Časopis Naše řeč
en cz

Pravidla jako cukr nebo bič? Pravopis v českém národním korpusu (2. část)

Neil Bermel

[Články]

(pdf)

The Rules of the Czech orthography as carrot or stick? Orthography in the Czech national corpus (part 2)

V první části této stati (viz minulé číslo NŘ) jsme položili otázku, zda byla nová Pravidla českého pravopisu z r. 1993–1994 koncipována jako posun v pravopisné normě od jedněch variant k druhým, či jako otevření normy dalším pravopisným možnostem. Na základě dat z Českého národního korpusu jsme se pak pokusili zjistit, jak se změny v kodifikaci odrážely v českých tištěných médiích na základě příkladů týkajících se slov s ustálenou výslovností (kurs–kurz, organismus–organizmus). V této části probereme další případy konkurujících si psaných podob, tentokrát u slov, pro která nově kodifikované podoby odrážejí pokračující změny v ortoepii (diskuse–diskuze) či neustálenou výslovnost (citron–citrón).

 

5. Fonetická variabilita a text: diskuse x diskuze apod.

Hojně diskutovanou inovací v pravopisu v r. 1993 se stalo psaní diskuze vedle staršího diskuse. Na rozdíl od slova kurs tato změna představuje posun jak v pravopisu, tak částečně v ortoepii. O výslovnosti [diskuze] se zmiňuje příručka Výslovnost spisovné češtiny II (1978), tato výslovnost však nebyla přípustná podle tehdejších Pravidel a do r. 1993 se neodrážela v pravopisu spisovné češtiny.

Stejně jako u slov na -ismus byla inovační varianta diskuze nejprve uvedena v Pravidlech jako rovnocenná alternativa. V Dodatku byla ale označena jako varianta příznaková – a tou zjevně zůstala. Korpus SYN2000 má celkem 10 480 dokladů, z nichž jen 293 (2,8 %) tvoří nové podoby, a SYN2005 má dokladů 7 382 : 7 037 (95,3 %) se -s- a 345 (4,7 %) se -z-. Značně vyššího výskytu jsme se dočkali jen v populárně-naučných textech, kde představují 14,1 % všech dokladů, a v administrativních textech, kde dosáhly 40,8 %.

 

vybrané žánry

diskus-

diskuz-

poznámky

SYN2000

 

 

 

NOV/COL

  277 (94,9 %)

  15 (5,1 %)

 

ADM

    42 (59,2 %)

  29 (40,8 %)

z r. 1995–99 (-z- až od 1998)

POP

  613 (85,9 %)

101 (14,1 %)

z r. 1980–1999 (-z- až od 1994, většinou 1999)

 

 

 

SCI

  806 (96,8 %)

  27 (3,2 %)

z r. 1991–1998 (-s- až do 1996, -z- již od 1991, ale převážně z 1996 a 1998)

[58]PUB

8 013 (98,8 %)

  99 (1,2 %)

z r. 1990–99 (-z- již od 1991)

SYN2005

 

 

 

NOV/COL

  667 (98,2 %)

  12 (1,8 %)

 

ADM

      3 (100 %)

    0 (0 %)

 

POP

2156 (90,4 %)

229 (9,6 %)

 

SCI

  968 (95,8 %)

  42 (4,2 %)

 

PUB

3408 (98,1 %)

  66 (1,9 %)

 

 

Výsledek potvrzuje obecnou (ale ne nutně podloženou) představu, že výslovnost [diskuze] je rozšířená, ale je spojena s mluvenými projevy veřejných činitelů ve funkcích různých typů a stupňů, a proto se považuje za málo prestižní. V novinových textech jsou výskyty inovační podoby jen ojedinělé.

 

rok

diskus-

diskuz-

2004

531

21

2003

618

12

2002

659

13

2001

620

12

2000

599

4

1999

1 269

5

1998

1 128

38

1997

1 116

31

1996

1 133

6

1995

1 103

0

1994

695

7

1993

625

6*

1992

489

2*

1991

300

4

1990

150

0

neurčeno

5

0

*všechny doklady z příkladů nových Pravidel

 

Větší výskyt nových variant v letech 1997–8 je způsoben tím, že právě za tato léta byly do korpusu začleněny Prostějovské noviny, kde je poměr dokladů přibližně jen 7 : 3 ve prospěch tradiční podoby.

