6. mezinárodní vědecká konference o komunikaci (Banská Bystrica 13.–15. 9. 2006)

Šárka Tůmová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Banská Bystrica byla již pošesté hostitelem mezinárodní konference o komunikaci, tentokrát s podtitulem Kontinuitné a diskontinuitné otázky jazykové komunikácie. Ve dnech 13.—15. 9. 2006 se na Právnickou fakultu Univerzity Mateja Bela sjela téměř stovka lingvistů ze Slovenska, České republiky, Polska, Maďarska, Německa, Ukrajiny, Chorvatska a Litvy. Vzácným hostem byl Albert Borg z Maltské univerzity. Při jednotlivých referátech zazněly mimo jazyky zmíněných zemí např. i ruština nebo angličtina.

Konferenci otevřel slavnostním projevem Pavol Odaloš. Následovalo plenární jednání, na kterém vystoupili J. Findra s referátem Slohový postup v priestore slohových modelov, A. Borg se sociolingvistickou analýzou Who Speaks What Language, to Whom and When in Maltese Society, J. Hoffmannová s příspěvkem Chat (čet) jako konverzace a B. Frankowska-Kozaková s referátem Funkcjonovanie antroponimów nieoficjalnych w mikrowspólnotach komunikacyjnych. Jednání dále probíhala ve čtyřech sekcích: Jazyková komunikace v interdisciplinárních souvislostech, Jazyková komunikace v internacionálním kontextu, Jazyková komunikace v masmediální sféře, Jazyková komunikace v současné společnosti se subsekcemi Onyma a frazémy v komunikaci, Mluvená a kvazimluvená komunikace, Různé aspekty komunikace a Komunikace ve škole.

V sekci Jazyková komunikace v interdisciplinárních souvislostech zazněly např. referáty H. Svobodové Vybrané faktory ovlivňující výskyt nářečních jevů v promluvě na příkladě nářečí v Broumově, Z. Kováčové Textová analýza ako predpoklad utvárania komunikačných kompetencií stredoškolákov, V. Kováčové Petrifikácia versus nivelizácia v nárečiach na príklade sotáckych dialektov severovýchodného Zemplína. O litevském písemnictví 16. a 17. století poreferoval B. Maskuliunas (Lithuanian Writings of the 16.—17. th Century: the Communicative Aspect) a o reprezentaci žen v současném litevském tisku pohovořila J. Luksyte (The Strategies of Women’s Representation in Communication Process).

V sekci Jazyková komunikace v internacionálním kontextu promluvila např. W. A. Sacherová o Mimojazykové kulturní výchově, B. Gusenheimerová seznámila posluchače s německo-tureckým soužitím a jeho vlivem na jazykovou realitu v dnešním Německu (Deutsch-türki[160]sche Sprachkontakte in Deutschland. Die derzeitige Entwicklung von Sprachvarietäten und ihre Bedeutung für integrationsfördernde bzw. integrationshemmende Prozesse). J. Šindelářová přednesla zajímavý referát Jazyková komunikace s žáky a studenty-cizinci ve školním prostředí. L. Awadová a L. Falatová se zabývaly Jazykovou akvizicí u bilingvních dětí (na příkladu češtiny a polštiny), D. Slančová a J. Kesselová pak Sémantickými kategóriami a pragmatickými funkciami v ranej ontogenézii reči dieťaťa. M. Křivancová promluvila o Literárním textu jako prostředku komunikace (Promluvy Věry Linhartové).

