Časopis Naše řeč
en cz

Z dopisů jazykové poradně

[Drobnosti]

(pdf)

-

Dotaz

Ze slovníku spisovného jazyka vyplývá, že pantofel je rodu mužského, tedy vklouzl do pantoflů. Proč se ale téměř všude vyskytuje „do pantoflí“ (a tím, že se to často užívá, jaksi to i lépe zní…)? Jak je to prosím s tím pantoflem?

Odpověď

V kodifikačních příručkách (v Pravidlech českého pravopisu i ve výkladových slovnících) je skutečně uvedeno pouze pantofel, mužský rod, 2. p. j. č. bez pantofle, rovněž sandál, mužský rod, 2. p. j. č. bez sandálu. V úzu však pozorujeme výraznou tendenci k přechodu obou podstatných jmen v jednotném i množném čísle k rodu ženskému, patrně vlivem podstatných jmen obuv, bota, polobotka, kecka, botaska, válenka, kozačka, bačkora aj., která jsou všechna rodu ženského. Vedle podoby sandálek se stále častěji objevuje i sandálka. Zdá se, že jen střevíc/střevíček zůstává pevně rodu mužského.

Dotaz

Chtěli bychom se zeptat na použití výrazu vestavný nebo vestavěný ve spojení např. vestavné (vestavěné) skříně, vestavné (vestavěné) spotřebiče apod. Nevíme, co správně používat.

Odpověď

Kuchyně, spotřebiče, myčky, sporáky, skříně, lednice, krbové vložky a všechno ostatní, co je vyrobeno tak, aby to mohlo být vestavěno, je vestavné. Přídavné jméno vestavný tvoří s příslušným názvem konkrétního předmětu ustálené pojmenování. Pokud už je vestavný sporák, spotřebič někam vestavěn, je vestavěný.

Dotaz

Chtěl bych se zeptat, zda je El Niňo (klimatický jev) v českém jazyce středního nebo mužského rodu. V českých pramenech se ve shodě podmětu s přísudkem vyskytuje v obou možnostech (způsobilo/způsobil).

Odpověď

El Niňo je pojmenování poměrně nové, žádná jazyková příručka jej proto dosud neobsahuje. O rodu tedy nelze jednoznačně rozhodnout. Podle svého zakončení ve výslovnosti by měl být výraz El Niňo rodu středního a skloňovat se podle vzoru „město“. Na rod má však silný vliv i spojení „(ten) klimatický jev“, které je s ním těsně spjato. Díky tomu se v úzu běžně zachází s tímto pojmenováním taktéž jako s podstatným jménem rodu mužského. (Obdobně např. to tsunami — ale pod vlivem výrazu vlna i ta tsunami aj.) Je tedy nutno připustit obě možnosti.

Naše řeč, ročník 90 (2007), číslo 2, s. 112

Předchozí Lucie Jílková: Svatební list – překlad na půl cesty?

Následující Marie Čechová: Prostorové motivy ve frazémech

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1