Časopis Naše řeč
en cz

Z dopisů jazykové poradně

[Drobnosti]

(pdf)

From the letters to the language counselling center

This article shows the answers of the language counselling center of the Institute of the Czech language of the Czech academy of science on (1) the distinction in the meaning of the words šeřík and bez, (2) the etymology of the word bodejť, (3) the grammaticality of future form "bude se účastnit", and (4) the declension of the word skóre.

Pocházím z východních Čech a rostlinu šeřík jsem do dospělosti znala pouze pod názvem „šeřík“. Byla jsem velice překvapena, že v Praze (a jak jsem později zjistila nejen tam) se šeříku říká „bez“. Při diskuzích s přáteli, kteří mi běžnost tohoto názvu dokazovali i příklady z televizních pořadů (použito např. v seriálu Taková normální rodinka), jsme ale nedospěli k žádnému logickému odůvodnění tohoto výrazu. Nepodařila se mi zjistit žádná botanická spojitost, vizuálně podobné mi šeřík a černý bez také nepřipadají. Mohli byste mi prosím poradit, jaký je původ tohoto označení?

 

Ve Slovníku spisovné češtiny (Academia, 1994) je u hesla bez na prvním místě uveden šeřík jakožto jeho synonymum, teprve jako druhý význam je černý bez – ‚vysoký keř s plody bezinkami‘. Naučný slovník zemědělský (SZN, 1968–1992) řadí bez do čeledi zimolezovitých, zatímco šeřík do čeledi olivovitých, ovšem připojuje k heslu bez i poznámku: „Jako b. se lidově označuje i šeřík obecný.“

Spojitost druhovou u těchto rostlin tedy nenacházíme, ale odpověď na otázku, jaký by toto označení mohlo mít původ, nám nabízí Český etymologický slovník J. Rejzka (Leda, 2001), který upozorňuje, že pojmenování šeříku bez je rozšířeno v mnoha slovanských jazycích. Podle Rejzka samotné slovo šeřík bylo vytvořeno obrozencem J. S. Preslem, který vycházel z ruského slova siréň a připodobnil ho přídavnému jménu označujícímu barvu šerý podle typického zabarvení květů šeříku. Před tímto Preslovým novotvarem se zřejmě šeřík označoval jako bez běžně.

V Českém jazykovém atlasu (Academia, 1992–2005) můžeme pro označení šeříku nalézt různé nářeční výrazy, např. bez, chebz, křenka, špaňhél, flider, řebříček, a je uvedeno, že většina těchto pojmenování vznikla právě na základě podobnosti květů šeříku a bezu. Výraz bez pro označení šeříku je podle jazykové mapy používán zejména v celé oblasti Čech, na jihozápadní a severní Moravě, podél severní části moravsko-slovenské hranice a také severních okrajů východomoravských nářečí, ovšem téměř ve všech jmenovaných oblastech se můžeme setkat i se šeříkem.

 

 

Jak nebo z čeho vzniklo slovo „bodejť“?

 

Výrazy bodej, bodejť, bodeť, bodejž vznikly ze staročeského spojení bóh daj (tj. dej bůh) a zesilovací částice (bodejž) nebo (bodeť, bodejť). Postup změn byl zhruba takovýto: bóh daj > bohdaj > bohdajž/bohdajť > (pravidelnou změnou téžeslabičného aj > ej) bo(h)dejž/bo(h)dejť > bodejž/bodejť. Mimo toto spojení se původní podoba bóh (bůh) na základě pravidelných hláskových změn ó > uo > ů změnila v podobu bůh: bóh > buoh > bůh.

 

 

[272]Velmi mne tahá za uši následující věta: „Slavnostního předání se bude účastnit i mimořádně vzácný host…“ Domnívám se, že správně by mělo být: „Slavnostního předání se zúčastní i mimořádně vzácný host…“ Uvedená věta byla součástí naší oficiální tiskové zprávy a moje pochybnost, zda je to vůbec česky, byla odmítnuta s tím, že obojí je možné. Existuje vůbec budoucí čas „bude se účastnit“?

 

Sloveso účastnit se je nedokonavé, tvar budoucího času budu se účastnit od něj lze utvořit. Jako nedokonavé nám toto sloveso neříká nic o faktu ukončení děje. Náležité by tedy bylo použít jej např. tehdy, pokud bychom chtěli vyjádřit opakování děje: Slavnostního předání se bude pravidelně účastnit i mimořádně vzácný host.

Sloveso zúčastnit se je dokonavé. Vyjadřuje omezenost trvání děje, jeho kompletnost, celistvost; cíle tohoto děje bylo dosaženo. Náležité je užít dokonavého slovesa tam, kde jde o jednorázovou, ukončenou činnost: Slavnostního předání se tento rok zúčastní i mimořádně vzácný host. Ve větě, na niž se ptáte, se pravděpodobně jedná o tento význam, namístě je zde proto sloveso zúčastnit se.

Můžeme tedy použít budoucí čas obou sloves této vidové dvojice, budu se účastnit i zúčastním se, záleží pouze na kontextu, v němž se dané sloveso vyskytuje.

 

 

Je možné slovo „skóre“ v některých případech skloňovat? Uvedu příklady: „Naši respondenti dosáhli nižších skórů především ve škále sociální zodpovědnosti; Pokud jde o srovnání průměrných vážených skórů u jednotlivých subškál…; Nadměrně se ovládající typ si přisuzuje vysoký skór v neuroticismu“ atd.

 

Výkladové slovníky češtiny zaznamenávají pouze nesklonné podstatné jméno středního rodu skóre (v 7. p. je možné užít i tvar skórem) s významem ‚stav nebo výsledek sportovního utkání vyjádřený poměrem bodů‘. V uvedených větách se však nejedná o výraz skóre, ale skór. Toto slovo výkladové slovníky češtiny (zatím) nezaznamenávají, přesto se v určitých oblastech užívá poměrně běžně. Je uvedeno v Psychologickém slovníku P. Hartla a H. Hartlové (Portál, 2000) u hesla skóre jako jeho varianta: skóre (score, skór) – ‚odhadnutá nebo naměřená číselná hodnota, např. při škálování, testech, měření výkonu aj.‘. Z dokladů v Českém národním korpusu a na internetu je zřejmé, že se výraz skór řadí k mužským podstatným jménům vzoru „hrad“, např.: velikost faktorového skóru; vysoký skór deprese; převod hodnot proměnné na standardizované skóry; navrhovaný způsob interpretace testových skórů.

Naše řeč, ročník 92 (2009), číslo 5, s. 271-272

Předchozí Martin Beneš: Kdo je laureátem (Nobelovy ceny)?

Následující Jakub Kopecký: Komunikační funkce záporných otázek zjišťovacích

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1