Do přírody jedině v nepropro obleku

Kamila Smejkalová

[Drobnosti]

(pdf)

-

V poslední době se lze setkat v reklamách a textech o sportovním oblečení s poněkud zvláštním výrazem nepropro. Můžeme se například dočíst, že se doporučuje vyrazit na hory jedině v nepropro oblečení, protože jen nepropro materiál (např. nepropro bunda či nepropro kalhoty) vám zaručí skutečný zážitek ze sportu na rozdíl od ostatních obyčejných materiálů, které nepropro funkci neplní. Jedná se o neobvyklou, zato důmyslnou zkratku, označující materiál, který je nepromokavý (nepro-) a zároveň prodyšný (-pro). Slovo vzniklo zřejmě z potřeby výrobců a prodejců pojmenovat vlastnosti výrobku co nejjednodušeji a nejvýrazněji. Neobvyklý tvar tohoto typu názvu je výhodný pro reklamní účely, protože kupujícího upoutá a je snadno zapamatovatelný. Tohoto účinku tvůrci dosahují spojením dvou slov v jedno a zejména opakováním hláskové skupiny pro, která je coby předpona součástí obou výchozích slov. Akademická mluvnice češtiny I (Praha 1986) uvádí některé podobné příklady zkrácenin, tzv. „useknutých slov“, která vznikla prostým odpojením koncových nebo počátečních slabik slova: nashle(danou), bezva(dný), pade(sát), (ciga)retka apod. Nepropro se v textech užívá ve funkci nesklonného adjektiva (nepropro materiál, nepropro oblečení, nepropro látka apod.). Samostatně jako substantivum se nevyskytuje, jakkoli by k tomu mohlo navádět jeho zakončení na -o, které by rovněž umožnilo pravidelné skloňování podle vzoru „město“. Důvodem je, že obě základová slova jsou adjektiva a pisatelé patrně stejně vnímají i nově utvořenou složeninu. To ovšem nevylučuje pozdější možný slovnědruhový posun do kategorie substantiv. Obvykle je toto slovo vloženo do uvozovek, čímž autoři dávají najevo, že jsou si vědomi jeho neobvyklosti a novosti. V Českém národním korpusu není doložen ani jeden výskyt nepropro. Lze se s ním setkat spíše v tištěných reklamách a zejména na internetových stránkách věnovaných turistice a sportu obecně. Dokonce se v jednom článku vyskytla i další varianta tohoto výrazu, utvořená na základě analogie s nepropro – tropropro, tedy materiál trochu promokavý a trochu prodyšný. Slovo ovšem autor uvedl s otazníkem, jedná se tedy spíše o osamocený pokus podobně pojmenovat i další typy materiálu. Vzhledem ke své výstižnosti a jednoduchosti je pravděpodobné, že se nepropro dříve či později rozšíří z reklamních textů a internetových stránek do širšího povědomí a stane se běžným pojmenováním. Ovšem jen stěží by mohl proniknout do spisovné slovní zásoby jako např. větrovka.

Naše řeč, ročník 86 (2003), číslo 5, s. 270

Předchozí Hana Konečná: Vřeckovýtrusý či vřeckovýtrusný?

Následující Ludmila Uhlířová: Marmyška