Časopis Naše řeč
en cz

Nová slova v češtině 2

Radoslava Kvapilová Brabcová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

[1] Když jsem v r. 1999[2] psala o knize Nová slova v češtině. Slovník neologizmů, příliš jsem nedoufala v pravdivost slov v závěru – že „autorský kolektiv jistě uvažuje o dalším slovníku“. O to větším, a to příjemným překvapením pro mne tento druhý díl byl. Slovník Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2 (dále NS2) přináší slovní zásobu z let 1996–2002, kterou autoři čerpali z různých zdrojů – internetu, novin, časopisů, z televize a rozhlasu (úplný soupis zdrojů a pramenů najdete na s. 563–568). Na tomto díle se ukazuje, jak je dobré, když vedoucím redaktorem je týž člověk (O. Martincová), který dokáže vytvořit mezi oběma díly slovníku pevnou vazbu. Zjistíte snadno, že k původním slovům uvedeným v prvním díle se přitvořila nová odvozená slova, že mnohé neologizmy se rozšířily do dalších komunikačních sfér. „Tato kontinuita lexikálních procesů tvoří jeden z charakteristických rysů nové slovní zásoby podávané ve slovníku NS2.“ (s. 13) Podle úvodního slova autorů jsou změny v období let 1996–2002 „mnohem výraznější, intenzivnější než v předchozím období. Do popředí vystupuje rozsáhlé přejímání slov a slovních spojení z angličtiny, dále rychlost šíření slov z profesního, slangového ap. prostředí do širšího úzu a také hojné využívání takových slovotvorných prostředků, jako jsou např. anti-, mini-, maxi-, mega-, giga-“ (s. 13). Jak dokazují slova v NS2 uváděná, uplatňují se při tvoření nových slov všechny pojmenovávací postupy, kterých český jazyk využívá (přejímání, kalkování, tvoření víceslovných sdružených pojmenování, tvoření slov zkratkových nebo přenášení pojmenování na základě vnější či vnitřní podobnosti). Důležité je, že u většiny dokladů najdeme poznámku, v jakém typu komunikace (celospolečenská, běžná, profesní), nebo v jaké komunikační oblasti (sport, obchod ap.) se s uvedeným výrazem můžeme setkat. Navíc slovník odkazuje na slovo zpracované v Nových slovech v češtině 1. Od této praxe upouští jen u několika nejfrekventovanějších slov, jejichž seznam nalezneme na s. 19. Nemusíme snad už opakovat, že Nová slova v češtině nepatří mezi standardní slovníky, že mnohá slova časem zaniknou nebo se naopak stanou základem pro vznik celé řady slov dalších.

Autoři v úvodu upozorňují, že nárůst slovní zásoby je vysoký. Zkusme se podívat na písmeno C. Tak mezi slova cesta a city-autobus, v NS2 psáno citybus nebo city-bus, v druhém díle přibylo slovo cestomanie, cestovkář, cestovní (kongresový cestovní ruch), cétéčko, cíležádostivý, cílovka, cimrmanofil, cinefil, cinefilie, cirkus, citrusovač, po slově citybus nastupuje celá řady nových slov: clintonovec, clintonovský, clipart, clipartový, clubber, clubberka, coach, coaching, coachingový, coachovací, coachovat [když už jsme si zvykli na kouče a koučování ve sportu, začínáme od coache ve firmě]. Mezi neologizmy už nejsou slova jako kauza, cena (zaváděcí), centrální, certifikát, [259]církev, civilista, cyklistika, ale zůstala koncová část složených slov -centrizmus, protože vedle pragocentrizmu už máme i bruselocentrizmus, ostravocentrizmus nebo brnocentrizmus. Rozšiřuje se užívání slova centrum ve významu ‚středisko poskytování určitých služeb‘, takže dnes máme komerční, komunitní, mateřské, offshore centrum. Na heslo computer z NS1 navazuje heslo computer art a řada dalších a především populární cool být cool ‚úžasný, skvělý, senzační‘, podobně i příslovce: myslet cool – ‚klidně, uvážlivě, s chladnou hlavou‘. K heslu countryman přibyla countrytéka. Tak bychom mohli pokračovat (s. 72–73).