Na rozdíl od jiných skupin slov jsou inovační podoby této skupiny zastoupeny v korpusu ve značně rozdílných proporcích.

 

 

[59]podoby na -s-

podoby na -z-

SYN2000

 

 

 

renesance (1 084 = 97,1 %)

renezance (31 = 2,8 %)

 

renaissance (1 = 0,1 %)

 

 

disertace (77 = 80,2 %)

dizertace (19 = 19,8 %)

 

režisér (11 106 = 99,9 %)

režizér (8 = 0,1 %),

SYN2005

 

 

 

renesance (1 396 = 99,1 %)

renezance (11 = 0,8 %)

 

renaissance (2 = 0,1 %)

 

 

disertace (149 = 73,8 %)

dizertace (53 = 26,2 %)

 

režisér (8 184 = 100 %)

režizér (0 = 0 %)

 

Nová podoba renezance je zastoupena přibližně stejně jako diskuze v SYN2000, ale v SYN2005 je mnohem řidší. Ještě řidčeji se vyskytuje ostře kritizovaná psaná podoba režizér, která tvoří jen 0,1 % všech dokladů v SYN2000 a v SYN2005 se neobjevuje ani jednou. Lépe na tom je dizertace, kterou najdeme skoro v jednom z pěti dokladů v SYN2000 a ve více než jednom z pěti dokladů v SYN2005. Zjevně se tu nedá mluvit o skupině slov se stejnou hodnotou či platností.

 

6. Fonetická nejistota: citron x citrón apod.

Poslední skupina slov, kterou se budeme zabývat, má v zakončení samohlásku neurčité délky, popř. samohlásku s polodélkou. Jako reprezentativní člen této skupiny bude sloužit slovo citron. Stojí za povšimnutí, že tato skupina je značně rozdílná a kodifikace se dotkla těchto slov různě a v různých obdobích, proto bude platnost našich závěrů omezená. Na rozdíl od předchozí skupiny tu nejde o „přípustné“ či „nepřípustné“ nové výslovnosti, jde spíše o způsob zachycení této neustálené kvantity v pravopisu.

Slova tohoto typu mají v češtině poněkud složitou historii. Co se týče slova citron, tradičně byla výslovnost samohlásky -o- v zakončení slova delší než jednoznačně krátké -o-, psala se však krátce. V roce 1957 se tu podle nového vydání Pravidel začala označovat délka. Roku 1993 bylo toto rozhodnutí částečně odvoláno a Pravidla se vrátila k psaní krátké samohlásky. Změny v kvantitách neplatily nutně u všech slov tohoto typu obecně. Podle výroků autorů Pravidel zachování psané délky záleželo na konzistentnosti vyslovované délky samohlásky, na odbornosti termínu a na sféře užívání.

Tato rozkolísanost se zcela podle očekávání odráží v korpusových datech. Dokladů slova citron a slov od něj odvozených je celkem 2 078; z toho 40,1 % se píše s délkou a 59,9 % bez ní.

 

[60]pozice

podoby na -o-

podoby na -ó-

celkem v SYN2000[1]

citron(–) (525 = 54,3 %)

citrón(–) (442 = 45,7 %)

poslední slabika

 

citron (135 = 45,5 %)

 

citrón (162 = 54,5 %)

předposlední slabika

 

citronu (238 = 61,3 %)

 

citrónu (150 = 38,7 %)

 

 

citrony (53 = 58,9 %)

 

citróny (37 = 41,1 %)

 

 

citronů (29 = 56,9 %)

 

citrónů (22 = 43,1 %)

 

 

citronem (65 = 48,5 %)

 

citrónem (69 = 51,5 %)

odvozená slova

citronový (687 = 64,1 %)

citrónový (385 = 35,9 %)

 

citronek (6 = 54,5 %)

citrónek (5 = 45,5 %)

 

citroník (25 = 100 %)

citróník (0 = 0 %)

 

citrónovník (0 = 0 %)

citrónovník (2 = 100 %)

pozice

podoby na -o-

podoby na -ó-

celkem v SYN2005

citron(–) (1 306 = 76,0 %)

citrón(–) (412 = 24,0 %)

poslední slabika

 

citron (390 = 80,6 %)

 

citrón (94 = 19,4 %)

předposlední slabika

 

citronu (532 = 82,2 %)

 

citrónu (115 = 17,8 %)

 

 

citrony (120 = 59,4 %)

