Časopis Naše řeč
en cz

Nový typ slovníku

Běla Poštolková

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Letos vyšel v Berlíně nový typ jednojazyčného výkladového slovníku,[1] který pro češtinu dosud nemáme. Bývá označován jako Lernwörterbuch nebo v tomto případě jako Lernerwörtebuch, tj. studijní, učební, popř. školní slovník. Je určen k výuce němčiny pro neněmeckého mluvčího, zejména pro zahraniční studenty. Má jim dát detailní představu o užívání slov se všemi pravidly gramatickými, vyložit význam slova, naznačit jeho spojovatelnost, předvést charakteristická spojení slov (idiomy), informovat o stylistickém užívání a o správné výslovnosti. Významové vztahy slov se naznačují (zviditelňují) prostřednictvím synonym a antonym. Odkazem na slovotvornou řadu v závěru heslového odstavce se uživateli zprostředkovávají systémové souvislosti a propojenost morfologie se sémantikou. Slovník obsahuje 19 tisíc heslových slov. Pracovali na něm zkušení lexikografové s dlouhou předchozí praxí.

Hlavního autora a redaktora slovníku Guntera Kempckeho známe jako hlavního redaktora německého výkladového slovníku Handwörterbuch der deutschen Gegenwartssprache in zwei Bänden (Berlin 1984) a jako spolupracovníka velkého slovníku Wörterbuch der deutschen Gegenwartssprache (Berlin 1964–1977, v redakci R. Klappenbachové a W. Steinitze). Problematikou slovníku typu Lernerwörterbuch se Kempcke zabýval i teoreticky.[2]

[48]Výběr slov v novém slovníku je založen na potřebách těch, kteří se učí německému jazyku a dosáhli již jistého stupně znalostí. Uvádějí se nejčastěji užívané významy slov běžného jazyka v každodenní komunikaci. Přednost mají významy obecné a stylisticky neutrální. Slova jsou řazena abecedně podle nového pravopisu a jsou opatřena výslovností i přízvukem.

Za svůj základní úkol považují autoři objasnění slovního významu spolu s gramatickými pravidly užívání slova. Každé heslové slovo je opatřeno vyčerpávajícími morfologickými a syntaktickými údaji. Význam je vykládán pomocí jazykových prostředků té slovní zásoby, kterou slovník obsahuje. Výklad je zprostředkován: a) objasňujícím popisem, synonymem nebo komentářem před uvedením příkladů (exemplifikací); pak platí pro všechny následující kontextové doklady. b) Výklad je až za příkladem syntaktického užití (u sloves), pak platí jen pro tento jeden případ. c) Vysvětlení je v závorkách za kontextovým příkladem, což je zpravidla u frazeologismů, u kontextově vázaných lexikálních jednotek a u významových odstínů určitého kontextového užití.

Gramatická charakteristika je podrobná. U substantiv uvádí např. varianty rodového označení, omezení v užívání jedn. a množ. čísla; u adjektiv užití atributivní nebo predikativní, nepravidelnost nebo neužívanost stupňování, typické vazby s urč. slovem ap.; u sloves kromě nepravidelností v časování se naznačuje perfektum s pomocnými slovesy haben a sein, udává se valence s podrobnou charakteristikou subjektu i objektu, označení pádů, reflexivnost, reciprocita aj.

Pokud se týče stylistické charakteristiky, pak jednotky neutrální, bezpříznakové, se neoznačují. Kvalifikátor „gehoben“ mají výrazy slavnostní v písemném projevu „umgangsprachlich“, pak výrazy běžně mluvené. Expresivita se udává jako negativní nebo pozitivní (emot. neg., emot. pos.), popř. se rozlišuje její urč. odstín (žertovnost, ironičnost, hanlivost, nadávka). Naznačuje se sociální a profesní zařazení (dětský, úřední, myslivecký, studentský, námořnický výraz), trochu i regionální označení (krajový, rakouský, jihoněm., švýcarský výraz). Na ose časové se vyznačuje jen zastaralost a výběrově je obsaženo označení vědeckého oboru urč. termínu, pokud zcela nezobecněl.

