Wow! To ‘sem teda nečekala! Oops! To ‘sem nechtěla! O cizích slovech, ale nejen o nich
Markéta Slezáková
[Articles]
-
Na přejímání nového je něco fascinujícího, dobrodružného, zvláštního, magického, objevného. Nejenže cizí slova obohacují slovní zásobu a dávají nám možnost volby mezi dvěma stejnými či stylisticky odlišnými variantami, ale často označují skutečnost přesněji či ji vůbec pojmenovávají (pro určité jevy neexistuje v některých jazycích domácí pojmenování buď z toho důvodu, že daný jev se v kultuře a společnosti dříve nevyskytoval nebo že na něj byl jiný náhled, byl jinak uchopován či nebyl reflektován vůbec). O internacionalizaci, tedy o zvyšování podílu cizích slov, se mluví jako o jedné z důležitých tendencí probíhajících ve všech světových jazycích, slovanské nevyjímaje.[1]
Německý badatel W. Moser zavádí pro jazykové (i nejazykové) prvky, které odchýlením od normy platné v daném prostředí či kontaminací norem naznačují cizost (popř. pseudocizost) termín xenizmus[2]. Daneš ve svém článku Xenizmy v dnešní češtině ovšem chápe xenizmus mnohem šířeji, tj. „jako rezultát mezijazykové interference, většinou podmíněné kontakty mezi lidmi, jazyky a kulturami“[3]. Daneš se zaměřuje detailněji na nejpočetnější skupinu xenizmů v dnešní češtině, na anglicizmy. Tvrdí, že z pohledu onomaziologicko-sémantického můžeme rozlišit několik typů anglicizmů. Mě budou vzhledem k citoslovcím wow a oops zajímat především ty případy, kdy je anglický výraz v češtině potřebný, protože pojmenovává něco, co v češtině dosud pojmenováno nebylo (Daneš mezi tato slova zařazuje např. grant, modem), a dále alternativy českého ekvivalentu (např. cash / v hotovosti).[4]
Přejímání cizích slov nechápou všichni lingvisté jako jev pouze pozitivní, někteří upozorňují i na jistá negativa tohoto procesu. „Jde totiž o obohacení výrazových možností jazyka, a to nejen dotvořením výrazů pro nové skutečnosti, ale i rozhojněním repertoáru lexémů synonymních. Takové rozhojnění samozřejmě může mít pro jednotlivé uživatele jazyka nejen pozitivní, ale i negativní důsledky, protože existence alternativních prostředků vyjádření vede k nutnosti uvědomělé volby mezi nimi při stylizaci textu, a zvyšuje tedy myšlenkovou zátěž tvůrce komunikátu. Podobně může být přejaté lexikum náročné i pro percepci.“[5]
[58]Běžný uživatel zaznamená vliv internacionalizace především v oblasti slovní zásoby, tam se tato tendence projevuje nejnápadněji. Nová a pro mluvčího nezvyklá je nejen výslovnost, ale i grafický záznam cizího slova. Internacionalizace se ale netýká jen slovní zásoby; projevuje se na všech jazykových úrovních. Gutschmidt mluví v této souvislosti nejen o syntaxi: „V oblasti syntaxe se jako výsledek internacionalizace jeví např. kompaktnost věty zvýšená pomocí polopredikativních konstrukcí se slovesnými substantivy, s příčestím nebo přechodníkem, zvýšení počtu predikativních spojení s předložkou a frekventovanější užití deagentivních a pasivních konstrukcí“[6] (k tomuto tématu též viz např. Slezáková[7]), ale i o přejímání textových modelů (např. při psaní životopisu) nebo i o přejímání stylových norem (v oblasti reklamy viz také Čmejrková[8]). Gutschmidt ovšem uvažuje ještě obecněji ― mluví o přejímání celého kulturního modelu (nejen jednotlivých výrazových prostředků). S přejímáním kulturních a společenských modelů se setkáváme stále častěji. Patřily by mezi ně například intonační vzorce hlasatelů nebo raději spíkrů nových (především soukromých) rozhlasových stanic, podobný způsob vyjadřování moderátorů uvádějících soutěže, které jsou pouze drobně modifikované pro jednotlivé země, resp. jazyky. Dále i obecný posun k neformálnosti a s tím související neformální vyjadřování: tykání, oslovování pouze křestním jménem i ve veřejnoprávních médiích, což je jev ne zcela obvyklý v naší kulturní rakousko-uhersko-německé oblasti s tradičně přísně odlišeným postavením starších a kariérně vyšších osob.
To, jak si nové modely chování žádají i nová slova, se pokusíme ukázat na dvou citoslovcích, která jsou v poslední době stále frekventovanější v našich běžně mluvených, resp. i psaných textech. Pokusíme se naznačit, že přejímání slov není pouze procesem pojmenovávacím, ale široce kulturním a společenským tak, jak se o tom zmiňuje Gutschmidt. V psané podobě cize vypadající původem anglická citoslovce wow a oops vám možná budou připadat neznámá. Je velmi pravděpodobné, že jste je nikdy napsaná neviděli, ale že byste je kolem sebe neslyšeli? Zkuste se kolem sebe zaposlouchat pozorněji.
Obecně o citoslovcích
Nejprve se zamyslíme obecně nad citoslovci, pak se budeme věnovat tomu, jak konkrétně fungují dvě z nich: wow a oops. Příruční mluvnice češtiny[9] definuje citoslovce jako neohebný slovní druh se zvláštními typy významů. Citoslovce jsou [59]v komunikaci plně sdělná a formálně samostatná. Akademická mluvnice češtiny[10] mluví o komunikační funkci jako o základní funkci citoslovcí. K interpretaci citoslovcí je vždy nutná znalost kontextu a situace. Mívají blízko ke gestům: chytáme se při nich za hlavu, rozhazujeme ruce, doprovází je živá mimika v tváři, smích nebo zděšení. Významově se od ostatních slov liší tím, že nemají jasný sdělovaný obsah, tzv. pojmovou náplň, nic nepojmenovávají. Jak uvádí Čmejrková[11], citoslovce mají potlačenou stránku pojmovou, zato mají velmi nadřazenou složku výrazovou, expresivní, jsou určitým citovým nebo také volním výlevem mluvčího. V komunikaci reagujeme citoslovci bezprostředně na určitou situaci ― bezprostředně ovšem neznamená libovolně ― citoslovce (z důvodu obecné srozumitelnosti) podléhají konvencím (jak zvukovým, tak pravopisným; o písemném záznamu citoslovcí viz níže). Pro citoslovce (Příruční mluvnice češtiny[12]) je typická formální nápadnost, vyznačují se méně obvyklými skupinami hlásek: ajs, fň, pčí, reduplikací auau, délkami samohlásek: jú, jéé.