 

citróny (82 = 40,6 %)

 

 

citronů (74 = 77,1 %)

 

citrónů (22 = 22,9 %)

 

 

citronem (178 = 66,4 %)

 

citrónem (90 = 33,6 %)

odvozená slova

citronový (2 599 = 85,2 %)

citrónový (452 = 14,8 %)

 

citronek (9 = 81,8 %)

citrónek (2 = 18,2 %)

 

citroník (46 = 100 %)

citróník (0 = 0 %)

 

citrónovník (6 = 75,0 %)

citrónovník (2 = 25,0 %)

 

Nejvyšší četnost dlouhých samohlásek zůstává u samotného slova citron, kde se více než 45 % dokladů píše dlouze. Je však namístě se zeptat: pokud délka samohlásky záleží částečně na její poloze uvnitř slova, není možné, že shledáme variantnost mezi tvarem, u kterého je kritická samohláska v poslední slabice (NAsg), a tvary ostatních pádů, u kterých je -o-/-ó- v předposlední slabice? Čekali bychom, že délka bude nejfrekventovanější v NAsg, a v obou korpusech tomu tak doopravdy je, i když obecná frekvence délky je v novějším korpusu nižší. Přes obecně nižší frekvenci -ó- u tvarů s koncovkou si ale všimneme značných rozdílů mezi frekvencemi jednotlivých tvarů.

Výsledky pro toto slovo v SYN2000 jsou do velké míry ovlivněny dvěma zdroji. Podoba citrón se objevila 475krát v jedné kuchařce z roku 1978, kdy délka byla jedinou přípustnou variantou. Oproti tomu krátká samohláska citron se vyskytla 431krát v jedné encyklopedii. Proto jsme v třídění podle žánru rozlišovali žánr populárně-naučných textů (POP) s kuchařkou a stejný žánr (POP’) bez této kuchařky:

 

[61]vybrané žánry

citron-

citrón-

poznámky

NOV/COL

  79 (44,4 %)

  99 (55,6 %)

-o- ojediněle v 60. letech, pak až od 1993, kdy je vesměs smíšené

FAC

  14 (41,2%)

  20 (58,8 %)

-o- až od 1993, citroník tu hraje velkou roli

POP

312 (36,6 %)

541 (63,4 %)

z let 1978– (-o- až od 1993)

POP’

312 (82,5 %)

  66 (17,5 %)

bez kuchařky z r. 1978

SCI

  14 (82,4 %)

    3 (17,6 %)

z let 1993– (-o- až od 1993, -ó- od 1997)

PUB

393 (72,5 %)

149 (27,5 %)

z let 1991– (-o- až od 1993, vesměs smíšené)

 

Informace o žánrech v SYN2000 dosvědčují rozdílnou časovou posloupnost textů a kolísající normu. V beletrii panovala dlouhá samohláska až do r. 1993. Od tohoto roku jsou zastoupeny obě podoby. Ve vědeckých textech došlo rovněž ke změnám: v korpusu jsou zastoupeny hlavně texty po roce 1993, kdy se začalo zase psát -o-, nicméně po roce 1997 si všimneme určitý vzestup ve výskytu -ó-. V publicistice překvapí, že podoba s krátkou samohláskou se užívala již před jejím znovuzavedení v roce 1993 a nová Pravidla na tom moc nezměnila. Četnost dlouhé podoby sice klesá v čase, ale podoba se drží pevně až do r. 1999.

 

 

rok

 

        citron-

 

    citrón-

 

1999

 

    45 (80,4 %)

 

11 (19,6 %)

 

1998

 

    33 (80,5 %)

 

  8 (19,5 %)

 

1997

 

    40 (52,6 %)

 

36 (47,4 %)

 

1996

 

    30 (47,6 %)

 

33 (52,4 %)

 

1995

 

178* (91,3 %)

 

17 (8,7 %)

 

1994

 

      8 (38,1 %)

 

13 (61,9 %)

 

1993

 

    10 (40,0 %)

 

15 (60,0 %)

 

1992

 

      8 (44,4 %)

 

10 (55,6 %)

 

1991

 

      4 (40,0 %)

 

  6 (60,0 %)

 

neurčeno

 

    37

 

  0

*vše z jednoho zdroje, každý doklad je zastoupen dvakrát

 

V Lidových novinách lze zaznamenat přechod od smíšeného úzu ke krátké podobě. Ten se uplatňuje konzistentně od r. 1996. V Mladé frontě se však střídají obě podoby až do r. 1999.[2]

SYN2005 nabízí možnost sledovat varianty podle roku vydání. Zjistíme, že norma, poměrně stabilní před rokem 1994 (s ojedinělými případy krátké samohlásky) [62]ustoupila normě roztříštěné, ve které dříve preferovaná podoba s délkou je – navzdory doporučením v nových Pravidlech – nadále zastoupena často.

