Pasarela, paserela

Josef Šimandl

[Short articles]

(pdf)

Pasarela, paserela

This article discusses the meaning, use and origin of the Czech loan words pasarela, paserela.

„Jen málokterý čtenář ještě v souvislosti s Lisabonskou smlouvou neslyšel slovo paserela,“ napsal 9. 6. 2009 pro www.euportal.cz Pavel Hasenkopf, právní konzultant Kanceláře prezidenta republiky,[1] a jeho text pak převzaly i další internetové zdroje, mj. euroostražité stránky sumavak.bloguje.cz. Slovo jsme pak mohli slyšet i před Ústavním soudem 27. 10. 2009, když se projednávalo podání skupiny senátorů k ratifikaci Lisabonské smlouvy. Starší diskusní příspěvek v e-zinu Neviditelný pes zase upozorňoval: „Podívejte se na pořad 168 hodin, který vysílala ČT 1 23. 12. 2008. Poslancům byly položeny tyto otázky týkající se Lisabonské smlouvy: Jaký bude počet eurokomisařů? Bude možné vystoupit z EU? Jaká bude minimální kvalifikovaná většina pro hlasování? Co je Ioanninský mechanismus? Co je Pasarela? Poslanci zhusta ukázali katastrofální neznalost.“ Odhlédněme od p/P (ovšemže je to doklad, že i upozorňující pisatel slovo pouze zaslechl) a postarejme se, aby se aspoň čtenáři Naší řeči o pasarelách něco dověděli – i přesto, že relevantních dokladů se podařilo najít málo přes tucet.[2] Dostaneme však také příležitost sledovat, jak se význam i forma přejímaného slova teprve utvářejí.[3]

Španělské slovo pasarela označuje můstek, lávku, přechod – tedy něco, po čem se dá (provizorně) přejít/přecházet (srov. Dubský a kol., 1978); etymologové (srov. Rejzek, 2001) by přes sloveso pasar došli k latinskému passus ‚(dvoj)krok‘. Slovo se objevuje v názvu soutěsky a horolezeckého terénu Cañon de la Pasarela nebo v názvu brazilského kaňonu s vodopády Pasarela Garganta del Diablo. Podle internetu mají jméno Pasarela především módní přehlídky (modelky chodí po molu): např. Tehdy pořadatelé vrcholné španělské módní přehlídky Pasarela Cibeles odmítli třetinu modelek, protože prý byly příliš hubené (< http://ihned.cz >).

Francouzské slovo passerelle má významy ‚přechod, lávka, můstek, rampa, nadchod‘; je-li nad nádražními kolejemi, pak je to ‚lávka/nadchod k nástupištím‘ (srov. Neumann-Hořejší a kol., 1992; Corbeil-Archambaultová, 1993). Pozoruhodné jsou „paserely“ na lodích: (1) ‚můstek na pevninu‘, ale i jiné menší můstky, rampy [159]a schůdky; (2) ‚velitelský/kapitánský můstek‘ na velkých lodích; na ponorce je v přední části oné věžičky, která se vynořuje jako první.

Jachtařské pasarely lze doložit i z českého internetu: Do garáže se vejde i nafukovací člun a výsuvná pasarela (lávka) na dálkové ovládání (< www.yacht-magazine.cz >); Teleskopická elektrohydraulická pasarela (< www.atlantisyachts.cz > – nabídkový list). Z vyobrazení doplňků k lodím a jachtám je zřejmé, že jde o můstky na břeh.

Architektonické pasarely by mohli znát už delší dobu v Brně. Dokument Přestavba železničního uzlu Brno (na stránkách < http://nadrazibrno.ecn.cz >) tímto slovem označuje krytý výškový přechod: pasarela nad kolejištěm k severní fasádě OD Tesco; tamtéž: Schodiště z pasarely povedou také k tramvajovým nástupištím na ulici Nádražní; a do třetice doklad, že pasarela nemusí nabízet pouhý přechod: Navazující široká pasarela s přiměřenou nabídkou služeb (např. stravování). V korpusu[4] je doklad z HospN už z r. 1996: Snad jen nové pasarely mezi pavilóny dokáží upoutat pozornost; týkal se modernizace výstaviště, a to brněnského. Máme doklad, že slovo se uchytávalo velmi pomalu: ještě 2. 9. 2004 je MFD přináší v uvozovkách pro neobvyklý, lokální, příležitostný nebo slangový výraz: Mostaři oceňují i takové zvláštnosti, jako jsou „pasarely“ mezi pavilony brněnského výstaviště. Prosklenými tunely, které vedou několik metrů nad zemí, se dostanou návštěvníci veletrhů do vedlejšího pavilonu, aniž by třeba zmokli v dešti.

