Z dopisů jazykové poradně

[Drobnosti]

(pdf)

-

Dotaz

Prosím o sdělení všech významů slova „prostřednictvím“. Zejména mne zajímá spojení „čin spáchaný prostřednictvím šeků, cenných papírů“. (Tazatel je právník.)

Odpověď

Všechny významy slova prostřednictvím (není jich mnoho) najdete ve slovnících spisovné češtiny, a nechcete doufám, abychom Vám je opisovali. Co je důležité: je mezi nimi i „pomocí“ a tento ekvivalent lze dosadit do spojení, která uvádíte.

Myslím, že máte problém s něčím jiným. Možná cítíte slovotvornou motivaci prostřednictvím-prostřednictví-prostředník a spojení s šeky apod. Vám připadá nepatřičné. Z hesel prostřednictví (substantivum) a prostřednictvím (předložka) v jednosvazkovém Slovníku spisovné češtiny se zdá, že se obě slova dají užít jen o osobách (které stojí mezi oběma stranami a uskutečňují styk mezi nimi). Ale starší, vícesvazkový Slovník spisovného jazyka českého má také prostřednictví smyslů. V textech z 90. let máme doloženo jednak – poměrně samozřejmé – spojení s označením institucí (prostřednictvím banky, Chrámové služby, KGB, KPB, autobazaru, firmy, fondu, úřadu, soudu), dále spojení s čímkoli, co lze chápat jako nástroj nebo prostředí pro nějakou činnost (prostřednictvím čidla, megafonu, elektronické pošty, Internetu, médií), dále spojení s názvy dějů a stavů (prostřednictvím zpětné vazby, víry) a také s názvy aktů a dokumentů (prostřednictvím zásnub s …, voleb, dotací, článku, dekretů, brožurek, AKCIÍ, DLUHOPISŮ). Do této řady zapadají Vaše příklady se šeky a cennými papíry zcela plynule. Musíme se přiznat, že nás by asi jazykové cítění vedlo spíš k výrazům pomocí, s použitím, zatímco prostřednictvím bychom si nechali pro opravdové zprostředkování – ale nelze od každého textu a každého vyjádření chtít, aby bylo zváženo na lékárnických vážkách. Pokud jsme přišli do styku s policejními a soudními protokoly, notářskými zápisy a podobnou agendou, shledali jsme, že jazykový Koniáš by musel naprostou většinu z nich spálit na hranici pro mnohem evidentnější jazyková kacířství, ba mnohdy přímo pro naprostou nesrozumitelnost.

Naše řeč, ročník 85 (2002), číslo 2, s. 112

Předchozí Petr Kaderka: Vymýtit/vymítat – falešná vidová dvojice?

Následující František Daneš: Naopak z hlediska lexikálního, syntaktického a textového