[Short articles]
-
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, zda existuje slovo ergonometrie a co znamená.
Akademický slovník cizích slov uvádí pouze hesla ergometrie (metoda měření a testování tělesné zdatnosti pomocí nastavitelné zátěže na ergometru) a ergonomie, ergonomika (nauka zaměřující se na metodiku organizace práce a pracovních prostředků, na zkvalitnění systému člověk – stroj, pracovní psychologie). Slovo ergonometrie se nevyskytuje ani v Českém národním korpusu, který obsahuje asi 100 mil. výskytů slov, ale na internetu jsme doklady našli. Z nich vyplývá, že ergonometrie je patrně jakousi materiální odnoží ergonomie. Jde o nauku o požadavcích na komplexní úpravu pracoviště tak, aby co nejvíce vyhovovalo člověku a jeho potřebám. Zmínky o ní jsou např. na webových stránkách firem vyrábějících kancelářský či jiný nábytek.
Dlouhá léta bydlím v Praze Hostivaři v ulici V Chotejně. Stejně dlouho při uvádění adresy čelím dotazům, co že je to ta chotejna? Doposud se odpověď nikde nepodařilo zjistit. Rád bych se dozvěděl, kde vlastně dlouhá léta bydlím.
Pátrání po původu názvu ulice V Chotejně v Praze Hostivaři je detektivní – a zatím jde o detektivku s otevřeným koncem. V běžných pramenech, to jest v kolektivním encyklopedickém díle Pražský uličník z r. 1997 i ve starší, též kolektivní publikaci Ulicemi města Prahy z r. 1958, se shodně uvádí, že tato ulice má své jméno už od svého vzniku v r. 1930 a že je pojmenována podle starého pomístního názvu. Ale o jaký pomístní název šlo, to tyto prameny neuvádějí. Víme, co jsou to pomístní jména – to jsou například jména polí, luk, lesů, hor, vod či cest. Víme také, že v Hostivaři, v místech jejího nejstaršího jádra, byly názvy tvořeny s ohledem na zemědělskou tradici. Ale ani tehdy, budeme-li hledat dále, a to v trojdílné Ruthově Kronice královské Prahy a obcí sousedních z r. 1903 a u W. W. Tomka v jeho obsáhlých Základech starého místopisu pražského, zmínku o Chotejně nenajdeme. Chotejna není uvedena ani v Tereziánském katastru českém z první poloviny 18. století. Přece jen však jistou stopu máme: je to název dnes dávno zaniklé hostivařské vinice Chotačky. Nevíme, zda a jak souvisela Chotačka s Chotejnou, ale můžeme považovat za pravděpodobné, že oba názvy vznikly odvozením z téhož osobního jména Chot nebo Chota. Člověku, který se jmenoval Chot nebo Chota, patřila kdysi vinice Chotačka a témuž nebo jinému Chotovi patřila jakási Chotejna. To je vše, co zatím víme. Na definitivní vyřešení problému s Chotejnou musíme počkat, až budou vědecky zpracována pomístní jména Prahy. Zatím jsou zpracována pomístní jména v Čechách a z jejich zpracování se dozvídáme, že osobní jméno Chot je doloženo ve jménech osad, jako je například Chotyně v severních Čechách.
Naše řeč, volume 87 (2004), issue 2, p. 112
Previous Lucie Jílková: Víte, kdo to je frikulín?
Next František Daneš: Haškův „Švejk“ a Vachkovo „Bidýlko“ – dva milníky ve vývoji jazyka české prózy