Chcete vyhrát lyžovačku?

Martina Ireinová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Reklama je v dnešní době mocným prostředkem v boji o co největší počet zákazníků, spotřebitelů, a tím i o co nejvyšší zisk. Upoutat se snaží neotřelostí, vtipem a nabídkou nejrůznějších soutěží. Svými vyjadřovacími prostředky ovlivňuje i jazykové povědomí nás všech (zejména pak prostřednictvím televize, kde může působit jak obrazem, tak mluveným slovem).

V jedné z reklam na kávu je nám nabízena možnost vyhrát lyžovačku. Tento výraz nenajdeme v žádném slovníku spisovné češtiny.

V Tvoření slov v češtině 2 (Praha 1967, s. 634) jej nalezneme mezi jmény dějovými se slovotvorným formantem -čka, a to s poznámkou, že jde o slovo řídké. Formantem -čka se tvoří dějová substantiva výlučně od sloves nedokonavých, prostých i předponových. Tento typ tvoření patří mezi středně produktivní a názvy mají expresivní odstín (u některých je oslaben, např. rvačka, honička). Přitom převažuje záporné hodnocení pojmenovaného děje nad kladným. Díky expresivnímu příznaku jsou tato substantiva užívána především v hovorovém jazyce, někdy už za hranicí spisovného jazyka.

Základová slovesa patří nejčastěji ke vzoru 3. třídy slovesné „kupuje“ a 5. třídy „dělá“ a základ těchto motivujících sloves již vesměs nepodléhá žádným hláskovým změnám: v našem případě je slovo lyžov-ačka odvozeno od slovesa lyžov-at. Tato skupina deverbativ se dále člení a náš sledovaný výraz je zařazen mezi označení dětských a sportovních her (např. čmuchačka, schovávačka, chytačka, sáňkovačka).

[54]Slovotvorného formantu -ačka se více užívá ve slovenštině. Substantivum lyžovačka se nachází ve Slovníku slovenského jazyka (1960) a v Krátkém slovníku slovenského jazyka (1997) ve významu ‘lyžování’ s poznámkou, že jde o výraz hovorový. Bylo by tedy možno uvažovat o šíření tohoto pojmenování ze slovenské varianty zmiňované reklamy. Mohl tomu napomoci i fakt, že jde o výraz jednoslovný, tedy vhodnější pro mluvenou komunikaci.

Substantivum dějové lyžovačka nemůžeme libovolně zaměňovat s verbálním substantivem lyžování (odvozeného taktéž od slovesa lyžovat), poněvadž jsou to výrazové prostředky významem ne zcela totožné. Ve spisovné češtině by proto úvodní otázka musela nejspíš znít: Chcete vyhrát lyžařský zájezd? Chcete vyhrát zájezd na hory? Chcete vyhrát víkend (dovolenou) na horách?

Podle Tvoření slov v češtině se u substantiva verbálního větší měrou uplatňuje původní slovesné pojetí děje jako procesu, stojí tedy blíže k slovesu než substantivum dějové. Pod výrazem lyžování si představíme pouze samotný děj, tj. jízdu na lyžích, kdežto slovo lyžovačka zahrnuje i veškeré další dění a zábavu spojenou s lyžováním, tj. odjezd na hory, ubytování, návštěva restaurace, veselí s přáteli, opalování atd.

Naše řeč, ročník 82 (1999), číslo 1, s. 53-54

Předchozí Vladimír Mejstřík: Přijmout někoho na pozici moderátora

Následující Pavla Valčáková: Ovladovna