Všední den

[Answers]

(pdf)

-

(F. Š.) Komusi se tedy zdá, že bychom neměli říkati »všední den«, protože v slově všední již je slovo den obsaženo (jak staročeský tvar všě-dní svědčí, je »všední« to, co je »vše dni«, stč. »všě dni«, t. j. každý den). Zdá se, že jsou lidé, kteří mají mnoho zbytečného času na takovéto věci. »Všední den«, na rozdíl ode dne svátečního, říká se, co jazyk český známe (již staročeský překlad Passionálu, pořízený v době Karlově, vykládá, že narození Kristovo bylo zvěstováno »v domu a všědní den«, na rozdíl od Jana Křtitele, jehož příchod byl oznámen »v svatém chrámě a na slovútný hod«), každý Čech tomu rozumí, nikdo se nad tím nepozastavuje; nač hledati něco jiného? To by mohl někdo přijíti a říci, že neděle také patří mezi všechny dni a je tedy také »všední den«; řekli bychom mu ovšem, že náš jazyk přidělil slovu »všední« jiné významy, než je význam, ležící v slovech, z nichž vzniklo, a ten že jest majetkem, na nějž zase jen on sám smí sahati. Snad bude někdo chtíti, abychom vymyslili něco, jako je něm. Wochentag; řekli bychom mu, že i neděle a svátky jsou části týdne a že tedy také jsou »Wochentage«. Jeden moravský advokát prý si naříkal, když přečte číslo Naší Řeči, že si přichází jako stonožka, která má sto noh a neví, na kterou šlápnout, aby nepochybila; co by říkal, kdybychom se dali na takovéto mudrlantství? Vždyť by konec konců ani ten »týden« neobstál!

V některých moravských nářečích mají podle Bartoše místo našich všedních šatů šaty »na každý deň« nebo »každodňové«. Rádi bychom věděli, jak říkají našemu »všednímu« dni (na př. ve větě »zítra je všední den«). Snad nám to poví některý lašský nebo horňácký čtenář?

Naše řeč, volume 5 (1921), issue 2, p. 63

Previous Václav Ertl: Ústrojenec

Next »Z Minsku do Varšavy«