Šrotovné

Zdeňka Tichá

[Drobnosti]

(pdf)

Šrotovné

This article discusses the meaning and use of the word „šrotovné“.

Pojmenování šrotovné vzniklo pravděpodobně jako analogie německého hovorového označení Abwrackprämie, tj. šrotovací prémie (prémie, odměna za sešrotování /starého/ vozidla). Spisovné, oficiální německé pojmenování je Umweltprämie, tj. ekologická prémie.[1] Pojmenování jak v češtině, tak v němčině reflektuje skutečnost, kdy stát za určitých, předem daných podmínek poskytuje finanční příspěvek majitelům starých vozů, kteří toto své staré auto zlikvidují (sešrotují) a zakoupí si vůz nový.

Nová pojmenování vznikají ve chvíli, kdy je nutné označit, pojmenovat nově vzniklou skutečnost či jev. V souvislosti s celosvětovou (hospodářskou) krizí začaly vlády jednotlivých zemí přijímat opatření, která by zmírnila dopady krize na ekonomiku jednotlivých států i jednotlivých občanů. Jedním z takových opatření je zavedení příspěvku na zakoupení nového vozu při současné likvidaci starého, neekologického.[2]

Vznik tohoto jednoslovného pojmenování byl ovlivněn již existujícími názvy v rámci sémanticko-slovotvorné skupiny substantiv středního rodu, která pojmenovávají způsoby pravidelného či příležitostného vyplácení nebo přijímání finančních prostředků. V češtině se k označení těchto způsobů placení uplatňují substantiva s formantem -né nebo s jeho rozšířenou variantou -ovné (je využívána z výslovnostních důvodů, srov. ošatné i ošatovné ve významu ‚příspěvek na ošacení‘, ale pouze dobírka – dobírkovné, facka – fackovné ve významu ‚rizikový příplatek pro pracovníky finančních orgánů‘). Názvy poplatků se tvoří od slovesných základů či dějových jmen nebo od podstatných jmen nedějových. Tradičně jsou tyto názvy (stejně jako další substantiva středního rodu zakončená na -né/-ovné) pokládány za substantivizovaná adjektiva. Rozbor nejnovějšího lexikálního materiálu však potvrzuje názor Kondrové (1967, s. 673), že v případě názvů poplatků jde o samostatné tvoření substantiv.

Tuto sémanticko-slovotvornou skupinu pojmenování způsobů vyplácení či přijímání finančních prostředků můžeme dále rozdělit na dvě podskupiny. Do první podskupiny patří názvy poplatků (obnos, který občan platí za nějakou službu, činnost apod.), např. parkovné, poštovné, školné, nověji tlumočné (odměna za tlumočení), ale také výpalné (částka, kterou vydíraný člověk, zprav. podnikatel, platí vydírajícímu za vnucenou ochranu). Do druhé podskupiny řadíme názvy odměn, příjmů, které naopak od někoho (zpravidla od státních institucí) za svou činnost, výkon ap. občan dostává, např. porodné, pohřebné, nověji pastelkovné (příspěvek na nákup školních potřeb pro budoucí prvňáčky), reprízné (odměna za každé další užití díla, za jeho reprízu či reprízy) a rovněž šrotovné.

První dohledaný záznam pojmenování šrotovné pochází z databáze MediaSearch[3]: „Také [163]mluvčí společnosti AAA Auto Milan Smutný by více vítal, kdyby stát místo restriktivní sankční politiky spočívající v poplatcích přišel s pozitivní motivací jako například Francie. Tady kupec nového vozu při odevzdání starého automobilu dostane takzvané šrotovné ve výši 1000 eur.“[4]

Dvouslovným ekvivalentem pojmenování šrotovné je šrotovací příspěvek; první dohledaný záznam tohoto dvouslovného pojmenování pochází z rozhovoru s Miroslavem Kalouskem (bývalý ministr financí).[5]

V prvních článcích se před pojmenováním šrotovné či šrotovací příspěvek objevovalo slovo takzvané. Autoři tím naznačovali svůj odstup od tohoto nového pojmenování a zároveň signalizovali jeho jazykovou nezakotvenost. V této souvislosti není bez zajímavosti, že např. Sdružení automobilového průmyslu (dle sdělení jeho představitele Ing. Antonína Šípka) preferuje víceslovné pojmenování příspěvek na obnovu vozového parku.

Pro srovnání ještě uveďme, jak je tento příspěvek pojmenován jinde. O německých výrazech jsme se zmínili výše; na Slovensku existují vedle sebe neformální pojmenování šrotovné a jeho popisný název dotácia na kúpu nového osobného motorového vozidla, o ktorú sa znižuje kúpna cena nového osobného motorového vozidla;[6] v Anglii je šrotovné označeno Scrapping incentive, tj. „šrotovací podpora“.