O záznamu mluveného textu
Grafický záznam je dalším zajímavým jevem, kterým je nutno se v souvislosti s citoslovci zabývat. Možnost vědeckého zkoumání mluveného textu přináší od 60. let potřebu stabilní grafické soustavy, která bude schopna zachytit pokud možno věrně a komplexně mluvenou formu naší komunikace. V konverzační analýze, disciplíně, která se mluveným textům věnuje primárně, se ustálil zápis navržený Američankou Jeffersonovou a dnes slouží jako široce srozumitelná forma zápisu mluvené řeči. Podrobněji o transkripci mluvených českých textů viz např. Čmejrková, Jílková a Kaderka[13].
S grafickým záznamem mluvených prvků se musíme ovšem vypořádávat nejen v přísně odborných pojednáních, ale i v krásné literatuře, která se dnes bez mluvených prvků již, zdá se, neobejde: někdy je zaznamenaná mluvená řeč jediným, a proto charakteristickým způsobem vyprávění (např. u Filipa Topola v románu Sestra či v cestopisu Jiřího Svobody Autostopem kolem světa). Poslední dobou se s problémem zápisu mluvené řeči musejí vyrovnávat i autoři publicistických textů (především rozhovorů v novinách; jako nejtypičtějšího představitele tohoto trendu jmenujme Lukáše Pollerta, který vedl rozhovory se známými sportovci v sobotních přílohách Lidových novin). „K nejčitelnějším procesům a výsledkům těchto procesů (přejímání cizích slov pozn. aut.) patří v oblasti grafiky v češtině zvýšená frek[60]vence periferních grafémů, např. xerox, walkman, zvýšení počtu případů, ve kterých se neshoduje grafická realizace slova s jeho výslovností, např. know-how“[14] (dále viz např. Gal[15]).
O záznamu citoslovcí
Jak vyplývá z charakteristiky citoslovcí, je pro tento slovní druh charakteristická jistá hláskoslovná zvláštnost, spojení hlásek většinou netypické pro daný jazyk. Jak zachytit grafickou soustavou zvuky, se kterými se ve slovní zásobě jazyka běžně nesetkáváme? „Grafika samých interjekcí, a interjekcionálních útvarů vůbec, bude vždy rozmanitější a kolísavější než grafika jazykových útvarů ostatních, to způsobují především hláskoslovné zvláštnosti slov interjekcionální oblasti a zejména čistých interjekcí, kterými se tyto útvary liší ode všeho ostatního jazyka ― a přispívá k tomu také ta okolnost, že se interjekcí užívá v psaném jazyce poměrně velmi málo, a že proto nejsou tyto jazykové útvary sdruženy v povědomí píšících s představami příslušných grafických korelátů tak ustálenými a tradičními, jako je tomu u velké většiny slov ostatních.“[16] S citoslovci se primárně setkáme v mluvených projevech, v psaných textech najdeme citoslovce hojně zastoupené pouze v komiksu, kde patří dokonce k typickým žánrovým výstavbovým prvkům. „Comics objavil význam tohto slovného druhu a ich register podstatne rozšíril, takže bývajú preberané aj na medzinárodnej úrovni („Jabadabadúúúúúú!“ ― pokrik Freda v kreslenom seriáli Flintstonovci). Vďaka citoslovciam získali comicsy tiež mocný zvukový rozmer. Ich zmysel zostáva pevne v súvislosti k obrázku ― a tu vzájomné spojenie textovej a obrazovej zložky dosahuje úplnej zomknutosti.“[17]
Daneš podává přehled možných pravopisně-výslovnostních kombinací[18]:
1. anglický pravopis a anglická výslovnost (artikulačně přizpůsobená českému hláskovému systému): laser
2. český pravopis a anglická výslovnost: byznys
3. anglický i český pravopis a anglická výslovnost: byte/bajt
4. anglický pravopis a česká výslovnost podle pravopisu: radar
5. český pravopis a česká výslovnost podle anglického pravopisu: volejbal[19]
Otázkou zůstává, jak si se zápisem citoslovcí wow a oops poradí čeština. Místo oops se možná ujme české zachycení zvuku jako ups (podobně jako v němčině, srov. [61]Upps! In New York City besuchte am Morgen des 11. September 2001 ein verheirateter Mann seine Freundin… Oops! In New York City, on the morning of September 11, 2001, a married man went to his girlfriend’s apartment[20]). Místo anglického wow třeba uáu (vau). Nebo budou upravena různě, např. „… dokonce se zdá, že některá citoslovce pronikají přes komiks zpět do běžné mluvy. Jde o slova, která se díky komiksům ujala, např. původní anglický výraz ou yéééh, wow nebo ups.“[21]
O citoslovci wow v mluveném a psaném textu aneb Víš proč wowka? Protože neustále používám citoslovce wow
V mluveném textu je citoslovce wow používáno bezprostředně jako reakce na něco překvapivého, ohromujícího, grandiózního, na něco, co v nás vyvolalo překvapení, údiv, na něco, co nás třeba i šokovalo. Citoslovce stojí buď samo o sobě, tvoří samostatnou repliku nebo je ještě doplněno nějakým dalším hodnotícím výrokem, např. wow, to je skvělý!, wow, to je super! V mluveném textu se mnohem méně setkáváme s ironicky zabarveným užitím tohoto citoslovce. V psaném textu, především v seriózních textech, má citoslovce wow mnohem více funkcí ― nejenže zachycuje přesně citáty skutečného údivu, ale slouží jako typická charakteristika cizí řeči, tj. řeči cizinců. Nemá tedy primárně vyjádřit údiv, ale spíše sociologicky zařadit mluvčího k určité skupině: cizinců či českých mluvčích, kteří se cizincům chtějí přiblížit nebo je napodobovat. Pouze jako citoslovce údivu, tedy ve stejné funkci jako v textech mluvených, je wow téměř výhradně používáno v textech v dívčích časopisech či v textech o počítačích.