Další jednací sekcí byla Jazyková komunikace v masmediální sféře. Zde byla přednesena celá řada referátů zabývající se jazykem v především tištěných médiích, ale např. i na internetu. Velká pozornost byla též věnována tématu předvolební kampaně a s ní související produkci textů nejrůznějšího druhu (D. Ondrová Prezentácia politického jazyka v médiach, V. Patráš Politické strany a internetová predvolebná komunikácia /Slovensko 2006/, P. Odaloš Predvolebná tlač politických strán, I. Očenáš — A. Gálisová Ide o… alebo Volebný slogan ako komunikát). Dále promluvil P. Mitter Ke složeninám publicistického charakteru na základě Frekvenčního slovníku češtiny a I. Dobrotová referovala o Reklamních textech v polské publicistice. A. Jaklová si položila otázku Vyvíjí se česká reklama v evropském kontextu diskontinuitně?, B. Junková pohovořila na téma Přívlastek v psané publicistice a jeho sémantika, I. Balkó promluvila K některým faktorům ovlivňujícím kvalitu percepce zpravodajské relace a L. Zimová přednesla referát Zdraví jako mediální téma (v tištěných médiích). L. Janovec se zabýval Obrazem produktora a sedukcí, Š. Gero Šumom v komunikácii.

Sekce Jazyková komunikace v současné společnosti byla dále rozčleněna na několik subsekcí. V subsekci Onyma a frazémy v komunikaci mohli posluchači vyslechnout např. příspěvky J. Krška Problematika vlastných mien rozličných onymických sústav z hľadiska komunikácie, M. Belákové Chápanie vlastných mien v komunikácii žiakov, B. Afeltowiczové Osiemnastowieczna hydronimia Pomorza Zachodniego, A. Závodného Živé hydronymá verzus štandardné hydronymá?, Z. Holuba Regionální model frazeologického systému v současné komunikaci na jihu Čech, Š. Tůmové a J. Vohlídala Současná percepce vybraných frazémů z konce 18. století či M. Mlčocha Metafora v bulvárním tisku. V subsekci Mluvená a kvazimluvená komunikace byly předneseny např. referáty L. Urbancové Hovorená komunikácia v malom meste, Z. Králové Komunikačná hodnota odchýlok v cudzojazyčnej výslovnosti, J. Zemana Výslovnostní styly nebo O. Müllerové Druhy dialogů na četu. Mezi různými aspekty komunikace zazněl velmi zajímavý příspěvek M. Šmejkalové Pasivní československý bilingvismus jako vyučovací cíl na českých středních školách v období 1. ČSR — teorie versus praxe. Výzkumu argotu se věnoval J. Hladký Úskalia hodnotenia argotu, E. Čulenová se zabývala Možnosťami jednoznačnosti výrazov v zákonoch, L. Binar se zamyslel nad Disperzí a opakováním lexikálních jednotek v textu lidové písně a K. Pekáriková promluvila o Modálnosti v jazykovej komunikácii.

Poslední den konference se též rokovalo v subsekci Komunikace ve škole. Zde se autorky a autoři věnovali Edukačnému dialógu a jeho špecifikám — M. Badinská Tvorivosti v slohovom vyučovaní — L. Hudecová Vyučovaniu slovenčiny v Slovinsku — J. Pallay Vyučovaniu slovenčiny v interdisciplinárnych súvislostiach nebo příspěvku K prekladu slovenských a polských vlastných mien — M. M. Nowakowska.

[161]Přínos a zásadní momenty konference shrnula na závěr J. Hoffmannová, která vyzdvihla především to, že se na konferenci objevila témata, jimž už delší dobu nebyla udělována soustavnější pozornost, stejně jako témata nová a témata hraniční, zpracovaná nejen z pohledu lingvistiky, ale i jiných disciplín (teorie médií, psychologie, sociologie apod.). Příspěvky všech referujících budou publikovány ve sborníku, jenž vyjde letos.

Účastníci se rozjížděli obohaceni o nové inspirativní myšlenky a náměty pro další bádání, která třeba v budoucnu zúročí na sedmé banskobystrické konferenci o komunikaci.

Naše řeč, ročník 90 (2007), číslo 3, s. 159-161

Předchozí Katarína Čermáková: Nové přístupy k slovanské modalitě

Následující Ludmila Zimová: Životní jubileum prof. PhDr. Marie Čechové, DrSc.