O dalším termínu jihoslovanského původu v Klaretově Glosáři
Emanuel Michálek
[Short articles]
-
Když jsem se před lety marně pokoušel vykládat Klarerův stč. výraz uskr- s použitím základů stč. slov skrovně, skrovný, uskrovniti (sě), právem mě upozornil prof. dr. Bohumil Ryba na nesourodost uvedených stč. základů s biblickým termínem saduceus, saducej. Tento termín totiž označoval člena židovského náboženského sdružení v dobách kolem počátku našeho letopočtu. Sadok, po němž se tento směr nazývá, byl první velekněz jeruzalémského chrámu za vlády krále Šalamouna. Saduceové se snažili tuto starou tradici udržovat.[1]
V Klaretově Glossariu 946 v kapitole De homine vedle obecně užívaného výrazu saduceus, najdeme na místě domácího ekvivalentu také výraz zkratkový vsskr. Podle srbocharvátsko-českého slovníku z roku 1982 je možné vsskr spojit se slovesem ukraćivati ve významu ‚odmítat‘ ‚zavrhovat‘. Např. v kontextu novozákonních Apoštolských skutků 23,8 saduceové odmítali, zavrhovali víru z mrtvých vstání zemřelých. Dočteme se o tom už v nejstarší české Bibli drážďanské. Tam je psáno, že saduceové „nepravie, by bylo z mrtvých vstánie ani to věřie, by byl (tj. existoval) anděl nebo duch, ale licoměrníci (tj. farizeové) v uobé věřie“ BiblDrážď A 23,8. V Bibli litoměřicko-třeboňské jsou místo licoměrníků zákoníci, tedy opět farizeové. V jihoslovanském Strumickém (Makedonském) apoštolu z 13. stol. srov. „sadukei bo glagole ne byti vьskrseniju ni angelu ni duchu: a fariseie ipovědaenь vsě“ Skutky apoštolské 23,8, tj. „hlásají vše“. S tím souvisí ruské voskresenьe ve významu vzkříšení, neděle. Jihoslovanský lingvista prof. dr. Petar Skok upozornil na sloveso uskratiti, že význam je přesunut „na duhovno polje nehtjeti učiniti“.[2] Jak patrno z Klaretova Glossaria vsskr 946, jde o jeden z dalších jihoslovanských termínů v Klaretově latinsko-českém slovníku.
[1] S. Segert, Starověké dějiny Židů, Praha 1995, s. 178n.
[2] P. Skok, Etimologijski rječnik hrvatskoga ili srpskoga jezika 2, Zagreb 1972, s. v. kratak, s. 182; Srbocharvátsko-český slovník, Praha 1982, zpracoval kolektiv kabinetu cizích jazyků ČSAV, Praha 1982, heslo uskraćivati.
Naše řeč, volume 84 (2001), issue 5, p. 270
Previous Miloš Dokulil: Děti, dítky, dětičky
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1