Frekvence a časové zařazení citoslovce wow
První doklad citoslovce wow, který jsem našla v psaném textu pomocí internetového vyhledávače Newton, byl z roku 1996. Pochází z ironického článku z Mladé Fronty DNES, ve kterém se autor vysmívá komunistickému shromáždění. S citoslovcem wow se zachází jako s cizím prvkem, paroduje projevy vysokých komunistických funkcionářů, kteří se snaží zalichotit svými projevy i nejmladším voličům: Grebeníček: Slyšíte to? Ale až vyhrajeme my, bude na všecky dýzy vstup zadara. Všichni vaši rodiče budou hákovat, takže bude víc chechtáků na cédéčka a na volepení. Vacek: Wow! Teď pár slov k obraně. Vy víte, šílenci, že naše komunistická vojenská doktrína odjakživa zněla: Make love, not war[22]. Slovo není v uvozovkách a autor nemá potřebu komentovat jeho význam, předpokládá, že je všeobecně srozumitelné. S výrazně vyšší frekvencí slova wow v psaných textech se setkáme až [62]v roce 2001, kdy se v různých textech objevuje 21krát. Nejčastěji jsme ovšem měli možnost setkat se s wow v roce 2003, kdy je celkem doloženo 30 dokladů.
Přehled výskytů citoslovce wow v psaných textech (zdroj Newton):
| Rok | Počet výskytů |
| 1996 | 1 |
| 1998 | 3 |
| 1999 | 9 |
| 2000 | 9 |
| 2001 | 21 |
| 2002 | 16 |
| 2003 | 30 |
| 2004 | 27 |
| 2005 | 15 do 25. 3. |
| Celkem výskytů: | 131 |
Typy textů
Nejvyšší zastoupení citoslovce wow je sice v seriózním tisku (vyskytuje se rovnoměrně ve všech denících a týdenících (Lidové noviny, MF DNES, Právo, Reflex, Respekt), ovšem vzhledem k velké nabídce deníků není jeho výskyt tak nápadný jako například v dívčích časopisech či v časopisech o počítačích.
| Bulvár | 15 |
| Seriózní tisk | 71 |
| Sport | 7 |
| Časopisy zaměřené na počítače | 15 |
| Dívčí časopisy | 23 |
| Celkem výskytů: | 131 |
V seriózním tisku se setkáváme také s nejširší škálou uplatnění od pouhého citátového, vyjadřujícího skutečné překvapení, až po ironické použití, ale spíš převažuje karikující, výsměšný tón, kdy je slovo wow užíváno ne jako výraz nějakého příjemného překvapení, ale jako výraz překvapení s nádechem ironie, např.
■ jako prvek zesměšňující, vysmívající se povrchnímu světáctví, např. První skutečně velkolepá předvolební show zavítala včera do Jihlavy. Po několika nesmělých mítincích konkurenčních stran vtrhla na deštěm skrápěnou Vysočinu celodenní pompézní přehlídka „známých umělců“, kteří obětovali neděli a přijeli podpořit ČSSD. … Tabu nezůstaly ani zkomolené melodie z pohádek a pokud přestalo být poměrně početné publikum pod deštníky přece dostatečně nažhavené, pomohlo patřičně zesílené kouzelné české slůvko wow![23];
[63]■ jako prvek karikující oblast obchodu: nových podnikatelů, zahraničních odborníků, kteří zavádějí do ČR nové kulturní vzorce, např. Jeho výsledky jsou „fantastické“, jeho růst je „neuvěřitelný“ a počet tří set tisíc zákazníků ke konci roku je „fenomenální“. V řeči mladé manažerky chybělo už jen pověstné „wow!“, aby byl dojem hollywoodské show dokonalý[24]. Nebo Wow, světové bankovnictví na české úrovni! Oh yeah![25];
■ jako citátové slovo v přímé řeči, např. k dokreslení reakcí cizinců „Wow!“ ozývalo se z hloučku Američanů[26].
Někdy se citoslovce wow tematizuje, je doplněno vysvětlujícím komentářem, tím, co slovo znamená, odkud pochází a v jaké souvislosti se říká, většinou je v těchto případech v textu uvedeno v uvozovkách jako slovo citátové, např. „Wow!“, chtělo by se zvolat s němým úžasem, jak to po americku činí komiksoví hrdinové na stránkách Umělce[27] nebo Ari Fleischer, jehož počítač zůstal jakoby zázrakem zcela netknutý, se svěřil, že jeho první reakcí bylo typicky americké ulehčené „Wow!“[28].
Zatímco v denících s obecným zaměřením se citoslovce wow ještě poměrně často vyskytne v uvozovkách, tedy jako prvek ještě chápaný v textu jako cizí, v časopisech typu Marketing a média se slovo wow používá docela běžně, neutrálně, necitátově. Ve fejetonech, např. v Neviditelném psovi či v Britských listech patří k celkem ustáleným prostředkům oživujícím text a přidávajícím mu rozměr mluvenosti a expresivnosti. Dva doklady jsou na užití citoslovce wow v titulcích, kde mají přilákat pozornost, expresivním (ironickým) výkřikem upozornit čtenáře na nějakou překvapivou událost v článku, vyjádřit ironii, např. Wow, Viewegh[29] nebo Wow, světové bankovnictví na české úrovni![30]
V bulvárním tisku se vyskytuje citoslovce wow především jako cizojazyčný citát známých osobností, např. „Wow, to bylo utkání,“ ulevil si po duelu Mike Modano, jenž odehrál čtyři zápasy se zlomeným zápěstím[31], i neznámých svědků událostí ― jde o zachycení mluveného výroku, reakce na situaci. Celé reportáži má citoslovce přidat na živosti a emocionálnosti. Souvisí to s typem bulvárních textů, které samy o sobě mají být šokující, mají u čtenáře vyvolat údiv, překvapení. Proto se do textu toto citoslovce údivu tak dobře hodí. Zprávám se nediví tedy jen čtenář, ale i sám aktér, kterého se zpráva týká. S citoslovcem wow se zachází jako s prvkem známým [64](není ani vysvětlován, ani dáván do uvozovek, aby byla zdůrazněna jeho citátovost), předpokládá se, že čtenáři bulváru toto slovo dobře znají a vědí, kde a jak se používá. V článcích o sportovních hvězdách často slouží jako komentář sportovního výkonu, např. Kwanová objala kouče Scotta Williamse a snažila se vylíčit své pocity: „Hlas mi ještě teď přeskakuje. Bylo to neuvěřitelné. Bylo to… Wow. Ne, nemám správná slova“[32].