 

 

rok

 

      citron-

 

    citrón-

 

2004

 

  41 (65,1 %)

 

22 (34,9 %)

 

2003

 

  30 (40,0 %)

 

45 (60,0 %)

 

2002

 

196 (86,3 %)

 

31 (13,7 %)

 

2001

 

260 (87,0 %)

 

39 (13,0 %)

 

2000

 

205 (79,8 %)

 

52 (20,2 %)

 

1999

 

151 (86,3 %)

 

24 (13,7 %)

 

1998

 

247 (93,6 %)

 

17 (6,4 %)

 

1997

 

  55 (82,1 %)

 

12 (17,9 %)

 

1996

 

  97 (88,2 %)

 

13 (11,8 %)

 

1995

 

  11 (78,6 %)

 

  3 (21,4 %)

 

1994

 

    6 (8,2 %)

 

67 (91,8 %)

 

1993

 

    0 (0 %)

 

  7 (100 %)

 

1960–1992

 

    3 (3,7 %)

 

78 (96,3 %)

 

neurčeno

 

    4

 

  2

 

Poměrně častý výskyt délky v publicistice (139 dokladů) svědčí o další rozkolísanosti normy. Mladá fronta a Lidové noviny se konzistentně držely krátké samohlásky; Blesk, Reflex a Hospodářské noviny tíhly spíše k normě předchozích Pravidel; některá periodika (Story, Právo, Týden) se zjevně přikláněla k jednomu z variant, ale nejednou se na jejich stránky vloudila i opačná varianta.

 

rok

LN

MF

Právo

HN

 

citron-

citrón-

citron-

citrón-

citron-

citrón-

citron-

citrón-

vše %

 

 

 

 

 

 

 

 

2004

0

0

21

0

2

3

0

0

2003

2

0

3

0

0

18

0

0

2002

1

0

2

0

3

5

0

3

2001

0

0

2

0

0

3

0

3

2000

4

1

5

0

2

1

0

1

rok

Týden

Reflex

Blesk

Story

 

citron-

citrón-

citron-

citrón-

citron-

citrón-

citron-

citrón-

vše %

 

 

 

 

 

 

 

 

2004

1

0

0

8

0

8

2003

1

0

0

1

0

22

2002

3

3

0

4

0

9

2001

0

6

0

12

5

2

2000

1

6

1

11

16

9

 

[63]Nejistota kolem délky se projevuje i v nejednotném způsobu psaní slov této skupiny. U vybraných slov, u nichž mělo dojít ke zkrácení či zachování délky poslední samohlásky v kmenu, pozorujeme značné rozdíly:

 

SYN2000

 

SYN2005

 

krátká samohláska

dlouhá samohláska

krátká samohláska

dlouhá samohláska

vitamin

vitamín

vitamin

vitamín

1477 (60,1 %)

981 (39,9 %)

1393 (52,0 %)

1284 (48,0 %)

archiv

archív

archiv

archív

3285 (67,2 %)

1606 (32,8 %)

2066 (69,5 %)

906 (30,5 %)

ofensiva

ofensíva

ofensiva

ofensíva

7 (0,4 %)

0 (0%)

4 (0,4 %)

0 (0%)

ofenziva

ofenzíva

ofenziva

ofenzíva

577 (33,3 %)

1149 (66,3 %)

436 (42,7 %)

582 (56,9 %)

galerie

galérie

galerie

galérie

18 412 (98,0 %)

384 (2,0 %)

9397 (99,3 %)

70 (0,7 %)

vagon

vagón

vagon

vagón

958 (45,8 %)

1132 (54,2 %)

1140 (40,9 %)

1648 (59,1 %)

margarin

margarín

margarin

margarín

54 (18,4 %)

239 (81,6 %)

36 (20,9 %)

136 (78,1 %)

 

U slova archiv převažovala krátká podoba nad dlouhou v poměru 2 : 1, kdežto u slova ofenziva byl poměr právě opačný. U slova vagon převažovala dlouhá podoba, naproti tomu slovo galerie se píše dlouze u velmi mála dokladů. U slova vitamín došlo ve většině případů ke zkrácení v SYN2000, ale výsledky v SYN2005 jsou skoro v poměru 1 : 1. U slova margarín, které je v slovníku Pravidel jako jediné ze zde uvedené skupiny označeno s délkou, došlo v pětině případů ke zkrácení.

