Časopis Naše řeč
en cz

Nejen o vazbách slovesa manipulovat

Hana Prouzová

[Články]

(pdf)

-

[25]K zamyšlení nad slovesem manipulovat nás přimělo upozornění jednoho čtenáře na větu z denního tisku Bohužel tyto povrchní odsudky často zneužívají národního cítění a tak manipulují veřejné mínění. Je takové užití v souladu s normou spisovné češtiny? ptá se zmíněný čtenář. Než se pokusíme otázku zodpovědět, přiblížíme si toto sloveso z různých pohledů.

Řekněme hned úvodem, že sloveso manipulovat prošlo dosti složitým vývojem jak po stránce lexikálněsémantické, tak formálněsyntaktické. Výsledkem je současná rozrůzněnost významových odstínů (významů) a tomu odpovídající rozmanitost vazebná. Sl. manipulovat (s) čím (ve středověké latině manipulare ‚zacházet‘ z lat. manus ‚ruka‘ a společného předpokládaného prajazykového základu *pulus (= plenus ‚plný do ruky‘) znamenalo původně zřejmě jen ‚zacházet s něčím, „čeho je ruka plná“, tj. co lze mít, držet v ruce‘, např. manipulovat (s) oštěpem. Znamená to, že v pozici doplnění bývala jen jména nějakých hmotných, rukou uchopitelných předmětů. V tomto původním „hmotném“ významu byl relevantním významovým rysem slovesa ‚pohyb‘, který lze charakterizovat jako směrově a co do násobenosti nespecifikovaný, s nevyjádřitelným východiskem a cílem:[1] manipulovat s bednami, s kládami, s nábytkem aj. znamená tyto předměty např. skládat, nakládat, přenášet, rovnat…, tedy nějak s nimi pohybovat. Doplnění vyjádřené jmény takovýchto „jednoduchých“ objektů, u nichž manipulování znamená v podstatě pohybování s nimi, se v rovině větného významu jeví jako ‚cíl‘ činnosti a realizuje se zpravidla instrumentálem s předložkou s.

Význam ‚zacházet s něčím‘, tj. ‚něco s něčím dělat‘ umožňoval vzhledem ke své obecnosti vnitřní specifikaci. A tak se časem začalo užívat slovesa manipulovat (s touž vazbou) i ve spojení se jmény nehmotných objektů. Dochází tak k jistému významovému posunu: v původním, „hmotném“ významu začíná převládat odstín odborného, účelného zacházení zprav. s nějakým složitějším technickým zařízením, m. (s) brzdou, (se) signálním zařízením, (se) soustruhem, (s) mikroskopem, (s) počítačem ap. Významový rys pohybu tady ustupuje do pozadí a prosazuje se spíše význam ‚užívání, používání něčeho za něj. účelem‘; takové doplnění v rovině větněsémantické interpretujeme jako ‚prostředek‘ činnosti. Hranice mezi oběma významy (‚cíle‘ a ‚prostředku‘) ovšem není ostrá, což se promítá i v rovině formální; můžeme mluvit jen o tendencích v užívání předložky s: význam ‚pro[26]středku‘ je na rozdíl od významu ‚cíle‘ signalizován spíše spojením bezpředložkovým, tedy m. kukátkem, dalekohledem, lupou, revolverem (ale i m. s cvičným granátem, s nabitou zbraní), srov. např. K tomu madam Pouliganová neobyčejně obratně manipulovala svojí lampou, jejíž záře provázela postavu tanečnice a též aktuální doklad z tisku Vojáci IFOR budou na maďarském území manipulovat jen nenabitými těžkými zbraněmi (‚budou užívat, budou mít k dispozici‘).

Jen význam ‚používání, využívání něčeho za něj. účelem‘ se uplatňuje ve spojeních se jmény nehmotných objektů, srov. např. už doklady z Příručního slovníku jazyka českého Básníci naši se slovem manipulují trochu jinak. – Naši majitelé výrobních společností manipulují stále ještě nesmyslným argumentem, že prý Američanům je snadno vyráběti dobré filmy, i doklady novější jako Aby se dalo s antisemitismem sociálně manipulovat, musí už existovat. – V žádné jiné civilizované zemi by nebylo možné bez protestů manipulovat miliónovou reklamní kampaní. Jak je z dokladů zřejmé, doplnění může být vyjádřeno jak prostým, tak předložkovým instrumentálem.

Z významu ‚používání, využívání něčeho za něj. účelem‘ se u slovesa manipulovat i substantiva manipulace postupně začínal v expresivním vyjadřování vyčleňovat blízký významový odstín nekalého, nepoctivého zacházení a využívání až zneužívání, a to jak ve spojení se jmény hmotných, tak nehmotných objektů. Tento význam, identifikovatelný často až z kontextu, bývá signalizován 7. pádem předložkovým: m. s úředními doklady/se směnkami/s penězi věřitelů/s volebními výsledky/s fakty/s průzkumy veřejného mínění: Jistě, s informacemi lze manipulovat. – Členové představenstva fondu jsou v podezření, že manipulovali s penězi věřitelů. – Taková možnost manipulace s rovností občanů je protiústavní. – Prohlásil, že lze prokázat manipulaci s výsledky posledních průzkumů veřejného mínění.

