Časopis Naše řeč
en cz

Bobek, Bobeček

Jana Matúšová

[Drobnosti]

(pdf)

Bobek, Bobeček

Pomístní jména[1], v nichž byla využita slova bobek (např. Bobek, Na Bobku) a bobeček (např. Bobeček, Na Bobečku), vznikla většinou na základě metafory jako názvy pro něco malého, okrouhlého, podlouhlého.[2] Jde o jména polí, luk a dalších objektů, které ve srovnání s jinými byly malé, měly okrouhlý, popřípadě podlouhlý tvar nebo se snad nacházely na vypouklém terénu. Zajímavý doklad představuje v tomto směru například jméno vrchu Bobek, též Pobek (399 m n. m.) v Holýšově, které vychází ze srovnání s vyšším kopcem Terní (516 m n. m.).[3]

Ve sbírce pomístních jmen z 60.–80. let minulého století[4] však nacházíme doklady jmen, v nichž slova bobek, bobeček a některé další odvozeniny překvapivě vystupují ve zcela jiném významu. Jde o předložková jména, jejichž vznik byl motivován polohou u plané hrušky/hrušně s drobnými (kulatými) plody, jíž se podle zpracovatelů soupisů pomístních jmen říkalo bobek, bobeček nebo bobče. Taková jména byla zaznamenána v Nezbavěticích na Blovicku (U bobku), v Chrástu na Březnicku (Pod bobkem) a v Málkově na Berounsku (Břeh u bobku). V soupisu pomístních jmen pro Krtely na Netolicku se uvádí, že blízko pole U bobečku stála hruška zvaná bobek, a v Čižicích na Plzeňsku bylo zaznamenáno jméno louky U bobčete, které místní informátoři také vztahují k plané hrušce/hrušni stojící u pozemku.

Rešerše v nářečních pracích a ve slovnících zaměřená na označení hrušně apelativem bobek ap. přináší poměrně skromné výsledky[5]. Formy bobek a bobče se jako označení plané hrušky v dostupných publikacích neuvádějí vůbec, podobu bobeček s významem ‚hruška velmi planá, drobná; strom toho druhu‘ zaznamenal na Chodsku J. F. Hruška[6]. V Kottově slovníku[7] je uvedena forma bobečka ‚Holzbirne‘‚ tj. ‚planá hrušeň, plánička‘, též ‚její plod‘.[8] Tato forma byla využita ve jméně pole U bobeček (popř. Na bobečky /sic!/) v Němčicích na Netolicku[9] [56]a nelze vyloučit, že i ve jménech pozemků Na bobce (ve vsi Lednice na Kralovicku) a Pod bobkou (v Albrechticich na Vodňansku) je zachycen jinak nedoložený výraz bobka (< bobečka) jako označení plané hrušky.

Veškerá uvedená jména, jejichž motivace polohou u plané hrušky je potvrzena místními obyvateli nebo u nichž lze motivační vztah k plané hrušce předpokládat, byla zachycena v jihozápadní čtvrtině Čech (sem spadá i Hruškův nářeční doklad[10]), a jde tedy zjevně o jazykový rys omezený na nářečí uvedené oblasti.

Bylo by jistě zajímavé zjistit, zda je apelativum bobek, bobeček, bobečka aj. jako označení plané hrušky/hrušně v jihozápadních Čechách ještě dnes živé. Nelze asi vyloučit, že se v současné době velkých dovážených supermarketových hrušek tento význam uvedených slov již vytratil. Jména zachycená ve sbírce pomístních jmen by pak bylo možno vnímat jako poslední doklady zaniklého nářečního významu slova bobek a jeho odvozenin.[11]


[1] Pomístní jména jsou jména neosídlených objektů fixovaných v krajině, například polí, luk, lesů, potoků a řek, hor atd.

[2] Srov. KOTT, F. Š. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický I. Praha, 1878, s. 76. K dalším běžným významům slova bobek, bobeček atd. viz např. Příruční slovník jazyka českého I. Praha 1935–37, s. 156; Slovník spisovného jazyka českého I. Praha 1960, s. 142 atd. Těmito významy se zde nezabýváme.

[3] V turistické mapě č. 32 (Soubor turistických map 1 : 50 000, 1–97. Edice Klubu českých turistů. Praha, 1999–2002) je kopec Terní uveden jako Terný, kopec Bobek je situován jako bezejmenný vrch ssz. od Holýšova. V Holýšově byla před r. 1945 převaha německého obyvatelstva, proto se jméno kopce Bobek nezpracovává ve Slovníku pomístních jmen v Čechách.

Veškerá pomístní jména vycházející za základu bob, bobek/Bobek, bobeček atd. budou představena ve 4. svazku Slovníku pomístních jmen v Čechách, jehož vydání se plánuje na rok 2008.

[4] Sbírka pomístních jmen z historických Čech vznikla soupisovou akcí v letech 1963–1980 a je uložena v onomastickém oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., v Praze.

[5] Při nářečním výzkumu bylo podstatné jméno bobek zaznamenáno ve významu ‚kupka sena‘ v Poříčí u Litomyšle, Český jazykový atlas 3. Praha 1992, s. 244; a ve spojení sedět na bobku, Český jazykový atlas 1. Praha 1992, s. 113–114.

[6] HRUŠKA, J. F. Dialektický slovník chodský. Praha 1907, s. 14; v Archivu lidového jazyka (ÚJČ Brno) jsou zaznamenány pouze údaje z Hruškova slovníku, žádné další doklady ke zkoumanému významu slova bobek ap. zde nejsou. Za informaci děkuji Z. Komárkové.

[7] Viz KOTT, F. Š. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický V. Praha 1887, s. 1018.

[8] Srov. STERZINGER, V. Encyklopedický německo-český slovník II. Praha 1921, s. 890.

[9] Zde ovšem nelze zcela vyloučit, že forma b-/Bobečka vznikla z obecněčeské formy apelativa obec, tj. vobec + -ka (s artikulační změnou v- > b-) jako označení obecních pozemků nebo z příjmení Bobek + -ka (podle majitele).

[10] Viz d. cit. v pozn. 7.

[11] Příspěvek vznikl v rámci grantu Grantové agentury České republiky č. 405/06/1238 Slovník pomístních jmen v Čechách V.

Naše řeč, ročník 91 (2008), číslo 1, s. 55-56

Předchozí Jana Steinerová: Besedy a besídky v toponymech na území Čech

Následující Z dopisů jazykové poradně