Novelly Gabriely Reuterové

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Novelly Gabriely Reuterové. Světové knihovny čís. 1205—6.

Reuterová jest z nejzajímavějších spisovatelek německých. Pobyvši delší dobu na cestách v Africe i Americe, zpracovala zá[17]žitky a dojmy své z těchto světů zámořských ve svérázných povídkách, jichž hrdinkami jsou hlavně ženy, »tato podivná směs síly a slabosti, hotového a tvořícího se,« a zvláště ženy ve svých vztazích k dítěti. Jestiť přesvědčena, že »podle toho, jaký jest poměr její k tomu, co má a čeho nemá, lze poznati jádro i podstatu ženy«. Poznavši ženy ve třech dílech světa, Reuterová ovšem mohla lépe než kdo jiný proniknouti nitro jejich tak mihotavě pestré a v základech svých přece všude jednotné. Povídky její zdobí svérázné zpracování a podání po stránce věcné i formální a nádherné líčení přírodních krás; koření pak je zdravý humor.

Jest tedy nejen oprávněno, nýbrž i záslužno, takovou spisovatelku uvésti i do písemnictva našeho. Reuterová vyniká také pečlivou a pěknou stránkou slohovou. Není snadným úkolem to vystihnouti také v překladě. Ale čeho nezbytně žádati nutno a nač by auktorka jistě sama položila velikou váhu, jest, aby překlad se neprohřešoval proti správnosti jazykové, ba proti nejobyčenějším pravidlům mluvnickým. A tu pohříchu nemůžeme zprostiti těžkých výtek překlad nám podaný. Že jimi nekřivdíme, vysvitne přesvědčivě, vytkneme-li jen některé nejhrubší chyby.

1) Užívá se nesprávných pádů a tvarů: vedle něj (str. 4); z něj šla zima (19); nikdy se za něj již neztratila ani nejmenší věc (72); do nějž vstoupili (79); úředníkům, jež vydali se na cestu (19); oblek, jenž vyměnil si za kaftan (61); vzduchem, jenž dýchal (72) m. jejž; v semináři, jenž navštěvoval (86); že si to pouze domýšlela (9) m. že se toho pouze domýšlela; děti byly by si přály bližší příbuzenstvo s ním (10); šli polmi (19); po tři noce (18) m. noci; potřebuji ji jako protitlak; tobě je třeba protitlak (39); širý svět, který tiché dítě si vydobylo (57); mlčky snesla se noc nad místem tolik příšerných událostí (64); nepodařilo se docíliti rozkvět továrny (72) m. dosíci rozkvětu; však si najde jinýho (75); kde měli jej hledati? (77) m. kde ho měli hledati?; kde jeho panstvo užívalo saisonu (81) m. saisony (ale lépe: trávilo s.); světnici, kterou obývala komorná (85) m. ve které obývala komorná; podobně: stavení, jež obýval (93) m. v němž; navzdor vlastnoručně uvařeného domácího mýdla (88); dosáhnul teď konečně hodnost náčelníka (90) m. dosáhl hodnosti.

[18]2) Po záporu se opomíjí genitiv, i kde se tomu přímo vzpírá jazykový cit, na př. nikdy nezapomněl význam smrtelného ticha (23); a nemám přec žádný oblek (41) m. a nemám přece obleku; nemám žádnou sílu (55) m. nemám síly; nemá právo na majetek (72); neměl ani vojenskou výšku (92); bez porodních bolestí nemá právo na štěstí a starosti mateřské (107) atd.

3) Důsledně se užívá nesprávného tvaru minulého příčestí: přepadnul (m. přepadl); přikývnul, nadzvednul, vadnul, nahlédnul, dosáhnul, proniknul atd.

4) Časuje se chybně sloveso churavěti a mizeti: Na bledé churavící tváři (93) m. churavějící; mizící zem (80) m. mizející.

5) Užívá se chybně shody časové v příčestí: přitisknouc pěstě k očím, dala se do pláče (7) m. přitiskši pěsti.

6) Násilný a nečeský pořad slov jest zvláště oblíben, na př. slunce měnilo mléčnou barvu mlhy v mdle svítící opál (3) m. v opál mdle svítící; její oči bloudily po stále víc a více se vzdalující lodi (7) m. po lodi víc a víc se vzdalující; bylo vystavěno ze zbytků tisíce let starého sloupoví (58) m. ze zbytků sloupoví…; odnesl jej do své z hlíny na zdi zahradní slepené boudy (63) m. do své boudy z hlíny na zdi zahradní slepené; státi se vojákem připadá svou povahou mírumilovnému Egypťanu nejhroznějším osudem (77); nahlédnouti v rok co rok vzrůstající haldu rukopisů atd.

7) I vazby triviální, tisíckráte vytýkané a již na obecné škole odsuzované, vyskýtají se v jemné knížce té zhusta; na př. nic jiného nebylo k dostání (68); výbavu, pozůstávající ze 6 těžkých lžic… (67); strava jeho pozůstávala z melounových slupek (73); sdíleti takový náhled (47); brával se ohled (90); vzdor odporu (103); oba přec vyhlíželi tak šťastně (27) m. vypadali a mn. j.

8) Z ostatní spousty chyb vybíráme: podávajíc manželi s gestem královny svou prsteny s blýskajícími drahokamy zdobenou ruku (36) — kteráž věta náleží také k uvedeným pod číslem 6. Důsledně se píše místo nímž jímž, s vypnutou hrudí, napnutí jeho bytosti a p. m. s vypjatou hrudí, napětí; byl celý bez sebe, m. všecek; přívrženci, líšiti, přec odnešen; smrtí živitele m. [19]živitelovou; výminka m. výjimka; nepostradatelný m. nepohřešitelný; nepracoval i zde m. ani zde; i za živa se jí nikdy nezřekli m. ani za živa, a podobně často; vlas m. vlasy; přišel na řadu m. došlo naň; šetrnost vůči příbuzným m. k příbuzným; rozdíl mezi zhasnouti a zhasiti se vůbec nedělá a do spisovné mluvy se uvádí dokonce sloveso kouknouti (mrzutě koukala ven 111, zběžně koukla se do listin 112). Neschází ovšem oblíbená dnes zodpovědnost (m. odpovědnost), kdysi už z literatury vypuzená. Nesprávnou vokalisaci předložky k vůbec pomíjíme, ačkoliv se o ní možno poučiti v úředních Pravidlech českého pravopisu, zavedených na všech školách, i na obecných. Také tiskové omyly, chybnou nebo nedostatečnou interpunkci necháváme nevytčeny.

Na konec dotaz: Jest naše mateřština opravdu tak nicotná věc, aby se smělo s ní zacházeti tak, jak se stalo v tomto překladě a jak se děje v nesčetných překladech jiných? Směl by se kdo odvážiti knihu vydati v jiném jazyce s tolika a takovými chybami proti správnosti jeho? A neměla by aspoň redakce vraceti takové překlady, nechce-li jich opravovati sama?

Naše řeč, volume 1 (1917), issue 1, pp. 16-19

Previous Jazykový výnos c. k. ministra kultu a vyučování

Next Král hor