Překlady, synonyma a kolokace citoslovce wow
Z anglických slovníků se dozvíme, že citoslovce wow je pokládáno za slangový výraz: wow slang. to gain an enthusiastic response from to thrill informal and exclamation of surprise, wonder, pleasure, or the like Wow, look at that![33]
V česko-anglických překladových slovnících se citoslovce wow překládá různě. Dvakrát jako páni! a noné!, s těmito citoslovci bychom se dnes spíše setkali v krásné literatuře než v mluvených textech, kde je citoslovce wow doprovázeno odpovídající expresivní intonací podtrhující opravdu šokující údiv či překvapení. O modernější překlad se snaží Velký anglicko-český slovník z roku 1993, ve kterém najdeme bližší to je bomba, to je úžasné. Ovšem větné, delší vyjádření nemůže vždy plně nahradit spontánní výkřik wow:
― wow interj. páni! úžas;[34]
― wow interj. slang vyjadřující úžas, překvapení, nadšení noné! to je úžasné, senzační, fantastické!; subst. úplná senzace, bomba, šlágr, senzační úspěch, eso, kanón, kadet, úspěšný člověk; verb. působit jako úplná senzace na, ohromit;[35]
― wow interj. páni! no ne![36]
O tom, že citoslovce wow je slovem pronikajícím do ostatních jazyků, svědčí i to, že bylo v roce 1995 zařazeno mezi hesla německého slovníku Duden:
― wow interj. [engl.]: Ausruf der Anerkennung, des Stauens, der Überraschung, der Freude. Wow, ist das vielleicht ein Haus! Paul schrie wie vor Vergnügen: Wir entkommen! Wir kommen durch! Wow! (Fels, Afrika 148);[37]
― wow aus gleichbed. engl. wow (ugs.) wunderbar! super! (Ausruf der Bewunderung od. Überraschung);[38]
― wow! Int. umg. Bewunderung od. Uberraschung ausdruckender Ausruf (aus engl., Klasse! Super! Spitze!)[39]
[65]V novinových a časopiseckých textech mají autoři občas potřebu citoslovce wow svým čtenářům přiblížit, objasnit, přeložit ho, aby bylo všem srozumitelné. Jako ekvivalenty se vyskytují v různých kontextech, např. ó, jéje, páni, senzační, fantastické, tývole, kurva, sakra, euréka, ach, jó, uá, au. Anglické citoslovce wow bychom asi mohli univerzálně nahradit slovem jéé, které se ovšem jako ekvivalent neuvádí. Ostatní výrazy jsou buď z jiné stylistické roviny, např. kurva, jéje, nebo jejich hláskový sklad neumožňuje užít příslušnou expresivní intonaci (wow vs. super například) nebo jde o příliš dlouhé fráze, které zeslabují účinek údivu, např. to je úžasné.
Citoslovce wow bývá pak doplňováno výrazem údivu, obdivu, překvapení, např. jak nádherné, bezva, kurva, to jsem fakt nečekal, sakra, bylo to úžasné, to bylo bezvadný, neuvěřitelné, to je bomba normálně, je to super, nestačím zírat, to je tedy něco.
V recenzích počítačových her či počítačových programů, kde se zcela běžně setkáváme s cizími, především pak anglickými slovy, která se buď vůbec neskloňují, nebo se tvary zařazují do českého gramatického systému, se slovo wow užívá běžně bez uvozovek jako slovo, které je všem zcela srozumitelné a jasné, např. Wow. Konečně jsme narazili na zlatou žílu. Jestliže hledáte hit příštího milénia na vlnách internetového byznysu, tak se poohlédněte po méně vážných záležitostech. Zábava je rozhodně kandidátem na tzv. killer app, která může zajistit explozi placeného využívání Internetu v domácnostech.[40]
Oops, I did it again!
Citoslovce oops v mluveném a psaném textu
V mluveném textu je citoslovce oops bezprostřední reakcí na nějakou neobratnost, neohrabanost ať skutečnou (když zakopneme či zaškobrtneme, když do někoho omylem vrazíme nebo něco upustíme) či společenskou (když řekneme něco nevhodného, nemístného, když se nám stane nějaký trapas). Slovem oops komunikujeme buď sami se sebou, nahlas komentujeme své faux paux a pak tvoří citoslovce většinou samostatnou repliku; pokud jím komunikujeme s někým druhým, pak je většinou doplněno omluvnou frází (promiňte, omlouvám se) či komentářem typu to jsem ale… Dále může být oops užito i partnerem v komunikaci jako výraz empatického vcítění se do pocitů toho, komu se právě nějaká nepříjemnost stala, jako jisté odlehčení v trapné situaci ― partner společensky nevhodnou situaci zaznamenal, komentářem na ni upozornil, a tak se ji vlastně podařilo překonat, zlehčit. Už nemusíme nenápadně zvedat spadlou vidličku, ale můžeme se pro ni v klidu sehnout, situace je verbalizována, byla pojmenována, začala existovat, není nutné o ní dále mlčet.
V psaných textech se toto citoslovce vyskytuje velmi málo, oops je typickým prostředkem mluvených textů, reagujeme jím na bezprostřední, velmi často na nonverbální podněty (když něco nechtěně upustíme, šlápneme někomu na nohu).
[66]Frekvence a časové zařazení
První doklad citoslovce oops, který jsem našla v psaném textu pomocí internetového vyhledávače Newton, je z roku 1999. Pochází z Neviditelného psa a je součástí fejetonu. Nejvyšší frekvenci zatím citoslovce oops dosáhlo v textech z roku 2004 s 10 doklady a odhaduji, že jeho používání se bude ještě dále zvyšovat, alespoň soudě podle jeho stále častějšího výskytu v textech mluvených.
