Časopis Naše řeč
en cz

Liberecká konference o evropských jazycích

Pavel Štěpán

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Pořádání lingvistických konferencí má již na Technické univerzitě v Liberci svou tradici. Na řadu konferencí s názvem Termina navázala nyní katedra českého jazyka a literatury na pedagogické fakultě organizací mezinárodní konference s novým zaměřením i novým názvem Eurolingua 2004. Konference se konala v prostorách liberecké Technické univerzity ve dnech 23.―24. září 2004 a byla uspořádána ve spolupráci s Jednotou tlumočníků a překladatelů, Ústavem pro jazyk český AV ČR a Ústavem českého jazyka a teorie komunikace Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Jak již samotný název konference napovídá, ústředním tématem konference byla jazyková situace ve sjednocující se Evropě. Značná část přednesených referátů se vztahovala k vysoce aktuálním tématům komunikace v současné Evropě, problematice překladu a tlumočení v Evropské unii a v neposlední řadě též některým otázkám lexika, slovotvorby a terminologie v evropských jazycích.

Úvodní referát přednesl Leoš Šatava (FF UK v Praze), který se zaměřil na problematiku menšinových a zvláště pak tzv. regionálních jazyků v současné Evropě. Vymezil rozdíl mezi menšinovými a regionálními jazyky (regionální jazyky jsou relativně novým fenoménem; donedávna byly považovány spíše za dialekty nebo interdialekty). Významná je zejména skutečnost, že jazykové hledisko se při vymezování etnických skupin uplatňuje v poslední době mnohem častěji, než tomu bylo v minulosti. Referent se ve svém vystoupení věnoval mimo jiné též fenoménu zániku a vzniku jazyků. Upozornil dále na skutečnost, že menšinovým a regionálním jazykům nahrávají současné celosvětové trendy směřující ke „kulturnímu pluralismu“.

Na některé aktuální otázky překladu se zaměřil Milan Hrdlička (FF Ostravské univerzity) v příspěvku nazvaném Translace v současném globalizujícím se světě. Pozornost věnoval především problematice překladu a tlumočení v Evropské unii. Připomněl, že každý občan Evropské unie má právo obracet se na evropské orgány a dostávat od nich odpověď ve svém rodném jazyce. [260]Proto je nezbytné, aby v Bruselu působilo dvě stě českých překladatelů (všechna tato místa se dosud pro náročné podmínky kladené na uchazeče o tuto práci nepodařilo naplnit). Vysoce aktuálnímu tématu se ve svém referátu věnoval rovněž Oldřich Uličný (FF UK v Praze, Fakulta pedagogická Technické univerzity Liberec), který si položil otázku, zda se Evropané budou učit česky. Odpověď na tuto otázku je podle O. Uličného poměrně optimistická, neboť současné evropské trendy nahrávají i jazykům malých evropských národů a Evropané budou pociťovat stále větší potřebu učit se cizí jazyky, a to zvláště jazyky sousedních národů. Referent upozornil mimo jiné i na skutečnost, že pro komunikaci v cizím jazyce je velmi důležitá fatická funkce (stačí umět pozdravit a znát několik základních frází důležitých pro konverzaci).

Linda Awadová (FF MU Brno) se soustředila na problematiku bilingvismu u dětí azylantů žijících v Česku, jejichž mateřským jazykem je perština. Referentka zkoumala jazykové zázemí několika dětí různého věku a míru jejich znalosti českého jazyka. Markus Giger (FF UK v Praze) přednesl referát nazvaný Analytická slovesa v evropských jazycích jako problém slovotvorby. V první části příspěvku se zaměřil na různé termíny, jimiž se tzv. analytická slovesa v různých pojetích označují. Dále byla pozornost věnována výskytu analytických sloves v evropských jazycích a kritériím jejich vymezování. Předmětem referentova zájmu však byla především otázka existence analytických sloves ve slovanských jazycích, mimo jiné i v češtině.

Tamah Shermanová (FF UK v Praze) se věnovala obrazům češtiny jako cizího jazyka v anglickojazyčných internetových diskusních fórech. Čeština je zde obvykle považována za extrémně obtížný jazyk, který je téměř nemožné si osvojit. Petr Potůček (Překladatelské centrum Evropské unie v Lucembursku) nazval svůj referát Euročeština mýty a skutečnost. Zabýval se v něm jazykem českého překladu souboru právních předpisů a jiných dokumentů Evropské unie. Příspěvek Lucie Betákové (Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích) byl zaměřen na role angličtiny a mateřského jazyka v současné Evropě. Jiří Zeman (Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové) se v referátu nazvaném Generační aspekty komunikace zaměřil na analýzu vybraných promluv starších osob, jejichž společným rysem je mnohomluvnost, nadbytečnost vyjadřování, která může být někdy na úkor srozumitelnosti.

Jiří Januška (FF UK v Praze) přednesl dva referáty shrnující výsledky výzkumu pracovníků Fonetického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. První z nich, který připravil spolu s Janou Vlčkovou (Mejvaldovou), byl zaměřen na porovnání expresivní prozodie v češtině, francouzštině a srbštině. Pozornost byla věnována zejména její srozumitelnosti pro nerodilé mluvčí. V druhém referátu zaměřeném na zvukovou stránku jazyka byly představeny výsledky práce Marie Dohalské, Jana Votrubce a Jiřího Janušky, kteří se zaměřili na stylovou příznakovost nestandardních intonačních zakončení.

