Časopis Naše řeč
en cz

Jekl, nebo jäkl?

Ludmila Uhlířová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Toto slovo, doložené v obou právě uvedených pravopisných variantách, je profesní název pro tvarované železo obdélníkového nebo čtvercového profilu a pro další profily uzavřené i otevřené. Běžně tohoto výrazu užívají ti, kdo s železnými profily pracují, často ho vídáme v seznamech nabídek železářského zboží na vývěskách obchodů, dokonce i v reklamě na omítce domu. Protože jde o výraz spjatý s poměrně úzkou oblastí technického vyjadřování, s hutnictvím železa, výkladové slovníky ho neuvádějí. Nenajdeme ho ani v Akademickém slovníku cizích slov (Academia, Praha 1995), v němž některé obecně známé profesní výrazy německého původu (např. letlampa) zařazeny jsou. V Českém národním korpusu je zaznamenán jediný doklad: V dřívějších dobách se akvária zhotovovala z ocelového rámu svařeného zpravidla z úhelníků profilu „L“ („jekl“), do kterého se tmelila skla.

Jak slovo psát a odkud se vzalo? Hláskový sklad [jekl] svádí k domněnce, že by mohlo jít o slovo německého původu.

Zdánlivě nejvíce nasnadě je hypotéza vycházející z významové a hláskové blízkosti slova jekl s německým das Eck ‘úhelník, roh, kout’ nebo die Ecke ‘roh, kout, hrana, úhel’. Vzhledem k tomu, že v češtině není obvyklé, aby slovo začínalo samohláskou e-, bylo by možné se domnívat, že došlo k přizpůsobení německé podoby předsunutím souhlásky j-. Tomu by odpovídala i pravopisná podoba jekl. Zůstává však nevyjasněna přítomnost koncové souhlásky -l, a z tohoto důvodu je třeba považovat hypotézu za málo věrohodnou.

Další cesta vede k pátrání po hypotetickém německém ekvivalentu Eckel. Současná němčina slovo Eckel sice nezná, je však doloženo ve starších německých slovnících. Důležitá je zejména informace ze slovníku bavorského nářečí ze sedmdesátých let 19. stol., kde se slovo Eckel uvádí ve významu ‘ocel’, s odkazy na další prameny, s odkazy na starou němčinu, a též s poukazem na jihoslovanské jeklo.[1]

Podobnost mezi starým německým Eckel a českým jekl je nápadná. Abychom však mohli tvrdit, že jde nejen o podobnost, ale skutečně o významovou souvislost, museli bychom připustit, že Eckel, doložené v druhé polovině 19. stol. již jen v německých nářečích, ale ve spisovné němčině zapomenuté, se dochovalo v české podobě jekl ještě více než dalších sto let, a to dokonce jako základní profesní výraz pro určitý konkrétní druh výrobků, tedy v užším, specializovaném významu. V českých ani moravských nářečích slovo jekl doloženo není, nenalézáme ho ani ve starších výkladových slovnících. Navíc bychom museli předpokládat, že slova velmi starého by se užívalo pro druhy výrobků, o jejichž faktickém stáří neznáme věcné informace: Měly moderní, dnes vyráběné jekly vůbec nějaké předchůdce, a jak se jim říkalo, když ne jekly? Profesních výrazů přejatých z němčiny je v různých oblastech řemesel, techniky i jinde sice velmi mnoho, ale v tomto případě vadí časová odlehlost, resp. časový skok mezi doloženým užitím německého a českého slova, a proto zprvu slibnou hypotézu o souvislosti německého Eckel s českým jekl opouštíme.

Teprve třetí hypotéza, že totiž jekly či jäkly patří k těm – velmi početným – výrobkům, které jsou pojmenovány po nějaké osobě – výrobci, vynálezci, prodejci, majiteli firmy či po nějaké jiné význačné osobnosti, se ukázala pravdivá. Podobně jako např. bezešvé trubky manesmanky připomínají vynálezce tzv. pout[52]nického válcování Reinharda Mannesmanna, jekly či jäkly dostaly jméno po rýmařovském kováři Jäklovi, jehož patentu a zkušeností bylo využito při zavádění výroby podkov. Tzv. Jäklovy profily se začaly vyrábět od třicátých let 20. stol. pod firemní značkou Jäkl. Jméno Jäkl je obsaženo i v názvu dnešní samostatné obchodní společnosti Jäkl Karviná, a. s.; ta je pokračováním společnosti Jäklův železářský průmysl, s. s r. o., jíž byl tento název přiznán v r. 1922.[2]

Z původní hypotézy, že jekl je slovo německého původu, se tedy nakonec potvrzuje pouze to, že je odvozeno od německého příjmení. To samo o sobě však se železem ani s ocelí nemá nic společného. Příjmení Jäkl vzniklo jako zdrobnělé hypokoristikon ze začátku rodného jména Jakob.[3]

Z výše uvedeného vyplývá, že historicky opodstatněná pravopisná podoba jednoslovného názvu výrobku je jäkl. V současné hutnické terminologii se však nepíše o jäklech ani o Jäklových profilech, nýbrž o otevřených a uzavřených profilech různých typů. Uzavřený profil může být např. plochooválný, oválný, čtvercový tažený, čtvercový svařovaný, obdélníkový, „Z“, „L“, „T“ a další, otevřený profil může být např. „L“ rovnoramenný, „L“ rovnoramenný děrovaný, „L“ nerovnoramenný, žlábkový plochý, „J“, „U“ rovnoramenný, „C“ symetrický, korýtkový rozevřený symetrický a další. Užívání slova jäkl zůstává dnes omezeno na sféru profesního vyjadřování. To vede k tomu, že souvislost názvu výrobku s původní firemní značkou si mnozí už neuvědomují. Dokladem toho jsou jednak dotazy v jazykové poradně, svědčící o nejistotě v pravopisné podobě, jednak pronikající pravopisná podoba jekl, doložená v různých textech (viz i doklad uvedený výše). Jako pravopisnou podobu profesního výrazu ji považujeme za přijatelnou. Je obvyklé, že pravopis profesních výrazů – pokud je vůbec kodifikován – kopíruje jejich výslovnost.


[1] J. A. Schmeller, Bayerisches Wörterbuch, München 1872–1877 (2), Sonderausgabe München 1985, Bd. 1/1, 33–34. Za tuto informaci děkuji profesoru Tilmanu Bergerovi z univerzity v Tübingen.

[2] Informaci o společnosti Jäkl Karviná, a. s., která se zabývá moderní technologií výroby svařovaných a válcovaných trubek a profilů, včetně stručné informace o její historii lze nalézt na internetové stránce www.jakl.cz.

[3] J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, 1. sv., Ústí n. Labem 1998, s. 184.

Naše řeč, ročník 85 (2002), číslo 1, s. 51-52

Předchozí Jiří Kraus: Do Ruzyně, nebo na Ruzyň?

Následující Milan Hrdlička: O číslovce pět

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1