Časopis Naše řeč
en cz

Význam a užívání slova předvolba

Václava Holubová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Podstatné jméno předvolba, řídce doložené od 60. let, se dnes stalo součástí běžné slovní zásoby, proto považujeme za vhodné blíže se zastavit u jeho významu a užívání.

Slovo je utvořeno pomocí jmenné předpony před- od podstatného jména volba (srov. analogické tvoření hra – předehra, zápas – předzápas). V 60. letech se objevují první doklady na jeho užití v odborné sféře v souvislosti s rozšířením přístrojů vybavených prvky automatického řízení. Slova předvolba bylo využito pro označení možnosti nastavit předem určité funkce nebo výkony přístroje, např.: … dopravník s předvolbou se proto hodí i pro velké opravářské dílny … (1961), … u vodorovných vyvrtávaček nových konstrukcí je tzv. předvolba řazení otáček pracovního vřetena … (1964).[1] Jako výraz omezený na technickou odbornou sféru jej také vykládá Slovník spisovného jazyka českého (předvolba tech. ‘nastavení určitých otáček, posuvů ap. předem’).

V posledních více než deseti letech se však denotátová oblast, tj. rozsah skutečností, k nimž se dané pojmenování vztahuje, podstatně rozšířila, a to především o různé přístroje vybavené elektronikou. Přístrojů, kterých se možnost předvolby týká, je dnes velká řada, od praček, myček nádobí a telefonů po rádia, televize, videa, počítače, ale i automobily, výtahy atd. Výraz předvolba se proto často vyskytuje v informačních textech obsahujících návod, jak používat různé elektronické přístroje, které jsou běžnými pomůckami v našem životě. Slovo se tak dostává do povědomí široké veřejnosti a postupně přechází ze sféry pouze odborné do sféry běžného vyjadřování. Nepřekvapuje proto stoupající frekvence tohoto podstatného jména v projevech mluvčích, ani to, že se také rozšířila oblast užívání daného pojmenování.[2] S tím souvisí i to, že se ve významovém spektru slova objevují vedle základního dějového významu (‘výběr a nastavení určitých hodnot nebo parametrů činnosti různých automatických, zvl. elektronických přístrojů, předtím, než jsou aktuálně použity; naprogramování’) i další významové odstíny. Přenesením pojmenování na jevy, které se zmíněným dějem souvisejí, označuje podstatné jméno předvolba, jak ukazují doklady, i výsledek činnosti (v případě delšího odpojení akumulátoru se všechny připravené předvolby ztratí; jakmile je uložení předvolby provedeno, zvuk se obnoví).[3] Je však doloženo také ve významu, kdy označuje zařízení, součást přístroje, které uskutečnění této činnosti slouží (např. vyhledejte stanici, kterou chcete uložit do předvolby; do paměti automatické předvolby lze uložit šestnáct krátkovlnných stanic).[4]

[51]Vedle podstatného jména předvolba existuje v současném úzu také sloveso předvolit s významem ‘předem nastavit určitou hodnotu, parametr fungování nějakého elektronického zařízení’ (např. možnost předvolit zapnutí pračky; cestující si mohou na madle předvolit otevření dveří v zastávce tramvaje).[5] Sloveso zřejmě vzniklo paralelně vedle podstatného jména pomocí slovesné předpony před- ze základového slovesa volit. Ještě častěji než sloveso však máme doloženo přídavné jméno slovesné trpné předvolený (př. nouzové volání předvoleného čísla; možnost volby až dvaceti předvolených telefonních čísel; klávesou F10 rychle spustíme předvolenou aplikaci; přístroj má vedle dálkového ovládání i paměť na předvolené rozhlasové stanice).