Problematice současné tzv. komerční ruštiny byl věnován příspěvek Ljuby Mrovecové (Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné). Referentka se zaměřila na fenomén nominace některých nových výrobků z oblasti elektrotechniky v ruštině v porovnání s češtinou. Pozornost byla věnována pouze apelativním pojmenováním, nikoli tedy chrématonymům. Hana Jílková (České Budějovice) nazvala svůj referát Eurosloženiny v češtině ve srovnání se současnou němčinou. Všímala si kompozit s prvním komponentem euro-, resp. Euro-, a to apelativ i proprií. Na některé nejnovější výrazy v anglické slovní zásobě se zaměřila Marie Ernestová (Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích). Představila oblasti, v nichž neolo[261]gizmy nejčastěji vznikají, věnovala se fenoménu tzv. politické správnosti a sledovala nejproduktivnější slovotvorné procesy.

Anja Nedolužko (FF UK v Praze, Fakulta pedagogická Technické univerzity Liberec) analyzovala výraz takový ten v současné češtině. Soustředila se především na významy a funkce tohoto výrazu, které jsou několikeré: vyjádření presupozice (mluvčí předpokládá, že adresát daný objekt zná), zařazení do určité skupiny objektů, upřesnění, vyjádření přibližnosti, hledání přesného výrazu aj. Pozornost byla věnována rovněž referenční stránce, kolokabilitě a syntaktickým pozicím tohoto výrazu. Maria Kaguševa (Permská státní univerzita) si všímala problematiky negativních konstrukcí v češtině a ruštině. Mimo jiné se věnovala i otázce genitivu záporového.

Příspěvek Pavla Štěpána (Ústav pro jazyk český AV ČR v Praze) byl zaměřen na problematiku slovotvorné homonymie v češtině, především pak v propriální sféře jazyka. Slovotvorná homonymie u proprií byla ilustrována na několika vybraných příkladech, z nichž většina náleží mezi pomístní a místní jména, uváděny však byly rovněž příklady slovotvorných homonym z oblasti hypokoristik. Onomastické téma zvolil pro svůj referát rovněž Václav Lábus (Fakulta pedagogická Technické univerzity v Liberci), který se soustředil na problematiku dvojjazyčných oronym Jizerských hor. Pozornost věnoval českým a německým názvům jednotlivých hor a vyvýšenin a vzájemným vztahům mezi nimi. Došel k závěru, že při vytváření českých pojmenování bylo nejčastěji užíváno kalkování a tvoření zcela nových názvů nezávislých na původních německých jménech.

Následující blok referátů byl zaměřen na problematiku překladu a tlumočení. Zahájili jej Jarmila Panevová a Martin Čmejrek (MFF UK v Praze), kteří svůj příspěvek nazvali Strojový překlad po padesáti letech (od zrodu). Představili experimentální překladový systém, který v současnosti vzniká v Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty UK. Představeny byly základní metody, na nichž je tento systém založen, a byly ilustrovány četnými příklady. Následující referát, který přednesla Jana Hejtmánková (Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné), byl věnován problematice překladu z angličtiny do češtiny z hlediska vidu. Velký ohlas vzbudil příspěvek Zdeňka Opavy (Překladatelské centrum Evropské unie v Lucembursku) nazvaný Jazykový purismus v překladech právních předpisů Evropské unie. Referent upozornil na skutečnost, že v těchto překladech bývají i vžité mezinárodní termíny často velmi nevhodně nahrazovány českými výrazy, v řadě případů i na úkor správnosti a srozumitelnosti.

Renata Klčová (Právnická fakulta Univerzity Palackého Olomouc) se orientovala na problematiku právního překladu na akademické půdě. Upozornila na rozdíl mezi překladem pro právní praxi a překladem odborné literatury v oblasti práva, věnovala se potřebám akademických pracovníků na olomoucké právnické fakultě v oblasti odborného překladu a uvedla některé příklady nejasností při překladu. Poslední referát přednesla Zuzana Bohušová (Univerzita Mateja Bela Banská Bystrica), která se zabývala propojením univerzitního výzkumu a mimouniverzitní praxe v oblasti vzdělávání překladatelů a tlumočníků a představila vzdělávací program nazvaný Leonardo da Vinci.

Jednání zakončil Oldřich Uličný, který přednesl závěry a vyslovil přání, aby tato konference byla pouze první z řady takto zaměřených konferencí. Můžeme tedy doufat, že v pořadí druhá konference s názvem Eurolingua se bude konat již v roce 2006 a že bude stejně podnětná a stejně dobře organizačně zajištěná jako konference první. Za pozornost bude jistě stát i připravovaný sborník z konference, který bude vydán v nejbližší době.

Naše řeč, ročník 88 (2005), číslo 5, s. 259-261

Předchozí Jaroslav Hubáček: Plzeňský sborník o slangu

Následující Milena Šipková: Odešel Karel Fic

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1