Z dopisů jazykové poradně

[Drobnosti]

(pdf)

-

Dotaz

Chtěla bych vědět, zda slovo nepodkročitelné (minimum) je správný český výraz. Mně moc česky nezní.

Odpověď

Slovo nepodkročitelný není zachyceno v žádném českém výkladovém slovníku. V několika výskytech jej nalezneme v Českém národním korpusu, ve více pak na internetu, zejména ve spojení s podstatným jménem minimum (např. smluvní platy s nepodkročitelnými minimy), ale i ve spojení se substantivy mez (např. to, co navrhl zprostředkovatel, je pro nás nepodkročitelná mez), cena (např. minimální mzda jako nepodkročitelná cena práce), hranice (např. nepodkročitelnou hranicí je mzda ve výši 2 500 korun) a dalšími.

Toto přídavné jméno bylo utvořeno analogicky podle svého protějšku nepřekročitelný, slovotvorně je tedy vystavěno náležitě a v souladu se systémem českého jazyka. Významově můžeme výraz nepodkročitelný charakterizovat jako ‘takový, pod který není možné/přípustné klesnout’. Z toho vidíme, že jde o výraz v určitém okruhu výše zmíněných spojení plně funkční, který navíc v češtině nemá plnohodnotnou alternativu. Vyjádřit je můžeme pouze opisem, což z důvodu jazykové ekonomie není nejšťastnější řešení. Proto se kloníme k tomu výraz v daných spojeních bez obav používat.

Dotaz

Je možné slovo cykloodpočívka jako místo na odpočinek při jízdě na kolech podél cyklotrasy?

Odpověď

Ano; cyklo- je dnes slovotvorně velmi produktivní první část složených výrazů, srov. cyklobrašna, cyklobus, cyklohlídka, cyklomagistrála, cyklorukavice, cykloservis, cyklotoulka, cyklovýlet, cyklozámek… Zajímavější je druhá část složeného slova, odpočívka = místo k odpočinutí; toto slovo najdeme jen ve starších výkladových slovnících, a to jako slovo archaické. Příruční slovník jazyka českého (díl N―O, který vyšel v letech 1938―40) uvádí pouze jediný doklad, z díla Ferdinanda Břetislava Mikovce (1826―1862): Kostomlatské zbořeniště stalo se jednou z nejoblíbenějších odpočívek při rozmanitých výletech Teplických hostů lázeňských.

Vedle běžného slova odpočívadlo (které má několik významů) se tak nyní znovu aktivuje odpočívka jako slovo starší, zřejmě vlivem dalších slov s příponou -ka, jako je např. zastávka.

Naše řeč, ročník 88 (2005), číslo 4, s. 224

Předchozí Michaela Černá: Co je to loft?

Následující František Daneš: Věříš tomu? Vůbec (ne)