Časopis Naše řeč
en cz

Nad publikací Mínění o současné němčině a postoje k ní

František Štícha

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

V letech 1997–1998 provedl Ústav pro německý jazyk v Mannheimu ve spolupráci se Společností pro marketing, sociologický výzkum a výzkum komunikace v Hamburku reprezentativní průzkum veřejného mínění o současné němčině[1]. Výsledky tohoto průzkumu byly v r. 1999 publikovány v interním tisku Ústavu pro německý jazyk (Institut für deutsche Sprache, zkratka IDS).[2] Většina názorů, o nichž se z tohoto zpravodaje dozvídáme, má univerzální povahu a mnohé z nich lingvistům připomenou tytéž nebo velmi podobné dosti rozšířené názory Čechů na (v různých dobách) současnou češtinu a postoje k ní.

Mezi témata, která univerzálně dominují postojům k mateřskému jazyku, patří zejména užívání cizích slov, „úpadek jazyka“ a postavení spisovného jazyka v jazykové komunikaci. Proto byl mj. právě jim věnován průzkum, o jehož publikovaných výsledcích tu krátce poreferujeme.

Z pěti hlavních témat průzkumu (Zájem o jazyk a názory na obecný vývoj jazyka; K nářeční rozrůzněnosti němčiny; K vnímání jazykových rozdílů mezi Západem a Východem; K vícejazyčnosti v Německu; Postavení němčiny v mnohojazyčné Evropské unii) se soustředíme na téma první. Má tato subtémata:

1. Zájem o otázky jazyka

Střední až velký zájem o otázky jazyka má údajně téměř polovina Němců (43,5 %). Naproti tomu mírně nadpoloviční většina (56,5 %) se o tyto otázky zajímá jen velmi málo nebo vůbec ne. Žen se zájmem o jazyk je přitom o něco více než mužů.

2. Vztah ke kultivovanému způsobu vyjadřování

Pro převážnou většinu Němců (88,7 %) je důležité vyjadřovat se kultivovaně (pečlivě) slovem i písmem, pro zbývající část je to důležité jen příležitostně nebo jen v projevu psaném. Jen poměrně malá část (14,2 %) považuje pečlivost vyjadřování za nedůležitou. Podle vlastního mínění mají smysl pro kultivované vyjadřování více ženy než muži.

3. Vztah k jazykovým změnám

Zhruba polovina (46,6 %) dotázaných Němců za posledních 5–10 let zaregistrovala nějaké změny v jazyce. Z těchto respondentů jen jejich malá část (8,4 %) považuje tyto změny za dobré. Mezi nejčastěji uváděné novoty patří anglicismy.

[220]4. Postoj k současnému vývoji němčiny

Mírně nadpoloviční většina (57,3 %) Němců si dělá starosti o současný vývoj své mateřštiny. Zhruba čtvrtina (26,2 %) dotázaných nehodnotí současný vývoj němčiny ani negativně, ani pozitivně.

5. Co nejvíce ovlivňuje obecný jazykový úzus

Podle mínění většiny Němců je stav němčiny nejvíce ovlivňován televizí, poté sestupně školou, rozhlasem, rodinou, novinami, stykem s přáteli, pracovním prostředím a politikou. Nejmenší vliv na stav jazyka mají podle respondentů noviny, kino a divadlo.

Silný vliv na stav jazyka připisuje televizi 87 % dotázaných Němců, škole 82 %, rozhlasu 77 %, novinám a rodině 75 %, pracovišti a styku s přáteli 69 %, politice 52 %, knihám 49 %, lexikonům 47 %, kinu 40 % a divadlu 25 %.

6. Zodpovědnost za budoucí vývoj jazyka

Je přisuzována především škole a rodičům. Následují vědci, politici, žurnalisté a zcela nakonec spisovatelé. Pouze 5 % dotázaných uvedlo, že o vývoj jazyka se nemá starat nikdo, že se tedy má jazyk ponechat svému vlastnímu přirozenému vývoji.

Všechna tato zjištění mají nepochybně svou poznávací hodnotu. Nicméně rád bych k nim zaujal své osobní stanovisko lingvisty.

Ad 1. Odpoví-li např. někdo v dotazníku, že má značný či dokonce velký zájem o otázky jazykové, zpravidla asi takový respondent bude svou odpověď mínit vážně. Avšak i když odhlédneme od možnosti, že deklarovaný zájem je předstírán nebo že si respondent dostatečně neuvědomuje, co to znamená mít zájem o otázky jazyka, měli bychom si my lingvisté klást právě tuto otázku: Co znamená zajímat se o otázky jazyka? Je to pravopis? Cizí slova? Etymologie? Jazykové žertování? Styl? Nebo snad i slovosled či dokonce užívání pasíva? Z mé vlastní osobní zkušenosti spíše vyplývá, že o „otázky jazyka“ se lidé obvykle zajímají jen velmi málo, a to téměř výlučné jen velmi okrajově, povrchně a velmi příležitostně (např. při různých jazykových hrách).

Ad 2. Pečlivě či kultivovaně se vyjadřovat je něco docela jiného než „mít zájem o otázky jazyka“. Dobře se vyjadřovat, přiměřeně společenské situaci, se může i každý ten, kdo se o otázky jazyka nikterak a naprosto nezajímá. Může to dělat dokonce lépe než ten, kdo se o otázky jazyka zajímá profesionálně. Zájem o takovou dovednost by měl mít jistě každý vzdělanější a kulturymilovný člověk.

Ad 3. Víme, že na „úpadek jazyka“ si stěžovali a stěžují lidé různých jazyků, národů, dob a kultur. Přesto přirozené jazyky přečkaly staletí a žijí ve skvělých literaturách i živém povídání lidí dál.

Ad 5. Že na stav nějakého přirozeného jazyka, to jest jakým způsobem se lidé dorozumívají, může mít podstatnější vliv, jak často chodí do divadla (byť si to myslí „jen“ 25 % Němců) či dokonce jak často a mnoho si čtou v lexikonech (40 % dotázaných!), je těžko uvěřitelné.

Ad 6. Tuto otázku považuji za nejproblematičtější. Co znamená „mít odpovědnost za budoucí vývoj jazyka“? Soudím společně s pěti procenty dotázaných Němců, že tuto odpovědnost máme především my všichni.


[1] Podobný průzkum týkající se postojů Čechů vůči češtině proběhl u nás v listopadu 2002. V tomto průzkumu Agentura marketingových a sociálně informačních analýz, s. r. o., realizovala pro Ústav pro jazyk český AV ČR reprezentativní terénní průzkum názorů české veřejnosti na úroveň současného českého jazyka. O některých výsledcích tohoto průzkumu zpravuje K. Karhanová v článku „Nejde jen o formu, ale i o obsah“: Ideál dobrého řečníka v zrcadle průzkumu názorů české veřejnosti, NŘ 87, 2004, s. 76–92.

[2] G. Stickel – N. Volz, Meinungen und Einstellungen zur deutschen Sprache. Ergebnisse einer bundesweiten Repräsentativerhebung, Institut für deutsche Sprache 1999.

Naše řeč, ročník 87 (2004), číslo 4, s. 219-220

Předchozí Jiří Kraus: Čtivý popularizační počin v oblasti literatury o českých příjmeních

Následující Ivana Svobodová: Lze zvolit pro pojmenování okolí Berounky Poberouní?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1