Sněháňky
Hana Konečná
[Short articles]
-
Zdálo by se, že nás taková tradiční televizní relace, jako je předpověď počasí, nemůže po jazykové stránce ničím překvapit. (Zdůrazňuji „jazykové“, protože jinak nás moderátorky příjemně překvapují dnes a denně promenádou po namalovaném Česku, svými úklonami a podřepy mezi obláčky, sluníčky, kapkami atd.)
V předpovědi počasí jsme však v posledních letech mohli zaznamenat neobvyklé slovo sněháňky. Nejprve jsem se domnívala, že se moderátorka přeřekla a že chtěla říci přeháňky, ale protože se slovo sněháňky objevilo víckrát, bylo jasné, že se nejedná o přeřeknutí. Slovo jsem nenašla v žádném slovníku, a nedalo se tedy již pochybovat o tom, že se narodilo slovo nové. To koneckonců potvrdil i ředitel televize Nova v pořadu Volejte řediteli, když uvedl v odpovědi na divácký dotaz týkající se užívání tohoto slova, že se moderátorka poprvé skutečně přeřekla, ale protože se jí slovo sněháňky zalíbilo a zdálo se jí funkční, začala je užívat.
Ve Slovníku spisovného jazyka českého (Praha 1989) se dočteme, že slova přeháňka se v oblasti meteorologie užívá pro označení ‚krátce trvající srážky s proměnlivou intenzitou‘. Srážky pak mohou být dešťové nebo sněhové. V Příručním slovníku jazyka českého (V. díl, Praha 1948–1951) je u výrazu přeháňka uvedena v našem kontextu definice ‚náhlý déšť nebo sníh provázený značně zesíleným větrem‘. Z toho plyne, že slovem přeháňka rozumíme jak krátce trvající déšť, tak i krátce trvající sněžení, a proto pokud se v předpovědi počasí slovo přeháňky objeví, mohli bychom již podle ročního období a podle uvedených teplot poznat, zda se jedná o přeháňky sněhové či dešťové. Ale z vlastní zkušenosti víme, že uslyšíme-li slovo přeháňky, vybaví se nám okamžitě ‚přeháňky dešťové‘. Proto se také pro přesnější vyjádření krátce trvajícího sněžení užívá dvojslovného pojmenování sněhové přeháňky.
A právě místo tohoto dvouslovného pojmenování se v předpovědi počasí objevil jednoslovný výraz sněháňky. K vytvoření nového slova přivedla autorku nejen snaha po úsporném, novém a neotřelém vyjádření, ale i smysl pro jazykovou hru. Výraz sněháňky byl vytvořen podle modelu přeháňky. Substantivum přeháňka je odvozeno formantem -ka od nedokonavého slovesa přehánět, u kterého právě předpona pře- signalizuje ‚krátké trvání děje a jeho zběžné provedení‘. Tento způsob tvoření dějových feminin (vedle tvoření formantem -a) je nejproduktivnější. Zvláště početně jsou zastoupena substantiva odvozená od sloves předponových (donáška – donášet, nadsázka – nadsadit, naháňka – nahánět, objížďka – objíždět, odbočka – odbočit, sháňka – shánět, vzpomínka – vzpomínat). Základová slovesa dějových feminin na -ka patří nejčastěji k slovesným typům sází (donášet, nahánět, objíždět, shánět), prosí (nadsadit, odbočit) a dělá (vzpomínat). Sloveso přehánět přináleží k slovesnému typu sází.
Z tohoto krátkého exkurzu do slovotvorby jasně vidíme, že substantivum sněháňky nevzniklo pravidelným tvořením od slovesa (neexistuje sloveso *sněhánět), nýbrž bylo utvořeno analogicky podle již existujícího a náležitě odvozeného slova přeháňky. Podobně bychom si také mohli utvořit např. slovo dešťánky. Takové obohacování slovní zásoby není jistě na závadu. Vždyť i v minulosti podobným způsobem vznikla slova, např. dálnice podle silnice nebo porotce podle soudce. Je ovšem otázka, zda se tento nový výraz ujme, zda jej začneme hromadně užívat a zda najde místo i v našich jazykových slovnících.
Naše řeč, volume 83 (2000), issue 4, p. 222
Previous Ludmila Danylenková: Kdy je Škaredá středa?
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1