Je otázka, zda vůbec, nebo do jaké míry souvisí tento významový odstín s tím významem slovesa manipulovat, v jakém ho běžně užívá současná publicistika, totiž s významem ‚zacházet s někým, s něčím ve smyslu ovlivňovat, řídit někoho, něčí činnost, myšlení, jednání podle vlastní vůle‘. V tomto přeneseném významu se slovesa manipulovat (i substantiva manipulace) užívá až v novější době (první doklady uvádí Slovník spisovné češtiny z období 70. let jako publicismy). A teprve v tomto významu se u slovesa manipulovat i substantiv manipulace, manipulování v pozici doplnění objevují vedle jmen neživotných též jména osob, a to jak v prostém, tak předložkovém instrumentále, srov. Američané by se zhrozili, kdyby zjistili, že dovolují, aby tento systém jimi manipuloval. – …, jak se Mečiar choval ve funkci ministra vnitra a jak manipuloval lidmi. – Helšusův Volkovský zlehka manipuluje se slabošským synem a stejně chce ovládat ostatní. – Pan Pekárek horlí proti TV údajně manipulující masami nevědomých diváků. – … podobají se demonstrativnímu sebevražednému pokusu, který chce manipulovat [27]druhými. A manipulaci druhými skrze sebedestrukci přece nelze schválit. – … osobnosti, které by dokázaly vést stranu bez ostudného manipulování s lidmi. – Ano, manipulace s davem je pro katolickou církev typická. Jen předložkový instrumentál je v takových případech v mluveném jazyce, např. Se mnou ale takhle manipulovat nebudeš!

Tato výrazná významová specifikace s sebou přináší i změnu formální: vedle prostého a předložkového instrumentálu, s nímž vystačily předchozí významové odstíny slovesa manipulovat, se analogicky podle synonymních sloves ovlivňovat, řídit koho, co začíná užívat též vazby se 4. pádem, tedy manipulovat koho, co; takové doplnění pak v rovině větněsémantické interpretujeme jako dějem zasahovaný objekt, ‚patiens‘, pro nějž je typický právě 4. pád, srov. Kdykoliv třeba přijde pan Mitterrand s něčím do parlamentu, už poslanci odmítavě zvedají ruce, co zase na nás prezident bude chtít, zase nás přišel manipulovat a podobně. – Mluvčí v informovaném (postmoderním) světě… Ať řekne cokoli, mluví o sobě a k sobě. Manipuluje sám sebe. – Tito manažeři a vlastníci prostřednictvím peněz nepřímo ovládají a manipulují média i politické strany. – Někteří z nás se obávají, že bude televize manipulovat veřejné mínění. Ještě zřetelnější je tento významový i formální posun ve vazbě manipulovat někoho něčím, kde instrumentál si zachovává význam prostředku činnosti: Členové Slovenské výtvarné unie … odmítají manipulovat veřejnost pojmy, jako je národně orientované umění. – Sociální demokracie zase manipuluje národ řečmi. (U substantiva manipulování, manipulace se pak náležitě objevuje vazba s genitivem, srov. Neokomunističtí dogmatici, opilí mocí a trvající na hrubé manipulaci prostých lidí, jsou však neschopni změnit své názory.) S touto vazbou charakteristickou pro publicistiku (vedle běžné vazby (s) čím, (s) kým) už uvádí sloveso manipulovat Akademický slovník cizích slov (1995). (Nejednoznačné jsou v důsledku homonymie tvarů v akuzativu a instrumentálu mužských jmen doklady jako KAN se obává o průběh volební kampaně v ČTV, která by mohla manipulovat občany, aby se nedostavili k volbám. – Jakým právem stát manipuluje životy svých občanů v tomto nejintimnějším ohledu?)

Pro dokreslení obrazu toho, jak se vyvíjel význam a v závislosti na něm i vazby slovesa manipulovat, je třeba podotknout, že sama vazba se 4. pádem není u tohoto slovesa nová; svědčí o tom starší doklady z odborného vyjadřování, zejm. z oboru dřevařství, srov. Zde se dřevo třídí podle jakosti, rozřezává a připravuje na pořez, odborně se říká manipuluje. – Špatnější a odlehlé porosty manipulujeme jen na pražce a palivo, a též z úřednické mluvy manipulovat spisy/zprávy ap. ‚evidenčně zpracovávat a ukládat‘: Současně se připomíná, aby zprávy rázu přísně důvěrného byly také vždy jako takové označovány a manipulovány. Současný jazyk zmíněné vazby takto nevyužívá.

O dalším významovém posunu a vzdálenosti od původního významu sl. manipulovat by mohl svědčit zatím ojedinělý doklad To, že se vláda nechává na [28]sklonku svého funkčního období manipulovat k takovémuto řešení, … Je zároveň signálem toho, že vývoj, resp. specifikace významu tohoto slovesa není nejspíše ještě u konce.

Z toho, co zde bylo řečeno, a především ze všech dokladů převzatých z Českého národního korpusu, je zřejmé, že sloveso manipulovat je v současné publicistice velmi frekventované a oblíbené. Možná i díky tomu, že jeho původní význam ‚zacházet s něčím‘ je dostatečně obecný a dobře použitelný tam, kde pisatel necítí potřebu specifikace, nemá na ní zájem nebo prostě jen neví, v čem přesně toto zacházení spočívá.

Na závěr ještě poznámku. Dokonavé sloveso zmanipulovat, známé především z denního tisku ze spojení zmanipulovat výsledky voleb, neprošlo vývojem svého nedokonavého protějšku. Má význam ‚s něčím nekale, nepoctivě naložit‘ a vazbu se 4. pádem.


[1] Srov. O. Uličný, Instrumentál v struktuře české věty, Praha 1984, s. 117.

Naše řeč, ročník 82 (1999), číslo 1

Předchozí Libuše Olivová-Nezbedová: Pomístní jména v Čechách vzniklá z českých exonym pro biblická zeměpisná jména

Následující Milan Malinovský: Před Kristem, nebo před naším letopočtem?