Časopis Naše řeč
en cz

Vejíti se

[Hovorna]

(pdf)

-

(F. K.). Opravdu je vlastně mluvnicky nesprávné, říkáme-li, že se něco někam vejde nebo nevejde, t. j. že jest nebo není na to dosti místa; zvratný tvar je správný v sejíti se, rozejíti se, vedle nezvratného také s příslušným významem v najíti se, obejíti se a j., ale místo »to máslo se na ten talíř nevejde« bychom měli říkati »nevejde«. Tak se také v staré době říkávalo; tak píše na př. Lobkovic v Putování 19a »do každého toho sudu vejde tři anebo tři a puol věrtele«, a podobně se říkávalo i na př. »vcházelo na čber toho (rybího) plodu 10 kop« (1453, Arch. č. 21, 520). Jak je přirozený tvar nezvratný, uvědomíme si nejlépe, vidíme-li, že se s týmž významem říká na Moravě také vlézti. Bartoš má valašské doklady ze Slavičinského, tak stále říkala i služka z Dubu u Olomouce (to máslo na ten talíř nevleze); koho by nezarazilo, kdyby slyšel větu »to máslo se na ten talíř nevleze?«

Nevíme, jak starý je zde tvar zvratný (Jungmann má doklady z lidové mluvy své doby a ze Sychry). Ani, jak je po našich krajích rozšířen. Z Moravy jej zná Bartoš (všeci se tu nevejdete), říká se tak z největší části i po Čechách, jen od osob pocházejících z Klatovska slýcháváme věty jako »to máslo na ten talíř nevejde«. Nepůvodní zvratný tvar vznikl asi napodobením zvratných sloves směstnati se, vměstnati se, kterých se zvláště o lidech posud užívá; touto změnou také rozlišil jazyk sloveso vejíti v původním významě skutečného vcházení a bývalé vejíti, dnešní vejíti se s významem »směstnati se«. To vše si provedl náš jazyk sám, bez cizího vlivu a podle domácího vzoru, a bylo by zbytečné (a bezpochyby i marné) zapovídati nový tvar zvratný a nutiti se do tvaru zaniklého.

Toto sloveso patří také do skupiny sloves významu dokonavého, jichž přes to lze užíti ve významu přítomném (srv. III, 16); řeknu-li na př. o místnosti, že se do ní vejde tisíc lidí, je to její stálá vlastnost a mohu tak říci tedy i ve větě přítomného času.

Čtli jsme kdesi také o jakési paničce, jež »plakávala, i když se jí klíč do dírky nevešel nahned«. Zde nejde o míru, nýbrž o skutečné vejití někam; snad se někde také tak říká, ale nemělo by se tak mluviti, tím méně psáti. Zde by ostatně snad bylo lépe na místě slovo vlézti.

Naše řeč, ročník 4 (1920), číslo 9, s. 288

Předchozí U vrácení

Následující Alois Získal: O řeči Boženy Němcové v „Babičce“

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1