Důležitou součástí slovníku je příloha. Tvoří ji přehled 12 základních sémantických polí s dalším vnitřním rozčleněním. (Jsou to např. člověk, okolní svět, čas, náboženství aj.) Na tyto sémantické okruhy se v heslech přesně číselně odkazuje. I ony slouží k správnému pochopení významu. Velmi důležitou součástí je 20 tabulek týkajících se gramatiky. Kromě skloňování, časování a seznamu nepravidelných sloves je zde skloňování určitého a neurčitého členu, zájmen a číslovek. Dále jsou uvedeny soubory předložek, spojek, částic a slovotvorných prostředků. Z věcných znalostí jsou zařazeny názvy měsíců, dní, měr, vah a vojenských hodností. Na konci je připojen seznam a výklad všech použitých jazykovědných termínů. Vedle této dobře propracované, obsažné a v odkazech hojně využívané části pomáhají k porozumění definic též kreslené obrázky (500) umístěné v textu.

V němčině jsou k dispozici ještě jiné slovníky studijního typu, a to: Duden-Bedeutungswörterbuch s 16 tisíci hesly (Duden Band 10, Mannheim 1985) a Langenscheidts Großwörterbuch Deutsch als Fremdsprache s 66 tisíci hesly (Langenscheidt KG, Berlin und München 1998). Oba [49]jsou zaměřeny na obecnějšího uživatele a nemají tak podrobné sémantické a gramatické přílohy. Kempckův slovník vznikal od konce 80. let, rukopis byl dokončen r. 1997. Teoreticky je dobře fundován jak po stránce lexikografické, tak po stránce gramatické[3] a rovněž pokud se týče kvality a výběru spolupracovníků. Svému výukovému cíli slouží velmi dobře. Můžeme jen litovat, že my takový výkladový slovník pro češtinu nemáme[4].


[1] Wörterbuch Deutsch als Fremdsprache von G. Kempcke unter Mitarbeit von B. Seelig, B. Wolf, E. Tellenbach und E. Dückert, M. Richter, V. de Ruiter, H. Schmidt, K. Wunsch. W. de Gruyter, Berlin – New York 2000, 1329 s.

[2] Srov. a) studii Organisationsprinzipien und Informationsangebote in einem Lernewörterbuch, in: Lexikontheorie und Wörterbuch, vyd. U. Brauße a (+) D. Viehweger, Niemeyer Verlag, Tübingen 1992, Lexicographica, Series Maior 44, s. 165–243; b) stať Ein neues Wörterbuch „Deutsch als Fremdsprache“, in: Linguistik und Deutsch als Fremdsprache, Festschrift für Gerhard Helbig zum 70. Geburtstag, vyd. B. Skibitzki a B. Wotjak, Niemeyer Verlag, Tübingen 1999, s. 121–132.

[3] Autor o tom říká: „Es wäre undenkbar gewesen ohne Vagheitstheorie und ohne Kollokationswissen, ohne Valenztheorie und die Ausländergrammatik von Helbig und Buscha.“ (Jde o publikaci Deutsche Grammatik. Ein Handbuch für den Ausländerunterricht, 8. vydání, Leipzig 1984.) Srov. práci citovanou sub 2b, s. 122.

[4] Olomoucké nakladatelství Fin Publishing však vydává alespoň překladové slovníky studijního typu, srov. např. M. Řešetka a kol., Německo-český a česko-německý studijní slovník, Olomouc 1999, 2. vyd. (1. vyd. 1997). Gramatická a informační část je vložena mezi oba slovníky.

Naše řeč, ročník 84 (2001), číslo 1, s. 47-49

Předchozí Jiří Zeman: Příručka o výslovnosti cizích vlastních jmen v češtině

Následující Jiří Kraus: Životní jubileum dr. Marie Těšitelové

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1