Jubileum Miroslava Komárka

Milada Hirschová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

20. dubna 2004 oslavil 80. narozeniny prof. PhDr. Miroslav Komárek, DrSc., jeden z našich nejvýznamnějších lingvistů. Pro všechny, kdo ho znají, je to cifra stěží uvěřitelná, která se velmi málo slučuje s jubilantovou aktivitou.

Více než padesát let působí jako vysokoškolský učitel, je členem redakční rady Slova a slovesnosti, členem gramatické komise Mezinárodního komitétu slavistů a členem několika vědeckých rad.

Narodil se v Lazníkách na Přerovsku a po absolvování Slovanského gymnázia v Olomouci se musel podrobit dobovému osudu svých vrstevníků, totálnímu nasazení. Po znovuotevření vysokých škol začal studovat češtinu a ruštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, po obnovení vysokého učení v Olomouci přešel tam a studia dokončil na Univerzitě Palackého.

S Palackého univerzitou je také spojeno již zmíněné učitelské a vědecké působení prof. Komárka. Jeho odborný zájem se týká především fonologie a morfologie, a to jak z hlediska vývoje jazyka, tak v pohledu synchronním. Již v 50. letech se podílel na kolektivní Historické mluvnici české, pro niž napsal díl Hláskosloví (1958, 2. vyd. 1962), později vytvořil vlastní soustavnou historickou mluvnici češtiny. Je rovněž spoluautorem a redaktorem synchronní třísvazkové Mluvnice češtiny z 80. let, v níž se odrazila teoretická koncepce popisu jazyka vycházejícího ze sémantické báze. Vytvoření této tzv. akademické mluvnice předcházela nejvýznamnější práce M. Komárka, Příspěvky k české morfologii, vydaná v roce 1978. Tento soubor monografických studií věnovaných teoretické morfologii, funkčně sémanticky pojaté teorii slovních druhů a komplexní interpretaci jejich systému, jakož i gramatickým kategoriím patří k nejvýznamnějším a teoreticky nejvlivnějším dílům soudobé bohemistiky a stále je hojně citován. Dalším významným příspěvkem k rozvoji lingvistické bohemistiky jsou nesčetné dílčí studie věnované palatalizaci, kontrakci, problematice morfonologie, gramatickým kategoriím slovních druhů, syntakticko-sémantickým funkcím některých partikulí. Samostatnou kapitolu představují stati o problematice slovesného vidu, a to jak v souvislosti se slovesnou prefixací obecně, tak zejména pokud jde o tzv. subsumpční prefixy. Stati M. Komárka vycházely ve Slovu a slovesnosti, Naší řeči, v čs. sbornících pro slavistické sjezdy a také v časopisech a sbornících rakouských, německých a ruských. Příspěvky k české morfologii a některé stati (podle výběru autora) vyjdou v letošním roce znovu v Olomouci.

Významná je rovněž jeho činnost editorská. Věnoval se dílu J. Gebauera, V. K. Klicpery, M. Klácela, statím F. X. Šaldy, próze J. Mahena. Zásadní význam má jeho analýza jazyka Rukopisů ve známém sborníku Národního muzea, v poslední době editorsky připravil vydání Durdíkovy Kalilogie.

Na Filozofické fakultě UP je M. Komárek vůdčí osobností jak lingvistické bohemistiky, tak lingvistiky obecně. Jeho přednáškami a semináři prošlo již mnoho generací studentů, na něž bez výjimky vždy působila a působí jeho hluboká erudice, zaujetí, schopnost poutavého výkladu, důslednost, ale i velkorysost. Na téměř všechny lingvisticky zaměřené filology na FF UP vždy mělo vliv jeho chápání strukturalismu, rozvíjení odkazu Pražské školy, zejména pokud jde o dílo Jakobsonovo a Trubeckého, a zároveň otevřenost vůči novým podnětům soudobé lingvistiky.

[156]Blahopřejeme profesoru Komárkovi k životnímu jubileu, přejeme mu hodně zdraví, energie a trpělivosti, protože jeho působení v české lingvistice i na olomoucké bohemistice stále pokračuje.

Naše řeč, ročník 87 (2004), číslo 3, s. 155-156

Předchozí -pčks-: Český komitét slavistů na nové funkční období ustaven

Následující Jana Obrovská: Profesoru Rudolfu Šrámkovi k narozeninám