Nová slova vznikají většinou „za pochodu“, a tak se setkáváme s dvěma podobami, z nichž zřejmě pouze jedna (pokud vůbec) se časem ustálí: proto ve slovníku najdeme halloweenový i halloweenský, hypoalergenní i hyperalergický, domácenský vedle staršího domácnostní. Slova s první částí eko- už mají jen význam ‚ekologický‘: ekosudič, ekosudičství ‚kdo se soudí kvůli ekologickým záležitostem‘. Zato první část složenin dia- může být zavádějící: diashow (‚podívaná pomocí diapozitivů‘), diaveletrh (‚veletrh diabetických výrobků‘). Tvoření nových vyřazuje skutečně ukázkou tvořivosti českého národa: dobročinil, zvířatomil, zvířatomilka, hollywoodumilka, čtyřholčí (substantivum neutrum), holkořadí, docusoap (‚dokumentárně-zábavnou formou natočený televizní seriál sledující osudy skutečných lidí‘), faktoid (‚co se podobá faktu‘) nebo demokratura a zvláště adjektiva: dechberoucí, hluchoblbý, houboslepý, zvukopohltivý. Na mnohých takto vznikajících slovech je třeba ocenit především snahu o vtipnost, např. depalubizace (‚zbavování někoho politického postavení‘), grevitalizace (s označením expr. hanl. ‚revitalizace českých podniků podle představ ministra průmyslu a obchodu M. Grégra‘), gruppenkřest (‚1. expr. slavnostní uvedení nového produktu, uměleckého díla ap. na trh pod záštitou několika patronů (kmotrů): 2. expr. slavnostní uvedení několika nových produktů, uměleckých děl ap. najednou, současně na trh. hromadný křest‘), hamburgerizovat (‚vytvářet uniformní, povrchní, konzumní životní styl‘) i hamburgerový – ‚jsoucí ve stylu hamburgerové kultury‘), ale hamburgrárna je ‚občerstvovací zařízení s hamburgery‘). Za slangové považuje NS2 slovo roštěnka pro označení dívky a já bych k tomu přiřadila i vazbu hodit/házet na něco salám, popř. být na ručník.

Zajímavá situace se vytváří kolem slov tvořených příponou -ák: s genitivní podobou životnou (s konc. -a) označují osoby, ač dosud jsme je znali jako názvy věcí: herák (‚kdo užívá heroin‘), igeliťák (‚kdo odnáší reklamní předměty z výstav v igelitových taškách‘), nově též íkvák (‚osoba s vyšším IQ‘), rikšák (‚kdo jezdí s rikšou‘), naopak horák s genitivem zakončeným na -u označuje věc: horské kolo. Ožívá i přípona -ouš: zapšklouš (‚člověk, který je věčně nespokojený‘), inťouš/intouš/intoš/inťoš (‚intelektuál‘), intoušství/inťošství, intoušsky. Stejně tak bychom se mohli zastavit u přípon -ík/-ník (kampeličník = ‚člen managementu kampeličky‘), -ář (kampeličkář (= ‚člen družstevní záložny‘), -ač/-áč (chroupač = ‚kdo něco chroupe‘, dálkáč = ‚ovladač TV‘) ap. Čtenáře jistě zaujme i slovo chodič (‚kdo provozuje chůzi jako záměrnou pohybovou aktivitu‘) a za okamžik zjistí, že chodička není žena téhož zaměření, ale ‚počítačová hra charakteristická procházením hrdiny nebezpečným terénem‘.

Za velmi vhodné považuji rozšiřování slovní zásoby o nová slovní spojení, v nichž sice užité adjektivum někdy působí velmi překvapivě, ale jak lze soudit z každodenního užívání, velice rychle se v češtině zabydlují: sněhový park, snowboardový park, mediální partner, registrační pokladna, ležící policajt, zpětný leasing, zlatý padák ap.

[260]Problémy čekají dnešní uživatele i v oblasti pravopisné u přejatých slov. Zatím slovník uvádí dvě podoby grilparty/grill party, gypsy/gipsy, halfpipe/half-pipe, chill-out, chillout. Bude záležet na začleňování slov do běžné slovní zásoby. Jako problém se mi jeví odvozeniny od slova chat [čet]. Podoby chatař, chatařka, chatařský navozují jednu skutečnost a také podoby četař, četařka, četařský mají už v českém jazyce své místo. Zde by možná stálo za úvahu hledat pro ‚diskusi, konverzaci, besedu uskutečňovanou písemně prostřednictvím Internetu‘ jiné označení.

Zastavili jsme se jen u několika příkladů převážně slov českých, která nás zaujala svou vtipností nebo naopak neohrabaností. Jistě není třeba připomínat, že velkou část nových slov tvoří slova anglického původu a jejich užití budou určitou dobu provázet mnohé problémy, ať výslovnostní, nebo tvaroslovné[3].

Domnívám se, že největším překvapením je tak vysoký nárůst nových slov. Je velkou zásluhou pracovníků Ústavu pro jazyk český AV ČR, že se jim podařilo toto množství zachytit. Časem jistě vyjde normativní slovník a pak budeme moci srovnat tyto dva díly (nebo možná ještě další) a zjistit, co v něm zbude z těch dnes tak módních a užívaných slov.


[1] O. Martincová a kol., Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2, Academia, Praha 2004, 568 s.

[2] R. Brabcová, Nová slova v češtině, NŘ 82, 1999, s. 209–211.

[3] I. Klíma, O kočkobalce a příbuzných, Lidové noviny 21.5.2004 (Poslední slovo).

Naše řeč, ročník 87 (2004), číslo 5, s. 258-260

Předchozí Svatava Machová, Klára Chvátalová: Slovník osobností lingvistické bohemistiky

Následující Pavel Jančák: Pozdrav do Plzně Lumíru Klimešovi k osmdesátinám

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1