„Pasarelu“ jako sportovní kategorii (?) najdeme v korpusu doloženou jedinkrát, a to v nepočeštěné podobě, jejíž románská předloha není jasná (-ssa-): Passarelle patří mezi sporty, které by měly hráčům minibasketbalu ulehčit přechod do kategorie žáků. V mnoha evropských zemích nastupují k zápasům v tomto sportu třináctiletí chlapci a dívky (MFD, 12. 2. 1997).[5] Jak dalece jde o samostatný druh hry/sportu a jak dalece vlastně jen o (mini)basketbal s přizpůsobenými pravidly, to zde řešit nebudeme. Z dokladu se zdá, že motivací označení je přechodový status disciplíny.

Nyní k pasarelám/paserelám v souvislosti s Lisabonskou smlouvou. Hasenkopfův text (citovaný v prvním odstavci) představuje Lisabonskou smlouvu tak, že „není nic jiného než supernovela Římské a Maastrichtské smlouvy“. Sleduje paserely modifikující Římskou smlouvu (1957; ty jsou tři) a Maastrichtskou smlouvu (1991; takových je vyjmenováno šest). S výjimkou jediného případu, tedy celkem 8×, jde o stanovení podmínek, za kterých lze jednomyslnost nahradit rozhodnutím kvalifikované většiny. O samotném slově píše Hasenkopf toto: „Slůvko[6] paserela je v češtině nové, zatím se [160]ani neustálil jeho pravopis.“ (Souhlasíme: přejímané slovo nemá ustálenou podobu.) „Já volím ten jednodušší. Pochází z francouzského passerelle, tedy můstek, zkratka. Paserely umožňují něco obejít, něčemu se vyhnout: tu potoku, onde si zkrátíme cestu přes dvůr, abychom nemuseli obcházet celý blok domů. Ideálním českým ekvivalentem by byla ‚myší díra‘. Škoda, že tenhle překlad nenapadl někoho dřív, hned by to vysvětlování bylo jednodušší.“

Představa myší díry se autorovi zalíbila tak, že ji pozvedl až do názvu svého příspěvku: Lisabonská smlouva a myší díry aneb co vlastně jsou ty paserely? Výraz myší díra se používá pro úzký, nekomfortní průchod/průjezd. Skrze myši má taková představa také hodnotící konotace čehosi nelegálního, nežádoucího a škůdcovského; takové konotace je ve francouzském výrazu těžko najít. Pro pochopení jejich metonymického pojmenování nejsou dobrou výchozí věcnou představou ani francouzské významy ‚(provizorní) můstek‘ nebo ‚(pracovní) rampa‘; deklaraci nejvyšší rozhodovací pravomoci by spíš odpovídala představa velitelského můstku. Když už zde skrze doklady úzu máme hodnocení pasarel/paserel z jednoho názorového tábora, který v nich vidí zkratkovité obcházení standardního (a složitého) schvalovacího procesu, doplňme si také opačný pohled: přecházení pravomocí do centra je nutnou součástí integrace EU a pojistkou před neakceschopností z důvodu nedosažitelnosti konsenzu ve všech jednotlivých zemích.