Přehled výskytů citoslovce oops v psaných textech (zdroj Newton):
| Rok | Počet výskytů |
| 1999 | 2 |
| 2000 | 1 |
| 2001 | 2 |
| 2002 | 6 |
| 2003 | 4 |
| 2004 | 10 |
| 2005 | 2 do 25. 3. 2005 |
| Celkem výskytů: | 27 |
| Bulvár | 0 |
| Seriózní tisk | 9 |
| Sport | 2 |
| Časopisy zaměřené na počítače | 7 |
| Dívčí časopisy | 8 |
| Celkem výskytů: | 27 |
Typy textů
Zajímavé je, že nebyl zachycen ani jeden doklad citoslovce oops v bulvárním tisku. Hojně je zato zastoupeno v dívčích časopisech a v časopisech zaměřených na počítače. V seriózním tisku se oops vyskytuje zřídka v seriózních článcích, v nich pak jako citace buď zahraničního zdroje, např. „Oops!“ Tímto citoslovcem charakterizuje Business Week z letošního srpna náhlost a razanci propadů vedoucích komunikačních firem v USA. Cisco muselo v dubnu odepsat inventář hotových výrobků v hodnotě 2,2 miliardy dolarů…[41], nebo jako doslovný přepis výroku celebrity ― ve sportovních rubrikách jsou citováni sportovci, kteří se dopustili nějakého přehmatu či omylu, něco se jim v utkání či při soutěži nevyvedlo, např. V rozverné náladě přišla mezi novináře po 2. kole Venus Williamsová… Když po jedné z odpovědí reagovala citoslovcem „oops“, vzápětí dodala „i did it again“, což je název hitu popové hvězdy Britney Spears. „Mohli bychom si zatančit, co?“ rozesmála se.[42]
[67]Dále oops v seriózním tisku najdeme ve fejetonech, v odlehčenějším novinovém žánru, který působí svou lehkostí, živostí, bezprostředností, a v reportážích, které mají být živé, plné emocí a sebereflexí. Často se v reportážích a fejetonech setkáme s nějakou humornou příhodou či situací, ve které se autorovi stane nějaký drobný trapas či omyl, např. Jeden z nich si kupoval lístek. To já nemusím, mám předplacenou roční tramvajenku neboli šalinkartu, jak se říká v Brně. Sáhl jsem k opasku, kde nosívám koženou taštičku s doklady a ― oops! Nechal jsem ji doma. I se šalinkartou.[43] Ve společenských časopisech a časopisech pro dívky je výraz oops používán velmi často, už vzhledem k tématům, která jsou v časopisech pro náctileté probírána. Trapasy, faux paux, nedorozumění… Téměř ve všech příkladech tu jde o reakci na situace, které mladí lidé vnímají jako smrtelně vážné trapasy, např. Pastelové barvy Anetě sluší a tenhle look byl boží! Aneto, jdi do pastelek! OOPS! I profík někdy šlápne vedle a tenhle styl byl fakt úplně mimo![44] nebo např. Oops! PŘÍŠERNÝ TRAPAS se stal vyhlášené krasavici PARIS HILTON (23) a bývalé manželce zpěváka Erose Ramazzottiho MICHELLE HUNZIKER (27)! Když MICHELLE HUNZIKER v přímém přenosu moderovala svou show, tak ji z jejího dost těsného korzetu vyskočila obě prsa! Autoři článků v dívčích časopisech operují s výrazem oops jako s všeobecně srozumitelným.
Funkce použití slova oops je v uvedených typech textů různá. Zatímco v textech z oblasti počítačů dokresluje spíš neformální, mluvený styl psaní recenzí a sdělovaných tipů, např. Horizons se principem nijak neliší od ostatních titulů. Stejné rasy (člověk, trpaslík, elf, ale i dryáda, fiend, sslik, satyr, saris, half-giant, gnome a drak), opět přidělujete body do nějakých vlastností a i zde se „expí“, neboli sbírají zkušenosti. S těmi roste i level charakteru a postava se tak stává silnější a silnější. Hraje kompletně ve 3D a grafiku bych označil za dobře vyvedenou, obzvlášť ti draci jsou úžasní. Nejsilnější drak ve hře poražen. Za chvíli to začne… Nějak jsem to přehnal s prášky na růst svalové hmoty, oops![45] nebo NetCaptor má plno dobrých vlastností, v počítači zabírá něco málo přes 1 MB, zcela nekompromisně mě dostal a zachránil si tak holý (oops!) život před neúprosnou odinstalací[46]; v časopisech pro dívky má za úkol přilákat pozornost, nevyskytuje se tam totiž pouze v textu, ale často je uvedeno přímo v samotném titulku či podtitulku článku, např. KRACH. Ooops, tentokrát to nevyšlo![47]
[68]Překlady, synonyma a kolokace citoslovce oops
Definice významu slova oops tak, jak je uvedena v nejznámějších anglických slovnících:
― oops interj. used to express mild dismay, chargin, surprise as at one’s own mistake, a clumsy act or social blunder;[48]
― oops interj. used when someone has fallen, dropped something, or made a small mistake Oops! Sorry, Calvin, I did’nt mean to bump into you like that; oops-a-daisy interj. used when someone has fallen especially a child;[49]
― oops excl. informal used to show recognition of a mistake or minor accident.[50]
Anglicko-české slovníky nenabízejí většinou přiléhavé české překlady slova oops. Například Peprníkův slovník dokonce žádný český ekvivalent ani neuvádí. Anglicko-český slovník autorů Haise a Hodka má jako českou variantu výrazy no nazdar, tě pic. Lépe se autoři vyrovnávají podle mého názoru s variantním citoslovcem whoops, u kterého jsou uvedeny no, ne, ale, ale a hlavně to jsem tomu dal, ouha.
