Časopis Naše řeč
en cz

Bratislavské lingvistické rokování

Ludmila Zimová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Katedra slovenského jazyka Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě uspořádala ve dnech 9.–10. března 2000 lingvistickou konferenci s názvem Princípy stavby, vývinu a fungovania jazyka. Kromě domácích slovakistů se jí zúčastnilo 12 jazykovědců z Česka, Německa, Rakouska a Polska.

Obecně koncipované zaměření konference umožnilo zúčastněným vyjádřit se nejen ve svých příspěvcích, ale také v diskusi k danému tématu z nejrůznějších hledisek.

Základními otázkami obsaženými v názvu konference se zabýval J. Horecký. Upozornil na nezřídka vágní užívání pojmu princip (a to i v lingvistických pracích), na jeho časté užívání spíše ve smyslu vlastnost poznávaného objektu. Horecký vidí princip v samotném základu poznávání objektu, princip má podle něj sílu explikační. Věnoval pozornost zejména komplementárnosti jazykových principů, avšak vztah mezi principem a zásadou, principem a zákonem, zákonem a zákonitostí zůstal mimo jeho pozornost.

Příspěvek R. Zimka zaměřený na uplatnění textového hlediska při zkoumání všech jazykových jednotek upozornil na nezbytnost čerpat z pramenů a tradic Pražského lingvistického kroužku a nehledat jen zahraniční podněty. Jeho obsažný, historicky orientovaný pohled na utváření parolové lingvistiky od PLK do současnosti, čerpající ze srovnání prací českých a slovenských lingvistů, ukázal, že ne všechny domácí impulsy pro rozvoj řečové lingvistiky byly doposud dostatečně využity.

[154]Příspěvek J. Dolníka se dotýkal vysvětlování jazykových struktur a spontánních jazykových změn. Autor vědomě reagoval na nosné myšlenky univerzálněpragmatické, systémové a ekonomicky fundované teorie přirozenosti. Tyto teorie ho přivedly k analogii jako obecnému principu, jejž Dolník spojuje s přirozenou orientací subjektu v mateřštině. Přirozenost nejednotnosti v jazykovém systému vidí v tom, že nejednotnost vyplývá z principu analogie mezi přirozeným pořádkem v mimojazykovém a jazykovém světě.

O pravidlech a některých problémech syntaktického značkování Pražského závislostního korpusu pohovořila J. Panevová. Představila užívané metody popisu a poukázala na možnosti takto zpracovaného jazykového materiálu.

J. Hoffmannová zvolila pro svůj příspěvek zajímavé téma: jazykové a slohové aspekty soukromé e-mailové korespondence. Všimla si zejména rysů dialogičnosti a prostředků metajazykových.

M. Čechová se zaměřila na zjevné tendence k proměnlivosti hranic mezi jednotlivými funkčními styly. Tyto tendence se realizují jako průniková pásma, v nichž se uplatňují výrazové prostředky, jež jsou typické pro různé funkční stylové sféry (např. odborné a umělecké, odborné a administrativní, administrativní a učební, publicistické a umělecké, publicistické a odborné).

P. Žigo hledal ve vývoji slovenštiny uplatnění principu relativnosti. Zejména na jevech slovenského hláskosloví a tvarosloví demonstroval, že zákony a zákonitosti se neuplatňují důsledně. Působení principu relativnosti je možno vidět nejen na rovině morfologie formální, nýbrž i sémantické, v oblasti morfologických kategorií.

O. Müllerová se ve svém příspěvku zaměřila na vybrané jazykové prostředky kontaktové a blíže osvětlila jejich užívání v rozmanitých druzích projevů dialogických a monologických.

L. Zimová se soustředila na princip úspornosti a na jeho projevy v jazyce a řeči. Jádrem jejího příspěvku bylo nevyjadřování valenčního objektu a adverbiale v základové větné struktuře, a to ve větách na kontextu závislých i nezávislých. Na mnoha dokladech ukázala, že existují různé typy nerealizace těchto dvou větných členů a že rozdíly mezi nimi a mechanismus jejich uplatňování doposud nebyly dostatečně popsány.

E. Bajzíková se věnovala projevům dvou protikladných principů textové výstavby: principu spojitelnosti elementárních jednotek a principu segmentace textu na menší jednotky.

Několik lingvistů pojednalo o otázkách lexikálních. J. Mlacek se zamýšlel nad tím, zda a jaké principy určují složení frazeologického fondu slovenštiny. K. Buzássyová věnovala svůj příspěvek textům jakožto pramenům poznávání systému a jeho změn, a to právě s ohledem na rovinu lexikální. A. Jarošová pohovořila o slovním spojení jako textové entitě a jazykové jednotce. K. Gutschmidt přednesl příspěvek o funkčních operacích jakožto všeobecných principech obohacování slovní zásoby a její internacionalizace. A. Greule se zaměřil na redukci, kterou pojal jako krácení pojmenovávacích jednotek v řeči a obecný princip fungování jazyka v řeči. Dokladem mu bylo užívání různých zkratek a zkratkových slov v současné němčině.

Další referáty naznačily principy, spíše však obecné vlastnosti systému nebo fungování jazykových prostředků z různých jazykových rovin.

Naše řeč, ročník 84 (2001), číslo 3, s. 153-154

Předchozí Jana Pleskalová: 225 let bohemistiky na vídeňské univerzitě

Následující Ivana Kolářová: Přemysl Hauser jubilující

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1