Pojmenování šrotovné tedy bylo zprvu vyhrazeno pro označení příspěvku na nákup nového automobilu. Toto slovo se stalo během krátké doby v médiích velmi frekventované (pro srovnání: v období 1. 1. 2009 – 31. 1. 2009 v databázi MediaSearch 143 výskytů, v období 1. 1. 2009 – 31. 3. 2009 1 850 výskytů) a jeho frekvence i módnost přispěly k tomu, že se začalo používat i v jiných odvětvích a oborech. Zmiňme zde ty nejvýraznější.

Začátkem dubna 2009 se v médiích objevily první zprávy o příspěvku nazvaném bílé šrotovné. Příspěvek byl určen zákazníkům ČEZ, kteří měli možnost od poloviny dubna do 15. 6. 2009 při odevzdání staré lednice, pračky nebo mrazáku a koupi nového spotřebiče energeticky šetrné kategorie A+ či A++ (ve vybraných prodejních řetězcích) získat snížení nákladů na elektřinu a jednorázový příspěvek 1000 korun.[7]

V příspěvku s názvem Šrotovné proniká do reklamy, nejnověji u cestovních kanceláří[8] je zmínka o šrotovném zaváděném cestovní kan[164]celáří Exim Tours. Tisková zpráva této cestovní kanceláře říká: „Jednička na českém trhu cestovního ruchu, Cestovní kancelář Exim Tours, zavádí s platností od pondělí 20. dubna 2009 šrotovné na dovolenou.“[9]

V polovině dubna 2009 zahájil prodejní akci s názvem Šrotovné autobazar AAA Auto. Na internetových stránkách této firmy se uvádí: „Skupina AAA AUTO i nadále poskytuje v České republice šrotovné. Slevu v rozmezí 10 000 Kč až 50 000 Kč v současnosti dostane každý zákazník, který se rozhodne v kterémkoliv z 16 tuzemských autocenter AAA AUTO koupit vůz. Podmínkou je, aby zákazník poskytnul protiúčtem svůj starší pojízdný automobil (jakéhokoliv stavu i roku výroby), který byl v jeho vlastnictví už před 1. lednem 2009. Nepoužitelná vozidla, získaná protiúčtem v rámci šrotovného, nechá skupina AAA AUTO ekologicky zlikvidovat na své náklady.“[10] V tomto případě jsou objektem slevy rovněž automobily, oproti původnímu šrotovnému jde ale o automobily ojeté, nikoliv nové.

Ve stejné době, tedy v polovině dubna, začala šrotovné nabízet i klinika Asklepion – Klinika a institut estetické medicíny, a to dokonce v několika variantách. Nabídka kliniky zní takto: „Šrotovné na vybrané ‚ojetiny‘ v Asklepionu již od 15. dubna 2009! Ani v době krize není potřeba ztrácet optimismus. Naopak, je čas vyměnit staré za nové a bavit se! Proto Asklepion – Klinika a institut estetické medicíny zavádí s okamžitou platností šrotovné nejen jako řešení současné hospodářské krize, ale především jako recept na krize partnerské, osobní či krize středního věku! Šrotovné se v Asklepionu týká následujících ‚ojetin‘ lidského těla: […].“[11]

Některé reklamní texty využívají pojmenování šrotovné k prezentaci výhodné nabídky, a to na místě, kde bychom očekávali slovo sleva (např. v případě cestovní kanceláře – viz výše). Rozdíl je ale v tom, jak jsou obě slova vnímána uživateli. Sleva je slovo staré, velmi dobře známé, můžeme říci nezajímavé. Oproti tomu slovo šrotovné je módní novinkou, zajímavostí, která dokáže přitáhnout pozornost lidí. To je důvod, proč je poměrně často využíváno v reklamních kampaních a inzerátech.[12]

 

LITERATURA

ČERNÁ, M. (2006): K názvům dávek a poplatků. In: VARIA XIV. Bratislava: Slovenská jazykovedná spoločnosť pri SAV, s. 215–217.

DOKULIL, M. (1962): Tvoření slov v češtině 1. Teorie odvozování slov. Praha: ČSAV.

[165]KALÁB, V. (2009): Šrotovné zatím pomohlo jen na německém trhu. Hospodářské noviny, 3. 7. 2009, s. 17 (<http://mediasearch.newtonit.cz/news.php?uqid=BB2D79C6-862B-47C6-86C2-EB945AD44ADE>).

KONDROVÁ, V. (1967): Některé sémanticko-slovotvorné skupiny jmen: Názvy dávek a poplatků. In: Tvoření slov v češtině 2. Praha: Academia, s. 672–677.

MARTINCOVÁ, O. (1983): Problematika neologismů v současné spisovné češtině. Praha: Univerzita Karlova.

