[Hovorna]
-
(E. J.). V liter. příl. Nár. listů píše 20. června učitelka, že bývala žákyní příliš svědomitou, »jak mi moje souvrstevnice vytýkaly«. Souvrstevník, souvrstevnice je slovo nové a docela zbytečné. Vrstevník je příslušník vrstvy, můj vrstevník pak příslušník mé vrstvy; předpona sou- nebo spolu- je docela zbytečná, jako by bylo zbytečné říkati o někom, že je můj soukrajan nebo spolukrajan místo můj krajan, jak se vůbec říká. Srv. II, 266.
Naše řeč, ročník 4 (1920), číslo 9, s. 287
Předchozí Rádo pršívá
Následující Tu- a cizozemská