Definice významu a překlady v anglicko-českých slovnících:
― oops hovor. no nazdar! tě pic! O oops! I nearly dropped my cup of tea;[51]
― oops interj. překvapení, rozpaky nebo lítost nad neobratností, zejm. při upuštění předmětu nebo při faux pas;[52]
― whoops vyjadřuje překvapení úžas no, ne, ale, ale nebo omluvu to jsem tomu dal, ouha.[53]
V článcích se slovo oops vůbec nepřekládá proto, že je hodnoceno jako zcela srozumitelné a nechápe se jako v textu cizí, např. Když Jamal uklízí středověkou část parku, spadne do vody a oops, probudí se ve čtrnáctém století[54], proto, že se zdá být slovem, které nepřidává žádnou novou informaci, např. Britney Spearsová byla potěšena astronomickým číslem svého posledního prodaného alba Oops… I Did It Again ― Udělala jsem to znova. Jediné dva příklady překladu v autentických psaných textech byly: promiňte, např. … enjoy the „pacification“ of Falluja, the „containment“ of Sadr City, and the next Tet Offensive ― oops, I mean, „terrorist attack by a small group of Baathist loyalists“ (anglický originál)[55] ― užijte si „pacifikaci“ Fallúdži, „zvládání“ Sadr City a další ofenzívu Tet ― promiňte, chtěl jsem říci „te[69]roristický útok malé skupinky loajalistů ze strany Baath“ (český překlad)[56] a tě pic, např. Problémy, jak už bylo řečeno, často začínají s jazykem. Například pro Američana je důležité pochopit, pokud nastoupí na místo třeba v Londýně, co myslí jeho šéf, když řekne… „oops, can you try again?“ (tě pic, můžeš to zkusit ještě jednou?).
Variantní whoops pak bylo v Lidových novinách ve sportovní rubrice přeloženo dokonce jako hopla, jejda, např. Jeden z jeho (jde o nejlepšího australského plavce Thorpa, který se nekvalifikoval na Olympijské hry, pozn. aut.) nejlepších přátel mu prý do textové zprávy na mobilní telefon napsal často používané citoslovce překvapení „whoops“, což lze přeložit jako „hopla“ či „jejda“.
V angličtině je v některých slovnících oops hodnoceno jako neformální prostředek, užito ale může být v textech nejrůznější povahy (nejrůznějšího stylu). Naproti tomu některé české překlady tohoto výrazu naznačují, že jsou vázány na texty pro děti (hopla, jejda) či mládež (no nazdar, tě pic).
Výrazem nejbližším, majícím nejširší možnost užití v různých typech textů, se zdá být podle mého názoru překladový ekvivalent to jsem tomu dal. Ovšem na rozdíl od relativně krátkého, a tedy ne vždy zcela postřehnutelného oops, je věta to jsem tomu dal delší, tj. nápadnější. Také by asi výraz to jste tomu dal nemohl zcela nahradit významově poněkud odlišné oops, kterým partnera v komunikaci neobviňuji, ale kterým pouze konstatuji, že jsem trapas zaznamenal/a, a spíše s tím, komu se nepříjemnost stala, soucítím, než abych ho nějak napomínal/a či mu něco vyčítal/a. Oops spíše trapas zlehčuje, vyjadřuje, že ho mluvčí bere s humorem, nonverbálně je doplněn úsměvem, to jsem tomu dal pak spíše pokleslými koutky.
Domnívám se proto, že v češtině neexistuje slovo, které by mohlo plně anglické citoslovce oops nahradit. Tento prostředek má totiž na rozdíl od to jsem tomu dal velkou komunikační výhodu ― je relativně krátký a při jistém způsobu vyslovení může být téměř nepostřehnutelný.
Ovšem to, že nemáme v češtině odpovídající výraz, může souviset i s naším historicko-společenským kontextem: našimi tradičními rakousko-uhersko-německými normami společenského chování. Tradičně se trapasy, které se nám ve společnosti stanou, snažíme zahladit tak, aby si jich nikdo nevšiml, zbytečně na ně neupozorňujeme, spíše se ihned horečnatě snažíme o co nejnenápadnější nápravu. Poslední dobou ovšem dochází k velkým změnám v normách chování ― celková tendence a posun ve společnosti směrem k větší neformálnosti se podle mého názoru odráží i v používání citoslovce oops. Ve společnosti je čím dál přijatelnější představa, že chybovat je lidské. Chyby a trapasy již není nutné schovávat, ale je možné je přiznat a komentovat. Souvisí to samozřejmě i s větší tolerancí, možná i se sebereflexí. Dnes se zdá, že nový trend, otevřenější a neformálnější převáží nad starým, klasickým „guthjarkovským“. I když… v televizním seriálu Etiketa o správném [70]chování se stále říká něco jiného (tento seriál nám nabízí jednoduchou, přehlednou, poučnou, vtipnou, ale nezesměšňující formou základní orientaci při společenských událostech všech úrovní ― od soukromé návštěvy přátel po večeři u hlavy státu, tudíž od každodenních aktivit až k „výjimečným“ událostem, na které by však měl být každý alespoň trochu připraven[57]).
Jak taktně upozornit
Petr: „Tomáši, promiň, ale ty jíš polévku pomocí svých vousů.“ Tomáš: „To jsem celý já, před chvílí jsem to měl na kalhotách.“
L. Špaček: „Na cizí ani vlastní nehody nikdy neupozorňujeme nahlas.“
Tomáš: „A jak je to správně?“
L. Špaček: „Hlavní je zachovat klid a tvářit se nenápadně tak, aby si nehody všimlo co nejméně lidí.“
Petr: „Knedlíček!“
L. Špaček: „Petře, co jsme si říkali, na cizí ani vlastní nehody neupozorňujeme nahlas.“
Petr: „A co mám dělat?“
L. Špaček: „Tvářit se nenápadně, nikdo si ničeho nevšiml. Naštěstí máš na klíně látkový ubrousek. Manipulovat teď s knedlíčkem před spolustolovníky by nebylo estetické. Zabal ho do papírového ubrousku a ponech ho v klíně, až ostatní dojedí. Potom ho položíš na podšálek a číšník ho nenápadně odnese.“
Nápravy nehod
Tomáš: „Ježiš pardon, promiňte.“
L. Špaček: „I když nás taková nehoda vyvede z míry, nenecháme na sobě nic znát a nikomu nic nevyčítáme. Při společenských akcích po sobě nic neuklízíme, a to ani tehdy ne, jestliže jsme nehodu způsobili vlastní nešikovností.“
Tomáš: „Jé, ahoj Láďo, ty tady máš službu?“
L. Špaček: „Já tady čekám, až vy tady způsobíte nějakou nehodu. A co vy dva tady děláte?“
Petr a Tomáš: „Nám to spadlo, chceme to zvednout.“
L. Špaček: „A co s tím řízečkem budete dělat, až ho zvednete? Dáte si ho na talíř? Nebo ho necháte na stole? Nebo s ním budete chodit po sále a hledat servírku?“
Petr a Tomáš: „No ale co s tím?“
L. Špaček: „Nenápadně zakopnout sem pod stůl.“
Petr: „Sem pod stůl? A co ty s tím tady budeš dělat?“
L. Špaček: „Pod stolem spadlé předměty nikomu nepřekážejí. Až recepce skončí, personál je najde a uklidí.“
[71]Petr: „Aha. No kopni to pod stůl. Jé, Láďo, to je bramborový salát, do něj se přece nedá kopat.“
L. Špaček: „To máš pravdu. Tohle už je práce pro číšníka.“[58]
Oops z mluveného textu do psaného
Za citoslovcem oops často následuje vykřičník, někdy také tři tečky (ty jsou buď před citoslovcem, nebo až za ním) nebo předchází či následuje pomlčka, která naznačuje za trapasem rozpačitou chvilku mlčení, např. Sáhl jsem k opasku, kde nosívám koženou taštičku s doklady a ― oops! Nechal jsem ji (tramvajenku) doma[59] nebo Anebo si složte puzzle ze zvířátek… oops, jeden kousek skládačky chybí ― tento druh už totiž vyhynul[60].