Vícejazyčná terminologická databáze IATE[7] uvádí pro ona ustanovení v evropských smlouvách francouzský dvouslovný výraz clause passerelle; z ekvivalentů v dalších jazycích vybírám: šp. „cláusula pasarela“ / pasarela (za normální tedy platí výraz jednoslovný, zatímco dvouslovná replika slovního spojení francouzského je uvedena v uvozovkách jako výraz příležitostný, méně oficiální); it. (clausola) passerella; angl. „passerelle“ clause / bridging clause (tedy buď, méně oficiálně, francouzské slovo užité jako modifikátor slova anglického, anebo celý dvouslovný výraz anglicky); něm. Überleitungsklausel; čes. překlenovací ustanovení; pol. klauzula pomostowa; slov. premosťovacia doložka. Pro různé jazyky tu tedy je různá míra možností, jak do hry zapojit nejen ono překlenování, ale i jiné významy a konotace „pasarely“; pro češtinu a některé další jazyky taková možnost není.

V českém tisku, internetovém zpravodajství a na blozích politiků se objevuje také ekvivalent přechodné ustanovení. Jistěže passerelle [‚pas^e’rel^l] slouží k přechodu/přecházení. Jenže v textech zákonů bývá oddíl Ustanovení přechodná a závěrečná,[8] kde je zvykem stano[161]vit podrobnosti k přechodu od normy dosud platné k normě právě publikované; a jak samo adjektivum říká, tato ustanovení mají platnost dočasnou, neboť pro budoucnost se předpokládá plná platnost normy nové. „Pasarely“ v evropských smlouvách dočasné nejsou.

V tomto světle se nejeví jako nejvhodnější ani ekvivalent překlenovací ustanovení. Mnoho lidí má zkušenost s překlenovacím úvěrem, který se čerpá do doby, než bude zpřístupněno čerpání z jiného zdroje; je to tedy opět institut dočasný. Označení pasarela/paserela, jde-li o evropské smlouvy, neodkazuje k jejich dočasnému charakteru, ale k přecházení pravomocí (na kvalifikovanou většinu, jak jsme připomněli). Na misku vah tu však padá zavedenost tohoto ekvivalentu v terminologické databázi těch, kdo se „evropskými“ texty zabývají nejvíc. V oboru, v němž je definován, neboli v tomto případě v oboru evropského práva, má tedy ekvivalent překlenovací ustanovení své místo.

Zbývá najít výraz pro širší veřejnost, do které patří všichni neodborníci na evropské právo, včetně politiků a novinářů. Jsou-li potíže s nalezením vyjádření českého, jednoduchého a nezavádějícího, přijde vhod slovo přejaté, které může zůstat jednoslovné – s tím, že jeho význam popíšeme strukturovaněji, než jak umožňuje přívlastkové spojení: v tomto případě řekněme ‚smluvní ustanovení o přechodu pravomocí‘. Pokud jde o podobu takového jednoslovného výrazu, je tu jednak paserela, slovo důsledněji vycházející z francouzské podoby, jednak pasarela podle španělštiny, slovo uchycené v češtině už aspoň drápkem: viz doklady konkrétního, nikoli abstraktního významu z jachtingu a architektury. Z jazykového hlediska je možné hájit obojí podobu;[9] rozhodne budoucí úzus. Zatím se i v diskurzu o Lisabonské smlouvě objevilo víc textů s podobou pasarela.

 

LITERATURA

CORBEIL, J.-C. – ARCHAMBAULTOVÁ, A. (1993): Velký obrázkový slovník anglický a francouzský. Praha: Gemini.

DUBSKÝ, J., a kol. (1978): Velký španělsko-český slovník II. Praha: Academia.

NEKVAPIL, J. – LEUDAR, I. (1998): Masmediální utváření dialogických sítí a politické identity: případ Demokratické strany Sudety. Slovo a slovesnost, 59, s. 30–52.

NEUMANN, J. – HOŘEJŠÍ, V., a kol. (1992): Velký francouzsko-český slovník II. Praha: Academia.

REJZEK, J. (2001): Český etymologický slovník. Voznice: Leda.

---

[1] Na internetu jsou další doklady autorových publikačních aktivit, např. Buď Lisabon – nebo radar… obojí současně se vylučuje (< http://zpravy.ods.cz >, 4. 8. 2008).

[2] (1) O situaci v korpusech viz pozn. 4.

(2) Mám za to, že při přenosu jednání Ústavního soudu jsem opakovaně slyšel podobu pasarela. Opakované pokusy o ověření troskotají na tom, že internetový archiv pořadů ČT má pod pokračováním přenosu od 13:30 duplicitně uložen začátek jednání od 10:00.

