Časopis Naše řeč
en cz

Odešel Karel Fic

Milena Šipková

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Dne 11. července 2005 zemřel po krátké a těžké nemoci ve věku 59 let PhDr. Karel Fic, CSc., bohemista, přední badatel v oboru dialektologie a slavistiky, vysokoškolský učitel.

Jeho jméno a celoživotní vědecká práce budou navždy spojeny s dialektologickým oddělením Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky; tam nastoupil v roce 1969 po absolvování Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kde vystudoval obor český jazyk ― historie. V roce 1971 získal titul PhDr. a v roce 1984 vědeckou hodnost kandidáta filologických věd (CSc.) na základě obhajoby disertační práce Tvoření slov v hanáckých nářečích.

Věnoval se především moravským dialektům a po celou dobu svého působení na akademickém pracovišti se podílel na zpracovávání Českého jazykového atlasu (ČJA), stěžejního díla české bohemistiky, začleňujícího české dialekty do kontextu českého národního jazyka i do souvislostí mezinárodních. Stál u zrodu tohoto díla, podílel se na jeho přípravných pracích, aktivně se účastnil terénních výzkumů zaměřených na sběr nářečního materiálu. Jeho autorská zkratka ”Fi“ je uvedena v síti atlasových bodů u 15 venkovských a 14 městských lokalit po celé Moravě a Slezsku. Je spoluautorem všech svazků Atlasu (1992, 1997, 1999, 2002; 5. díl v tisku), pro který vypracoval úctyhodných 186 map a komentářů. Pro dosud nevydaný 5. svazek ČJA zpracoval kromě problematiky dosud málo probádané nářeční kvantity také ucelenou kapitolku o mluvě mladé generace ve městech, zkoumané na základě speciálního dotazníku zaměřeného výhradně na mluvu studentské mládeže. Vítaným doplňkem ČJA je kolektivní publikace České nářeční texty (1976), soustřeďující přepisy vybraných zvukových nahrávek spontánních nářečních projevů, které byly zaznamenány při terénním výzkumu pro ČJA. Také k jejímu vzniku Karel Fic nemalou měrou přispěl.

Jeho zaujetí pro moravská nářečí vyústilo v publikování mnoha popisů místních dialektů, které vesměs vyšly ve vlastivědných sbornících (např. Podivín, Klobouky u Brna, Město Břeclav, Tišnovsko, Město Velké Pavlovice, Městečko Lednice aj.). Příspěvky s nářeční tematikou publikoval rovněž v domácích i zahraničních odborných časopisech a sbornících: z novějších tu připomeňme např. jeho podnětný článek o individuálních hláskových změnách majících původ v jazykovém povědomí mluvčích Psychologické změny v nářečním výrazivu, uveřejněný ve sborníku Pocta Dušanu Šlosarovi (1995, s. 111―116), nebo jeho článek Jazykovězeměpisné aspekty morfologie a kodifikace (na příkladu substantivní deklinace), otištěný ve sborníku Spisovnost a nespisovnost. Zdroje, proměny a perspektivy (2004, s. 55―59), či příspěvek Ke kvantitativním poměrům v českých nářečích z hlediska jazykovězeměpisného, publikovaný ve sborníku Od indoeuropeistike do kroatistike. Zbornik u čest Dalibora Brozovića (2004, s. 87―90). Zbytkům charvátského jazyka na našem území se věnoval v článcích Stopy charvátského jazyka v nářečí Hlohovce (Filologija 24―25, 1995, s. 95―99) a O jazyku osad bývalé charvátské kolonizace na Břeclavsku (Město Břeclav, 2001, s. 488―490).

Publikační tribunou Karla Fice byl zejména Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, a to už od r. 1971, kdy tady uveřejnil svůj první článek Současný stav nářečí v Drahoníně na Tišnovsku. V řadě recenzních příspěvků zde rovněž pravidelně informoval především o nářečních [263]atlasech a příručkách vycházejících ve slovanském světě i u nás. Ve sborníku též otiskoval zasvěcené recenze jednotlivých svazků Slovanského jazykového atlasu a Karpatského jazykového atlasu.

K poznání mluvené podoby naší mateřštiny přispěl i jako spoluřešitel dvou grantových projektů Ostravské univerzity v letech 1995―2000, jejichž výsledkem jsou publikace Mluvená čeština na Moravě (1997) a Tváře češtiny (2000).

Stranou jeho zájmu nezůstala ani onomastika, zejména problematika pomístních jmen. V této souvislosti uveďme např. jeho články Pomístní jména v Tišnově a v Předklášteří (Tišnovský kulturní zpravodaj 11, 1980, s. 175―177), Pomístní názvosloví v Tišnově (ZMK ČSAV 22, 1981, s. 502―505) nebo Nářečí a pomístní jména Velkých Pavlovic (Město Velké Pavlovice 2002, s. 264―272). O to bolestnější je předčasný odchod Karla Fice v době, kdy dialektologické oddělení ÚJČ přistoupilo ke zpracovávání Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku (v digitální i klasické formě) na základě materiálu, který Karel Fic pomáhal v 70. a 80. letech 20. století sbírat.