Závěrem
Oops… Nebo radši wow!
Analýza psaných textů, ale i osobní zkušenost s mluvenými texty ukazují, že anglická citoslovce oops a wow začínají postupně pronikat do češtiny. Musíme ale vždy rozlišovat, v jakých textech se s nimi setkáváme. Největší frekvenci oops a wow zaznamenáváme spíše v jazyce mladší generace. To, že jsou citoslovce oops a wow u této skupiny již plně etablovaným prvkem, dokazuje i to, že se tak často vyskytují v psaných projevech, nejsou pokládána za cizí, a tudíž nejsou v textu tematizována či vysvětlována. Jak připomínají Čmejrková a Daneš[61], při analýze cizích prvků v českých textech je totiž třeba oddělovat od sebe jednotlivé žánry. Zatímco v časopisech dívčích a v časopisech o počítačích jsou oops a wow slovy naprosto běžnými, v seriózním tisku se s nimi ještě občas operuje jako s výrazy cizími, které je nutné čtenářům okomentovat, vysvětlit.
Cizí prvky se do jazyka nedostávají jen tak ― vždy mají nějaké své opodstatnění, ať je to neexistence domácího slova pro určitý jev či snaha mluvčího zařadit se do určité komunity, která má zájem na tom být od ostatních odlišná, mluvit svým vlastním slangem, zvýraznit svou jedinečnost. Zatímco citoslovce wow je, zdá se, synonymní s citoslovcem jéé a užívá se ho především jako prvku módního, citoslovce oops zcela synonymní výraz v češtině podle mého názoru nemá. Donedávna totiž neexistovala situace, ve které by bylo vhodné oops použít ― celkovým posunem k neformálnosti, k větší otevřenosti společnosti, ve které se začíná mluvit [72]i o nevyvedených, trapných situacích, vznikla potřeba verbálně tyto okolnosti komentovat, vyjádřit se k nim, neskrývat je, ale naopak je signalizovat.
A kam směřuje vývoj anglicismů v našich jazycích? Lze souhlasit s Bozděchovou[62], která předpokládá, že vývoj anglicismů v češtině „nesměřuje zcela jednoznačně k počešťování“. Brání tomu jak vnější faktor, tj. mezinárodní prestiž angličtiny, tak faktor imanentní, tj. značné typologické odlišnosti angličtiny a češtiny, které znesnadňují adaptaci anglicismů. To koresponduje s obecně přijatou tezí, že jazykový systém v zásadě neakceptuje vnější zásahy, které jsou v nesouladu s jeho strukturními potřebami[63]. Doklady citoslovcí oops a wow ukazují ještě na to, jak se angličtina i se svým ortografickým záznamem stává srozumitelnější stále většímu okruhu českých mluvčích ― ani v jednom dokladu nebyl zaznamenán počeštěný záznam, např. ups nebo uau[64].
A přestože se zdá, že v češtině je až příliš mnoho xenizmů (především anglicizmů), Daneš tvrdí, že čeština jimi není ohrožena více než její evropští partneři[65]. Tedy že jde o jistý obecnější trend, se kterým se musejí dnes vyrovnávat i tzv. velké jazyky, jako je němčina nebo francouzština.
Pronikání původních anglických citoslovcí do nejrůznějších jazyků ukazuje na výstižné Gutschmidtovo uvažování o tom, že „internacionalizace vede ke sbližování, k určité unifikaci spisovných jazyků, ke vzniku společných obecných mezijazykových charakteristik jazyků jednoho kulturního okruhu nebo dvou těsně sousedících kulturních kruhů“.[66] Na příkladech wow a oops jsem se pokusila ukázat, že přejímání se týká nejen slovní zásoby, ale zahrnuje v sobě mnohem širší proces: změnu chování ve společnosti, změnu náhledu na její fungování, změnu kulturních vzorců. Neznamená to ovšem, že pokud budeme sdílet nejen slova, ale i kulturní modely a modely chování, že si budeme lépe rozumět. Bohužel.
[1] J. Bosák, K (oneskorenému) úvodu, in: Internacionalizácia v súčasných slovanských jazykoch: za a proti (J. Bosák ed.), Bratislava 1999, s. 7.
[2] Encyklopedický slovník češtiny, Praha 2002, s. 554.
[3] F. Daneš, Xenizmy v dnešní češtině, in: Čeština ― univerzália a specifika, Praha 2002, s. 29―35.
[5] K. Gutschmidt, Tendencija internacionalizaciji v sovremennych slavjanskych literaturnych jazykach ― otraženija poverchnostnyje i glubinnyje, in: Internacionalizácia v súčasných slovanských jazykoch: za a proti (J. Bosák ed.), Bratislava 1999, s. 38.
[7] M. Slezáková, Jsem příliš sexy pro tištěný referát, in: Jazykovědné aktuality 37, 2000, s. 75―80.