[3] K tomu, jak se etablují konotace názvu politického hnutí, srov. Nekvapil-Leudar (1998). U apelativ se takový popis „in statu nascendi“ většinou nevytváří; a přece uvidíme, jak uživatelé mohou do významu zatím neběžného slova promítat, co se jim hodí. (Před lety jsem podobný případ slova ekoterorista představil v Kruhu přátel českého jazyka.)

[4] Doklad jsem našel v zatím největším korpusu SYN: viz < http://ucnk.ff.cuni.cz >. Koho zajímá doloženost v dříve zpřístupněných menších korpusech, nechť ji prozkoumá. I v korpusu SYN je však počet dokladů tak malý (srov. násl. pozn.), že by zůstal snad na každém frekvenčním sítu lexikografa, zejména korpusového, takže by lexém zůstal nezpracován.

[5] Tři právě citované doklady jsou vše, co k přejatým pasarelám, paserelám jakkoli psaným nabízí velký korpus SYN. Stranou necháváme (poněkud vadně konvertovaný) doklad o lyonských reáliích Z náměstí Bellecour přejdete po mostě Guillotière na levý břeh Rhôny. Po nábřeží dojdete proti proudu až k lávce pro pěší (Passerelle du Collège) a pochopitelně také hojný výskyt příjmení Passarelli (fotbalista a trenér).

[6] My jazykovědci rozumíme slůvkem – pokud se vůbec (třeba při popularizaci) dopustíme zdrobněliny, nutně tak či onak expresivní – nějakou tu příklonku, částici, slovo krátké, neplnovýznamové. V ústech Václava Klause a jeho příznivců jsou slůvko/slovíčko depreciativa pro výraz, někdy i víceslovný, jehož význam se jim nelíbí. Nezřídka se objevují s adjektivem: falešné slovíčko, zavádějící slůvko. Příklady: Slovíčko „oteplování“ já vůbec nemám rád, v jakémkoli z jeho tvarů. – Pro mne slovo demokratický kapitalismus je strašně zavádějící slůvko (v témž interview: jsem i pro kapitalismus bez adjektiv). Zdrojů výroků V. Klause je na internetu řada. Výrazy slůvka, slovíčka se dokonce využívají k charakteristice jeho vyjadřování a názorů: Ale to je jen pár „zlých a falešných slůvek“ na okraj (Reflex 6. 11. 2009); Dále se mi líbí, vzhledem k tomu jak zde rázně pózujete, falešná slůvka (dle Klause) „my jsme museli.“ Nemuseli. To jsou jenom slabošské výmluvy (diskutér na blogu Jana Švejnara).

[7] Viz < http://iate.europa.eu >. Zkratkový název označuje InterActive Terminology for Europe. Databáze je veřejně přístupná. Slouží především překladatelům dokumentů vypracovaných orgány Evropské unie.

[8] Závěrečným ustanovením se česky říká klauzule; srov. francouzský, španělský i anglický výraz, který „pasarely“ řadí právě mezi klauzule. Hranice ustanovení přechodných a závěrečných (neboli jaký obsah mohou jedna či druhá ustanovení mít) je – přinejmenším v textech zákonů – nejasná, stejně jako není bez otazníku, nakolik výstižné je označovat poněkud vágním slovem klauzule ustanovení stojící nikoli v závěrečné pasáži, ale v jednotlivých článcích, jak tomu je u „pasarel“ v evropských smlouvách.

[9] Vadit by nemusela ani podoba podle jednoho z jazyků, význam podle jiného: srov. šířící se slovo adiktivní ‚návykový‘, jehož formální prvky vycházejí z lat. addictus ‚přiřknutý něčemu, odsouzený k něčemu‘, ale předlohou je angl. addictive a význam je nevyložitelný bez angl. addicted ‚závislý (na drogách)‘. Při přejímání slov došlo a dochází k desítkám takových případů.

Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Letenská 4, 118 51 Praha 1
simandl@ujc.cas.cz

Naše řeč, volume 93 (2010), issue 3, pp. 158-161

Previous Lucie Chlumská: Každý třetí den s češtinou

Next Zdeňka Tichá: Šrotovné