K posunu lexikální jednotky předvolba blíže k centru slovní zásoby přispěl také její další význam, který se ustálil především v běžném neodborném vyjadřování. V tomto významu, který má obecné sémantické rysy výsledku činnosti, označuje totiž určitou součást telefonního čísla, která je jeho nutnou částí při automatickém meziměstském nebo mezinárodním telefonním styku. Jde o kombinaci tzv. přestupného znaku (v meziměstském provozu je to 0, v mezinárodním styku pak většinou 00) a tzv. směrového čísla (země, města, uzlového telefonního obvodu), které předcházejí před účastnickým číslem volané stanice. Např. při volání do Vídně v Rakousku se číslo skládá z mezinárodního přestupného znaku 00, směrového čísla země 43, národního směrového čísla Vídně 1 a čísla volané stanice. Při volání do Brna začíná číslo meziměstským přestupným znakem 0, za ním následuje národní směrové číslo Brna 5 a nakonec účastnické číslo volané stanice.[6]

V tomto významu je tedy podstatné jméno předvolba jednoslovným výrazem užívaným v běžném neodborném vyjadřování místo víceslovných pojmenování přestupný znak a směrové číslo.[7]

Synonymně se slovem předvolba v tomto významu se také užívá podstatné jméno předčíslí a v neoficiálním, zpravidla mluveném projevu také slovo volačka.[8]

Budoucí větší výkladový slovník češtiny by však neměl opomenout zařadit i třetí význam slova předvolba. Jak nám ukazují doklady z Českého národního korpusu, užívá se daného slova i ve významu, který je dán jeho slovotvornou strukturou, tedy ‘volba předcházející před jinou (hlavní) volbou’, např. (v politickém smyslu) … bylo by docela zajímavé uspořádat o měsíc dřív jakési „předvolby“, něco na způsob toho, co se děje v Americe…


[1] Doklady pocházejí z lexikálního archivu Ústavu pro jazyk český.

[2] Zpřesněný výklad významu v souvislosti s rozšířením rozsahu skutečností, zvl. o spotřební elektroniku, prvně uvedla příručka Co v slovnících nenajdete (CVSN) od Z. Sochové a B. Poštolkové (Portál, Praha 1994). Text příručky byl v první verzi publikován po částech v Naší řeči, a odtud pak bylo podstatné jméno předvolba v základním dějovém významu s menší úpravou převzato do 2. vydání Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ), Praha 1994: předvolba sděl. tech. ‘způsob programování růz. tech. zařízení na základě předem zaznamenaných informací’.

[3] Citované doklady pocházejí z databáze Českého národního korpusu.

[4] Tento význam uvádí i příručka CVSN.

[5] Sloveso předvolit je také doloženo z 60. let, zatím se však do žádného výkladového slovníku češtiny nedostalo.

[6] Oficiální telefonní seznam Zlaté stránky 1999/2000, vyd. MEDIATEL, spol. s. r. o., spolu s SPT TELECOM, a. s. – oblast Praha, o. z., Praha 1999.

[7] V předchozích letech se v informačním textu telefonních seznamů užívalo místo sousloví přestupný znak pojmenování rozlišovací číslo.

[8] Slovo předvolba v tomto významu ještě SSČ (1994) neuvádí, najdeme jej však v příručce CVSN (1994). Zde je vyloženo synonymem předčíslí, u něhož je však výklad, zřejmě vinou chyby za tisku, nepřesný. Protože příručka CVSN byla v 1. pol. 90. let jediným zdrojem zachycujícím ve výběru některé změny ve slovní zásobě, k nimž došlo v 80. a počátkem 90. let, sloužila také jako pramen při zpracování vznikajících dvojjazyčných slovníků. To samozřejmě pozitivně ovlivnilo jejich obsah. Jako příklad uveďme oboustranný Anglicko-český a Česko-anglický slovník od J. Fronka, vydaný v r. 1998 (Leda, Praha), kde je také slovo předvolba v obou svých hlavních významech v české části zařazeno.

Naše řeč, ročník 83 (2000), číslo 1, s. 50-51

Předchozí Ivana Svobodová, Jiří Kraus: K životnímu výročí Ludmily Uhlířové

Následující Anna Černá: Vikingové

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1