[8] S. Čmejrková, Reklama v češtině, čeština v reklamě, Praha 2000.
[9] Příruční mluvnice češtiny, Praha 1995 s. 356.
[10] Mluvnice češtiny, Praha 1986, s. 239.
[11] S. Čmejrková, Na city jsou citoslovce, in: Čeština, jak ji znáte i neznáte, Praha 1996, s. 75.
[12] Příruční mluvnice češtiny, Praha 1995, s. 357―358.
[13] S. Čmejrková ― L. Jílková ― P. Kaderka, Mluvená čeština v televizních debatách: korpus DIALOG, SaS 65, 2004, s. 243―269.
[14] D. cit. v pozn. 5, s. 10.
[15] A. Gal, Phonemische unci graphemische Merkmalhaftigkeit von Wortern fremder Herkunft im gegenwartigen Tschechischen, Frankfurt am Main 1997.
[16] J. M. Kořínek, Studie z oblasti onomatopoje, Praha 1934, s. 4.
[17] http://www.komiks.cz/clanek.php?id=673.
[18] Viz též I. Bozděchová, Vliv angličtiny na češtinu, in: Český jazyk na přelomu tisíciletí, Praha 1997, s. 271―280.
[19] D. cit. v pozn. 3, s. 32.
[20] http://www.sagen.at/texte/gegenwart/USA/upps.html.
[21] M. Šulová, Analýza jazyka komiksových seriálů Jaroslava Foglara (diplomová práce), Praha 2004, s. 79.
[22] L. Verecký, Jak musí KSČM oslovit mladé voliče, in: Mladá fronta DNES, 29. 5. 1996, s. 13.
[23] S. Caha, Venkovu podřadná estráda stačí?, in: Mladá fronta DNES, 6. 5. 2002, Vysočina, s. 1.
[24] M. Jaroš, Oskar slaví výročí, sám sebe plácá po zádech, in: Hospodářské noviny, 28. 2. 2001, s. 10.
[25] S. Indrová, Wow, svetove bankovnictvi na ceske urovni! Oh yeah!, in: mesec.cz, 17. 10. 2001.
[26] T. Macek ― J. Palička, Úsměvy v prachu. Poprvé zkolabovala doprava, in: Mladá fronta DNES, 14. 8. 2004, s. 2.
[27] M. Pachmanová, Boj s konvencemi?, in: Lidové noviny, 18. 3. 1999, s. 17.
[28] L. Havlíková, Kam se podělo dvojité vé?, in: Večerník Praha, 25. 1. 2001, s. 12.
[29] P. Fiala: Wow, Viewegh!, in: blisty.cz, 27. 6. 2003.
[31] Životní sen brankáře Eda Belfoura se splnil, in: Svoboda, 21.6. 1999, s. 11.
[32] T. Macek, Magická plavba k pátému titulu, in: Sport, 31. 3. 2003, s. 23.
[33] Webster Encyclopedic Unabridged Dictionary of the English Language, London 1994.
[34] J. Peprník, Slovník amerikanismů, Praha 1982.
[35] K. Hais ― B. Hodek, Velký anglicko-český slovník, Praha 1993.
[36] J. Fronek, Slovník anglicko-český a česko-anglický, Praha 1999.
[37] Duden, Mannheim ― Leipzig ― Wien ― Zurich 1995.
[38] Duden, Mannheim ― Leipzig ― Wien ― Zurich 2000.
[39] Wahrig ― Deutscher worterbuch, Gutersloh ― München 2001.
[40] P. Stránský, Kudy vede cestička k e-prosperitě?, in: svetnamodro.cz, 2. 11. 2000, s. 12.
[41] I. Bureš, „Pivní hra“, in: -biz, 12. 9. 2001, s. 31.
[42] J. Jaroch, Venus perlila, in: Sport, 29. 5. 2004, s. 19.
[43] Neviditelný černý pasažér, in: Neviditelný pes, 26. 10. 1999, s. 1.
[44] Alischka, Aneta Langerová, in: Top dívky, 11. 10. 2004, s. 18.
[45] M. Šefl, Plnou parou do světa online her ― část první, in: doupe.cz, 20. 12. 2004.
[46] J. Novák ― M. Krause, Alternativní browsery, in: Internet, 1. 10. 1999, s. 18.
[47] Tery, Žhavá letní LÁSKA… A co dál?, in: Top dívky, 11. 10. 2004, s. 22.
[48] Webster Encyclopedic Unabridged Dictionary of the English Language, New York ― Avenel 1994.
[49] Dictionary of contemporary English, Longman Group 1997.
[50] Oxford dictionary Thesaurus and Wordpower Guide, Oxford University Press 2001.
[51] K. Hais ― B. Hodek, Velký anglicko-český slovník, Praha 1992.
[52] J. Peprník, Slovník amerikanismů, Praha 1982.
[54] J. Macháček, Opice si s DVD rozumí!, in: svetnamodro.cz, 16. 4. 2002.
[55] M. Moore, Hlavu vzhůru!, in: blisty.cz, 16. 4. 2004.
[57] http://www.czech-tv.cz/program/204522161300033.html.
[58] http://www.czech-tv.cz/program/204522161300033.html?tema=detail.
[60] P. Podolinský, Zkuste předběhnout čas na Internetu, Marketing & Media, 12. 8. 2002, s. 12.
[61] S. Čmejrková ― F. Daneš, Své a cizí z hlediska funkčního, in: Čeština univerzália a specifika, Praha 2004, s. 328.
[62] I. Bozděchová, Vliv angličtiny na češtinu, in: Český jazyk na přelomu tisíciletí, Praha 1997, s. 278.
[63] E. Lotko, O některých tendencích v současné slovní zásobě a jejich příčinách (na materiálu češtiny, slovenštiny a polštiny), in: Sborník FF OU, Slovanské studie V, Studia Slavica V, Ostrava 2002, s. 22.
[65] D. cit. v pozn. 3, s. 33.
Naše řeč, volume 89 (2006), issue 2, pp. 57-72
Previous Z dopisů jazykové poradně
Next Zdeňka Hladká: Pravopis v současné korespondenci mladých lidí (na materiálu tradičních dopisů, e-mailů a SMS)
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1