Na svůj zájem o slovotvorbu navázal mj. v článcích Tvoření detoponymických adjektiv v nářečích na Moravě (Sborník prací Pedagogické fakulty v Ostravě 86, D―19, 1983, s. 211―214) nebo ve stati K tvoření zemědělských pojmenování v českých nářečích (NŘ 79, 1996, s. 196―203).

Druhou významnou oblastí odborného a badatelského zaměření Karla Fice byly slovanské jazyky. Od roku 1979 se účastnil význačného mezinárodního projektu Slovanský jazykový atlas (Obščeslavjanskij lingvističeskij atlas; SJA), zpracovávaného od roku 1965 a přinášejícího zeměpisný obraz nářečí všech slovanských jazyků. Byl koordinátorem prací pro SJA za českou stranu. Roku 1987 se stal vedoucím české účasti na tomto projektu, v roce 1989 se jeho vědecké autoritě dostalo ohodnocení mimo jiné tím, že byl jmenován členem Mezinárodní komise Slovanského jazykového atlasu při Mezinárodním komitétu slavistů. Byl členem autorského kolektivu foneticko-gramatické sekce SJA a redakčně se podílel na přípravě jednotlivých svazků. Pro pět svazků foneticko-gramatické sekce SJA, které dosud vyšly, vypracoval celkem 12 map a komentářů. Jeho zásluhou se v Brně a ve Šlapanicích uskutečnila dvě mezinárodní zasedání SJA (1985, 1996).

Přestože Karel Fic většinu svého času věnoval bádáním dialektologickým a vlastivědným, nezapomínal ani na předávání nových poznatků mladé generaci. Dlouhá léta externě působil na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (1973―1975, 1982―1992, 2002―2004), kde vyučoval zejména stylistiku, historickou mluvnici a vývoj jazyka. Byl členem oborové rady v rámci doktorandského studia na FF MU, členem komise pro státní závěrečné zkoušky v oboru český jazyk, posuzovatelem a oponentem diplomových prací.

Se jménem dr. Karla Fice je spojena i rozsáhlá činnost popularizační. O probuzení širšího zájmu o naši mateřštinu se zasloužil zejména v 70. letech řadou jazykových zrcátek pro deník Rovnost. Souborně jsou obsažena v kolektivní publikaci O češtině každodenní (Praha 1984). Spolupracoval rovněž s Českým rozhlasem (vzpomeňme např. cyklus pořadů o moravských nářečích Jak se u vás mluví v brněnském rozhlase v r. 2001). Opomenout nelze ani sérii medailonků k výročím takových velikánů bohemistiky, jakými např. byli V. Šmilauer, F. Bartoš, F. Trávníček, V. Machek, S. Utěšený aj.

Karel Fic nikdy nezapomínal ani na svůj druhý obor ― historii. Svůj historický, vlastivědný i jazykový zájem soustředil především na rodnou obec a rodný kraj. Za všechny jeho počiny v této [264]oblasti uveďme jeho vynikající Dějiny Drahonína (2003), v nichž podal dějiny rodné obce s přehledem historie všech rodů, a Tišnovsko. Vlastivěda kraje od Pernštejna k Veveří (spoluautor J. Zacpal; 1999), kde kromě souhrnných kapitol o přírodě, historii, životě a jazyce najdeme i lexikon obcí Tišnovska a abecední soupis nejvýznamnějších osobností daného regionu. Pověsti a příběhy z Tišnovska pak uspořádal v knize Z kraje od Pernštejna k Veveří (1995, 1996).

Všichni, kdo měli možnost Karla Fice poznat osobně, na něho jistě budou vzpomínat jako na zaníceného badatele, dobrého pedagoga i laskavého člověka. Žáci i kolegové si ho vždy vážili pro jeho skromnost, tolerantní přístup a vstřícnost.

S dr. Ficem jsem pobývala na jednom pracovišti 25 let. Byl to mimo jiné vzácný vypravěč, vášnivý historik, zasvěcený znalec rodného regionu a velký turista. Do programu nářečních výzkumů, které pro nás každoročně organizoval, nikdy nezapomněl začlenit místní zajímavosti, zejména rodiště a poslední místa odpočinku významných osobností. Činil tak vždy ochotně a rád. Alespoň touto cestou mu za všechno upřímně děkuji.

Naše řeč, ročník 88 (2005), číslo 5, s. 262-264

Předchozí Pavel Štěpán: Liberecká konference o evropských jazycích

Následující Josef Šimandl: Kvitovat

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1