Pomocí SYN2005 jsme si ověřili, zda výsledky ovlivnilo např. složení korpusu. Vpřípadech, kdy většina dokladů „starší“ podoby opravdu pochází z doby před r. 1993, by šlo mluvit o interferenci. Tuto možnost ale vyvracejí data v následující tabulce.

 

varianta z Pravidel r. 1957

do r. 1993 (včetně)

po r. 1993

neurčeno

vitamín

        33 (2,6 %)

  1198 (93,3 %)

      53 (4,1 %)

archív

        51 (5,6 %)

    855 (94,4 %)

        0

ofenzíva

        53 (9,1 %)

    528 (90,7 %)

        1 (0,2 %)

galérie

        34 (48,6 %)

      34 (48,6 %)

        2 (2,8 %)

vagón

      303 (18,3 %)

  1345 (81,4 %)

        4 (0,3 %)

margarín

          5 (3,7 %)

    131 (96,3 %)

        0

 

Jediným případem zvýšení počtu dokladů ze starších vydání, kde by se dalo uvažovat o možném vlivu složení korpusu, je psaní slova vagón s dlouhým -ó-, ale i tam [64]pochází valná většina dokladů z textů vydaných po r. 1993. Celková podobnost výsledků ze SYN2000 a SYN2005 a zároveň nedostatek důkazů, že variace v délce těchto samohlásek je pouhým výsledkem časového složení korpusu SYN2005, podporují hypotézu, že se tato rozkolísanost normy stala díky reformě r. 1993 stálým jevem soudobé psané češtiny.

 

7. Závěry

Po kodifikačním procesu (dosažení shody expertních komisí a vydání pravopisných příruček uznávanou lingvistickou autoritou) jsme se ocitli v dlouhotrvající fázi uplatňování kodifikace (adaptace a realizace pravidel „zprostředkovateli“ v každodenní praxi v tisku a v nakladatelstvích, utváření nové „normy“ psaného jazyka). Ke značné délce této fáze přispívá jak dvojznačnost navržených reforem, zvláště po vydání Dodatku r. 1994, tak značné rozdíly v praxi jednotlivých vydavatelů.

Všimli jsme si jistého způsobu, kterým běžná fonetická realizace tvarů může přispět k volbě jejich psané podoby (viz výše kurz a citron), ale přesto se domníváme, že volbu podoby v regulovaném psaném jazyce určuje hlavně stav kodifikace v jednotlivých publikacích.

 

A. Korpus jako zdroj dat o pravopisu

Korpusy SYN2000 a SYN2005 náš výzkum umožnily, ale zároveň svou strukturou a organizací omezily. Nebylo bezpochyby možné oddělit od sebe otázky časové posloupnosti a otázky žánru, protože různé složky korpusu zahrnují texty z různých časových úseků. Korpus sestavený z celých textů nebo z dlouhých úryvků může mít nevýhodu v tom, že zvláštnosti jednoho dlouhého úryvku mohou značně ovlivnit jednotlivé sondy. Při sledování určitých jevů v korpusu je dobré brát tato (a další) omezení v úvahu.

V lemmatizaci SYN2000 a SYN2005 (tj. v automatickém přiřazení tvarů pod jednotlivá „slovníková hesla“) najdeme stopy skutečnosti, že Český národní korpus vznikal právě v období přechodu na nová Pravidla:

 

Pravidla r. 1993

Dodatek r. 1994

lemma

výsledek vyhledání podle daného lemmatu

vitamin

vitamin x vitamín

vitamín

vitamín i vitamin

 

(stylistický rozdíl)

 

 

margarín

margarín x margarin

margarín

margarín

 

(stylistický rozdíl)

 

 

 

 

margarin

margarin

archiv

archiv x archív

archív

archív

 

(stylistický rozdíl)

 

 

 

