Časopis Naše řeč
en cz

Nápěchy

Anna Černá

[Drobnosti]

(pdf)

-

Během letošní zimy se v televizních předpovědích počasí vedle upozornění na silné mrazy a husté sněžení objevilo několikrát i varování před možnými nápěchy. Slovník spisovného jazyka českého (Praha 1960–71) ani Příruční slovník jazyka českého (Praha 1935–57) toto slovo nezachycují. Není doloženo ani v databázi Českého národního korpusu, přesto bychom neměli podlehnout dojmu, že jde o příležitostné „rosničkové“ slovo, které vzniklo pro účely předpovědi počasí z potřeby výstižného jednoslovného pojmenování obdobně jako před několika lety podstatné jméno sněháňky.[1] Jde o termín z oblasti vodohospodářské terminologie týkající se zimního režimu vodních toků[2]; hydrologové ho definují takto[3]: „Ledový nápěch je nahromadění ledové kaše v korytě vodního toku, které významně zmenšuje průtočný profil a způsobuje vzdutí vody. Nejčastějším místem vzniku nápěchu jsou jezové zdrže a konce vzdutí nádrží. Nápěchy dosahují většinou délky několika km a významně vzdouvají vodu. Za určitých podmínek může hladina vystoupit na úroveň vyšší než za stoleté povodně.“

Nápěchy jsou dějové podstatné jméno odvozené od slovesa napěchovat. Dějová maskulina jsou často bez přípony, takže jsou totožná s kořenem základového slovesa, předpona se v nich oproti slovesné předponě dlouží. Skupina dějových substantiv s předponou ná- je početná: nápor, náraz, nátěr, náklad, násyp, nános, nálet, nálev, návlek, nátisk, nášlap, nátlak, nástřih, náznak, nákup, nájem, náskok.

Ve všech dějových podstatných jménech je ukryta možnost označovat vedle substančně pojatého děje i jeho výsledek. Největší část tvoří substantiva označující předměty vznikající lidskou prací: tisk, svazek, sklizeň, kresba, čmáranice, stavba. Nápěchy patří významově mezi ‘substantiva označující hmotný celek vzniklý shrnutím několika nebo mnoha předmětů, jako např.: náklad, nános, zával, náplň, navážka, sbírka, sestava’.[4]

Pomocí internetových vyhledávačů získáme řadu zajímavých dokladů užití tohoto slova: Řečiště řek se na některých místech ucpávají ledovými nápěchy a voda se může nekontrolovatelně vzdout a hledat cestu mimo ně; … je třeba okamžitě likvidovat vzniklé nápěchy ledové tříště a nahromaděného ledu … při porušení stability ledových nápěchů se dá ledová a sněhová tříšť do pohybu a strhává led a sníh z břehů …

Díky předpovědím počasí vcházejí nápěchy do širšího povědomí uživatelů.


[1] H. Konečná, Sněháňky, NŘ 83, 2000, s. 222.

[2] Termín nápěchy se objevuje např. v metodickém pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby v souvislosti s vyhlašováním stupňů povodňové aktivity. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M. vydal v roce 2000 studii V. Matouška Vznik a vývoj ledových nápěchů.

[3] Webové stránky Českého hydrometeorologického ústavu (www.hydro.chmi.cz).

[4] M. Jelínek, Jména dějová, Tvoření slov v češtině 2, Academia, Praha 1967.

Naše řeč, ročník 86 (2003), číslo 4, s. 223

Předchozí Martina Ireinová: Dálník neboli ekomobil

Následující Z dopisů jazykové poradně