Časopis Naše řeč
en cz

Žižka

[Hovorna]

(pdf)

-

Již asi dvakrát nebo třikrát jsme čtli v novinách od mužských příjmení na -a 3. pády jako panu Pobudu, panu Oužlabinu atd. Vysvětlovali jsme si to jednak tím novinářským spěchem, jednak tím, že některá příjmení toho tvaru jsou málo známa a jejich tvary tedy nám nejsou dosti po ruce. Na všechen způsob prozrazují takové věci míru mluvnických vědomostí, jež by asi nestačila na výbornou, snad ani na dostatečnou. Ale 28. června jsme slyšeli na Žižkově několikrát v slavnostních řečech a ve větách, jimiž byly provázeny údery kladívkem na základní kámen, že má býti postaven pomník bratru Janu Žižku a podobně. Národ Žižkův by měl věděti, jak se sklání jméno jeho velikého bojovníka. A nevědí-li to vynikající jeho mužové dnešní, měli by se, nežli o něm mluví, podívati do nějaké mluvnice anebo se aspoň sami sebe zeptati, jak vypadá 3. p. jmen jako sluha, houslista, ten protiva, ochlasta, anebo domácích tvarů mužských křtících jmen jako Jenda, Véna, Pepa a pod.; či říkají také »řekni sluhu, dej to Pepu«? Takto se zdá, že mocný vliv novin svádí dobré Čechy v povznesené řeči k chybám, jichž by se snad přece nedopouštěli v hovoru rodinném nebo přátelském.

Vytýkáme-li chyby, obyčejně přidáváme tvary správné. Opravdu se však ostýcháme čtenářům českým říkati, že tyto 3. pády po česku dnes znějí sluhovi, Jendovi, Žižkovi. Snad se tyto řádky dostanou i do rukou nějakého Nečecha; jen aby se nepodivil, co všecko musíme vytýkati!

Naše řeč, ročník 5 (1921), číslo 1, s. 32

Předchozí Umělý, umělecký

Následující Josef Zubatý: Jednou

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1