SVĚTLÁ, J. (2005): Nové názvy akcí a poplatků. In: Neologizmy v dnešní češtině. Praha: ÚJČ AV ČR, s. 69–75.

---

[1] „Die Umweltprämie (umgangssprachlich auch Abwrackprämie) ist eine staatliche Prämie, die in Deutschland unter bestimmten Voraussetzungen gewährt wird, wenn ein altes Kraftfahrzeug verschrottet und ein Neuwagen oder Jahreswagen zugelassen wird“ (<http://de.wikipedia.org/wiki/Umweltpr%C3%A4mie>).

[2] Na začátku července 2009 byl tento příspěvek zaveden v 10 zemích Evropy (Německo, Francie, Kypr, Itálie, Lucembursko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko, Slovensko, Velká Británie), přičemž každá země má stanovené jiné podmínky pro získání tohoto příspěvku.

[3] Archiv MediaSearch obsahuje plná znění zpráv tištěných periodik, internetu a doslovné přepisy zpravodajských a publicistických pořadů z TV a rozhlasu. Provozuje jej společnost NEWTON Media, a. s., a je dostupný z WWW: <http://mediasearch.newtonit.cz/login.php?r=%2Findex.php&m=-10>.

[4] M. Honsová: Konec obchodu s vraky, Profit, 12. 1. 2009, s. 10, <http://mediasearch.newtonit.cz/news.php?uqid=7B129689-0FC4-49B3-93DECFC3FDBFFEDA>.

[5] M. Mařík, J. Sochor: Nechci být bubeníkem zahánějícím bouři (rozhovor), Hospodářské noviny, 2. 2. 2009, s. 16, <http://mediasearch.newtonit.cz/news.php?uqid=74863C1B-F3B1-4602-8A8A-86E6B16504B5>.

[6] VÝNOS Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky č. 3/2009 z 3. apríla 2009, <http://www.infoline.sk/ministerstva/dnes-sa-zacne-druhe-kolo-srotovneho.html>.

[7] „Šrotovací mánie se šíří Českem a zamířila mimo automobily. S ekologickým příspěvkem, který člověk dostane, když zlikviduje starou věc, se nově vytasil elektrárenský gigant ČEZ. Od středy 15. dubna spustí marketingovou akci ‚bílé šrotovné‘, v jejímž rámci bude svým zákazníkům poskytovat nevratný finanční příspěvek na pořízení nového a úsporného elektrospotřebiče“ (J. Klička: ČEZ nabídne šrotovné. Tisíc korun na spotřebič, Žďárský deník, 11. 4. 2009, s. 10, <http://mediasearch.newtonit.cz/news.php?uqid=9EA23187-92B6-4FC6-A87A-8A97B2562F60>).

[8] ČTK, 17. 4. 2009, <http://www.ceskenoviny.cz/tema/index_view.php?id=371680&id_seznam=433>.

[9] Zpráva pokračuje: „Chce tak oslovit ty občany, kteří z úsporných důvodů hodlali ‚ušetřit‘ a zůstat v době dovolených raději doma, na chatách nebo u rybníků pod stanem. Nyní se jim nabízí možnost plány na takovou dovolenou ‚sešrotovat‘ a vyměnit ji za letecký zájezd k moři, při jehož nákupu získají šrotovné ve výši 1000 korun na každou platící osobu. Průměrná čtyřčlenná rodina tak dostane na dovolenou u moře s leteckou přepravou 4 000 Kč šrotovného“ (Šrotovné na dovolenou, 20. 4. 2009, <http://www.eximtours.cz/novinky/detail-novinky.php?cislo=178>).

[10] Šrotovné od AAA AUTO bylo úspěšné, a proto pokračujeme dál až do odvolání!, <http://www.aaaauto.cz/cz/text.html?id=361>.

[11] V článku se dále objevuje např.: „Krize je ošklivá jako starý zubní kartáček. Ten, kdo ale nechá ten svůj ekologicky zlikvidovat v Asklepionu, získá šrotovné 50 Kč, nový kartáček zdarma a navíc mu zuby odborně vyčistí dentální hygienistka. […] Šrotovné zavádí Asklepion s platností od 15. dubna 2009. Předpokládaný termín ukončení akce je konec srpna 2009“ (Šrotovné v Asklepionu, <http://www.asklepion.cz/akce/aktualni-akce/srotovne-v-asklepionu.html>).

[12] Příspěvek vznikl v rámci výzkumného záměru ÚJČ AV ČR, v.v.i., Vytvoření databáze lexikální zásoby českého jazyka počátku 21. století (AV0Z90610521).

Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Letenská 4, 118 51 Praha 1
ticha@ujc.cas.cz

Naše řeč, ročník 93 (2010), číslo 3, s. 162-165

Předchozí Josef Šimandl: Pasarela, paserela

Následující Jiří Rejzek: Rozšafný