naše řeč
en cz

Silnice se v zimě udržuje pouze pluhováním (O slovesech plužit a pluhovat)

Veronika Štěpánová

[Drobnosti]

(pdf)

On words "plužit" a "pluhovat"

This article discusses the meaning of the verbs plužit and pluhovat.

[1]S nápisem, který mi posloužil jako název příspěvku, se lze na našich silnicích setkat poměrně často. Rodilý mluvčí zřejmě nebude mít problém mu porozumět, užití slovesa pluhovat ho v tomto kontextu pravděpodobně nepřekvapí. Pokud nahlédneme do slovníků zachycujících současnou českou slovní zásobu, zjistíme, že v žádném z nich není dosud pluhovat v tomto významu (‚odhrnovat sníh ze silnice pluhem‘) zachyceno. Sloveso pluhovati nalezneme pouze v Příručním slovníku jazyka českého (PSJČ). Jde o slovo z lyžařského prostředí s významem ‚brzditi vnitřními hranami lyží, při čemž paty jsou značně vytlačeny ven, plužiti‘. PSJČ tedy považuje slovesa plužiti a pluhovati za synonymní. Další slovníky již uvádějí pouze sloveso [270]plužit(i) a vykládají ho rovněž pouze ve významu ‚brzdit jízdou po vnitřních hranách lyží se špičkami u sebe‘ (Slovník spisovného jazyka českého), respektive ‚brzdit vnitřními hranami lyží‘ (Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost).[2]

Jak však dokazují doklady v Českém národním korpusu i v internetových vyhledávačích, zejména výrazy pluhovat, pluhování atd. se v „silničářském“ významu běžně používají. Z jazykového hlediska proti těmto slovům a jejich užívání jistě nelze nic namítat. Sloveso pluhovat bylo utvořeno derivací ze substantiva pluh příponou -ova(t) podobně jako např. bagr – bagrovat, kartáč – kartáčovat, fréza – frézovat. Ze slovotvorného hlediska slovesa tohoto typu podle Mluvnice češtiny 1 (s. 410) patří do mutační kategorie ‚užívat něčeho, co vyjadřuje základové podstatné jméno, k určité činnosti jako jejího prostředku, nástroje, opatřit, opatřovat tím, co je vyjádřeno základovým podstatným jménem‘. Mluvnice češtiny 1 hodnotí formant -ova(t) jako velmi produktivní, přičemž „mohou být odvozovacími základy slova domácí i přejatá, a to zprav. názvy konkrétních předmětů použitelných jako nástroje, prostředky činnosti. U sloves odvozených od substantiv domácích, méně často přejatých se výrazně uplatňuje strukturní (a zároveň lexikalizovaný) význam ‚používat jako nástroje, prostředku‘ […]“ (s. 410).

Podívejme se nyní blíže na doklady z Českého národního korpusu. Různé tvary slovesa pluhovat, deverbativního substantiva pluhování a adjektiv pluhovaný a pluhovací jsou zastoupeny v korpusu SYN2000 devíti, v korpusu SYN2005 jedenácti a v korpusu SYN2006PUB šedesáti šesti doklady. Ve všech případech jsou tato slova použita v souvislosti s úpravou vozovky v zimním období, s odstraňováním sněhu.

U slovesa plužit a deverbativního substantiva plužení (a jejich tvarů) se již s tak jednoznačnými výsledky nesetkáváme. V korpusu SYN2000 lze najít čtyři doklady těchto slov pocházející z textů pojednávajících o zimní údržbě komunikací, jde tedy o synonymní užití s výše zmiňovanými korpusovými doklady slovesa pluhovat, respektive substantiva pluhování. Uvedený korpus obsahuje pouze jeden doklad, v němž je plužit použito ve významu uvedeném ve slovnících (tj. v kontextu spojeném s lyžováním).

Podobně je tomu i v korpusu SYN2005. V pěti ze sedmi dokladů slovesa plužit jde o „silničářský“ význam, pouze ve zbylých dvou dokladech nalézáme význam „lyžařský“. Nejvíce dokladů obsahuje korpus SYN2006PUB: třicetčtyřikrát se zde objevují tvary slov plužit a plužení v souvislosti s úklidem silnic, sedmkrát v souvislosti s lyžováním.

Jak je patrné i z dokladů nalezených na internetu,[3] sloveso plužit se používá jak ve významu ‚brzdit vnitřními hranami lyží‘, tak i ve významu ‚odhrnovat sníh ze silnice pluhem‘. Sloveso pluhovat se v lyžařském kontextu užívá jen zcela výjimečně, naprostá většina dokladů, které jsem prošla, pochází z textů týkajících se zimních úprav vozovky.

Jak jsem na internetu dále zjistila, odborným termínem pluhování se ve stavebnictví nazývá bezvýkopová metoda pokládky nového potrubí, kabelů apod. pomocí pokládkového pluhu.[4]

Domnívám se, že lexikograficky dosud nezachycený „silničářský“ význam sloves plužit a pluhovat by neměl zůstat bez povšimnutí.

 

[271]LITERATURA

Český národní korpus (2000–2006). Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Dostupný z WWW: <http://www.korpus.cz>.

KOTT, F. Š. (1893): Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický VII. Praha: František Šimáček.

Mluvnice češtiny 1 (1986). Praha: Academia.

Příruční slovník jazyka českého (1935–1957). Praha: Státní nakladatelství / SPN.

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (1994). Praha: Academia.

Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971). Praha: Nakladatelství ČSAV.


[1] Tento příspěvek vznikl v rámci projektu specifického vysokoškolského výzkumu „Slovo, jazyk, smysl“ (číslo 261 103).

[2] V Česko-německém slovníku F. Š. Kotta nalézáme u hesla plužiti dva významy: 1. ‚sloužiti‘; 2. ‚orati, pluhovati‘. Dále se zde vyskytuje sloveso pluhovať ve významu ‚orati‘, jde ovšem o doklad ze slovenštiny.

[3] Pomocí vyhledávače Google.

[4] Např. < http://www.rabmer.cz/cz/pokladka-inzenyrskych-siti/pluhovani.htm >.

Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Letenská 4, 118 51 Praha 1
stepanova.ver@gmail.com

Naše řeč, ročník 93 (2010), číslo 4-5, s. 269-271

Předchozí Kateřina Rysová: Proč jdou věci šejdrem? (K etymologii slova šejdrem na základě dokladů z češtiny doby střední)

Následující Z dopisů jazykové poradně

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1