 

archiv

archiv

[65]ofenziva

ofenziva x ofenzíva x ofensiva

ofenzíva

ofenzíva, ofenziva ofensiva

 

(stylistický rozdíl)

 

 

galerie

galerie x galérie

galerie

galerie

 

(stylistický rozdíl)

 

 

 

 

galérie

galérie

vagon

vagon x vagón

vagón

vagón i vagon

 

(stylistický rozdíl)

 

 

dizertace i disertace

slohově neutrální je s

disertace

disertace

 

 

dizertace

dizertace

režisér i režizér

slohově neutrální je s

režisér

režisér i režizér

renesance i renezance

slohově neutrální je s

renesance

renaissance

 

 

renezance

renezance i renesance

spazmus i spasmus

za základní se považuje s

spasmus

spasmus

 

 

spazmus

spazmus

marazmus i marasmus

za základní se považuje s

marazmus

marazmus i marasmus

 

V některých případech jsou všechny podoby přiřazeny k jednomu lemmatu, v případě slov vitamin, ofenziva, vagon k lemmatu s dlouhou samohláskou v poslední slabice tvarotvorného základu. Nenalezli jsme žádné případy, ve kterých by byly všechny podoby přiřazeny k lemmatu s krátkou samohláskou, tj. k podobě doporučené v nových Pravidlech. V jiných případech (galerie, archiv, margarín) existují dvě lemmata a doklady jsou k nim přirazeny podle délky samohlásek.

Rovněž u slov disertace, spasmus najdeme dvě lemmata, se -s- i -z-, kdežto u slova režisér jsou všechny podoby zařazeny pod lemmatem režisér. Jsou ale i lemmata, u kterých vyhledáme varianty na -s- (marasmus) přes lemma na -z-. Pravidla ovšem nerozlišují případy marasmus a spasmus, a jak jsme již viděli, v korpusech se nové podoby častěji užívají u spasmus než u marasmus, takže přiřazení k lemmatům se tu zdá být naprosto svévolné.

Záhadná je situace u lemmatu renesance, které pokrývá jen podobu renaissance. Podobu renesance vyhledáme jen přes lemma renezance.[3]

 

B. Variabilnost podle stylu

Při uvádění nových Pravidel v letech 1993–94 se mluvilo o stylistické diferenciaci různých variant (viz Dodatek k Pravidlům). V praxi se podle korpusových údajů stylistická diferenciace v tisku na úrovni jednotlivých textů a publikací nerealizo[66]vala. Každý vydavatel se víceméně staral, aby se držel jednotného způsobu psaní, ať už podle Pravidel nebo podle vlastní, interní instrukce. I v případech, kde se nějaká publikace nedržela zásad, jen těžko odhalíme nějaký důvod nebo stylistické rozlišení ve volbě variant. Důvody kolísavosti sledovaných podob bychom měli spíš hledat v implementaci kodifikace (tj. ve zvycích či zásadách jednotlivých pisatelů a zdrojů textů, v rozhodnutích některých vydavatelů nechat pravopisné volby na jednotlivých autorech, v obecné rozkolísanosti normy a v pomalu se měnících přístupech k novým Pravidlům).

Je zřejmé, že některé změny Pravidel byly přijaty jako „rovnocennější“ než ostatní. V textech evidovaných v SYN2000 a SYN2005 se nové podoby se -z- začínaly uplatňovat u slov kurz a dizertace, ale ještě se neujaly u slov organismus, režisér, diskuse. Výsledky celkově odpovídají úrovni vehemence a odporu veřejnosti vůči podobám jednotlivých slov (nejostřeji se kritizovaly podoby typu režizér a organizmus). U délky samohlásek nebyly výsledky tak jasné. Roztříštění pravopisných norem v této oblasti se rýsovalo již v první kodifikaci 20. století a zřejmě ani na sklonku tisíciletí se ještě neustálilo; o jasné stylistické diferenciaci variant nelze mluvit.

 

C. Variabilnost podle zdrojů

I když diferenciace není patrná uvnitř textů, jasně se zviditelňuje v rozdílech mezi žánry a publikacemi. Nové podoby přijímaly nejrychleji a nejochotněji vědecké publikace a časopisy vydávané pro určité zájmové skupiny. Je možné, že jejich vydavatelé nestačili zpracovat vlastní interní normu, nebo o ni neusilovali, a proto jim nezbylo než přijmout nová Pravidla v celku. Nejpomaleji tyto nové varianty pronikaly do celostátních seriózních novin. Výjimku tvoří staronové podoby bez délky typu citron, které se objevovaly v tisku i před r. 1993 a které noviny s chutí přijaly po r. 1994. U novin se situace vyvíjela dvěma způsoby. Některé zřejmě usilovaly o vytvoření vlastních směrnic, které víceméně a s určitými odchylkami dokázaly dodržovat. Jiné – a to je případ některých regionálních deníků a překvapivě i jistých celostátních – se spíše nějakou dobu utápěly v různých pravopisných možnostech.

 

D. Variabilnost v čase

Platnost našich závěrů o časové posloupnosti změn nelze přeceňovat. Korpusy totiž podávají celkový obraz jazyka na prahu tisíciletí, ale málokdy umožňují např. srovnávat, jak se psalo v jednom týdeníku v průběhu několika let. Ze starších textů zařazených do korpusu je vidět, že některé změny se ojediněle vyskytovaly i před vydáním nových Pravidel, což potvrzuje prohlášení kodifikátorů, že úpravy r. 1993 řešily již aktuální pravopisné otázky. Objevili jsme i některé obecné rysy pravopis[67]ných změn: jejich uplatňování probíhalo uvolněným tempem a v mnoha případech po jednotlivých slovech či skupinách. Zajímavé je, že jenom menší publikace se vrhly do nových změn hned v roce 1993 a 1994, zatímco v centrálním tisku a v produkci velkých nakladatelství se změny uplatňovaly pomalu. Podle našich dat došlo k dalším posunům např. v r. 1996 a 1999.

Který popis uplatnění Pravidel se tedy ve skutečnosti realizoval u přejatých slov: ten, který vyplývá z Hlavsova citátu, ten z citátu Martincové, či ten z úvodu do Pravidel? Data ze SYN2000 naznačují, že užívání podob přejatých slov mělo velkou míru volitelnosti, asi nejbližší k popisu Martincové. Nová Pravidla skutečně nevešla do praxe jako změna od jistého termínu nutná: byla zaváděna pomalu, postupně a různě, norma se spíš otvírala než posunula dále a nedá se tvrdit, že nové podoby byly hodnoceny jako „kultivovanější“ nebo „vytříbenější“ než podoby starší. Názor Martincové, že psaní podle nových Pravidel je obecně jednodušší, a proto se brzy ujme, se však v období 1994–2004 nepotvrdil, alespoň co se týkalo psaní přejatých slov. Rozkolísanost pravopisné normy způsobená zaváděním nových Pravidel trvá až dodnes, a jak jsme již viděli, je dostatečně doložena v korpusech vydaných textů.[4]


[1] [(lc=“citron.*“) & (lemma=“citr[oó]n“)].

[2] Počet dokladů slova citron pro jednotlivé ročníky jednotlivých listů není zrovna přesvědčivý, frekventovanější slova jako např. archiv, galerie mají ale nevýhodu, že se často vyskytují v oznámeních a adresách, a proto jsou data z nich poněkud zkreslena.

[3] Jak jsme již viděli, korpus není v tomto ohledu ani lepší, ani horší než valná většina dodavatelů. Tato nekonzistentnost se ovšem dá snadno obejít. Výsledky vyhledávání pomocí pokročilých funkcí korpusového manažeru Bonito byly ověřeny jednoduchými vyhledávkami s tzv. „regulárními“ výrazy, abychom se ujistili, že došlo k pokrytí požadovaných tvarů.

[4] Text článku vznikl adaptací přednášky, která byla pronesena 14. 9. 2004 v Ústavu pro jazyk český AV ČR v rámci řešení grantového úkolu GA ČR 405/03/0377 Možnosti a meze gramatiky češtiny ve světle Českého národního korpusu a grantového úkolu British Academy – Individual Visits to Partner Exchange Academies. Po uveřejnění SYN2005 a úpravách ve značkování zdrojů byla všechna data a komentáře doplněny o doklady z nového korpusu a původní nálezy byly znovu ověřeny. Za komentář autor děkuje J. Šimandlovi, L. Uhlířové a I. Svobodové.

Naše řeč, ročník 91 (2008), číslo 2, s. 57-67

Předchozí Z dopisů jazykové poradně

Následující Jan Chromý: O nazírání a vnímání jazykového vývoje, zejména nedávného