Zálivgate

Ludmila Uhlířová

[Short articles]

(pdf)

-

Zálivgate nekončí – stále přibývají nová fakta jsme mohli před časem číst v deníku MF DNES v článku o zdravotních potížích veteránů z války v Perském zálivu a o okolnostech postupného odhalování do té doby utajovaných důkazů o tom, že [219]vojáci byli během války vystaveni působení škodlivých látek. Abychom vysvětlili, proč novináři, a to nejprve novináři píšící anglicky, začali různé politické aféry, případy, kauzy či skandály nazývat výrazem, jehož přední člen pojmenovává místo, osobu či předmět aféry a zadní člen tvoří morfém – gate [gejt], musíme připomenout událost, která více než před čtvrtstoletím rozhýbala americkou politickou scénu natolik, že vedla až k rezignaci prezidenta Spojených států Richarda Nixona. Tenkrát, v roce 1972, vyšlo najevo, že ve washingtonském sídle demokratické strany v budově zvané Watergate [wótrgejt] byly odposlouchávány telefony, byly odtud vyneseny tajné dokumenty apod., a z účasti byli obviněni činitelé rivalitní politické strany republikánské. Šlo tehdy o politickou aféru mimořádného dosahu, o které média na celém světě podrobně referovala pod stručným názvem aféra Watergate podle místa, kde k ní došlo.

Samo vlastní jméno Watergate pochází z obecného složeného anglického substantiva watergate s předním členem water ‚voda‘ a zadním členem gate ‚brána‘, dohromady ‚brána vedoucí k vodě; stavidlo‘. Zadní člen – gate opakovaným užíváním zcela pozbyl svého původního lexikálního významu a přetvořil se v sufix, který začal být připojován k dalším místním, osobním i jiným jménům. Vznikl tak vlastně nový slovotvorný typ se speciální sémantikou názvů (či přezdívek) afér, jehož užívání rychle překročilo hranice anglické jazykové oblasti. Jako příležitostný (zdaleka ne vždy jen jako citátový) prostředek se sufix -gate adaptoval i v české publicistice, jak lze snadno doložit z denního tisku posledních let. Srov. např. aféra Bibigate (Bibi je přezdívka izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, MF DNES 18.4. 1997), „judrgate“ (psáno s malými počátečními písmeny – pojmenování aféry spojené s neoprávněným užíváním titulu doktora práv některými českými politiky; MF DNES 21.12. 1996), dále Sachergate, Muroň gate, Macekgate, Wallisgate, Pithartgate, Šetinagate, ODS-gate, Bohemiagate, Tatragate, Ramagate, Naftagate, Mýdlogate, Zprávagate, Katastrofagate a jiné (většina dokladů je převzata z Českého národního korpusu). To, že slova na -gate pojmenovávají nějakou jedinečnou událost, z nich činí účinnou novinářskou zkratku, výhodnou zvláště v titulcích. Také doklad uvedený na začátku příspěvku je titulek článku. Připojení -gate k českému příjmení, k českému překladu zeměpisného jména nebo i k obecnému substantivu ještě zvyšuje stylovou nápadnost tohoto publicismu.

Vedle jmen cyklonů (hurikánů, tornád, …) máme tak nyní specifické výrazy i pro větší či menší smrště politické. Ty však bohužel, na rozdíl od těch přírodních, nevznikají jen v tropických mořích, nýbrž na kterémkoli místě zeměkoule a v kterémkoli čase.

Naše řeč, volume 81 (1998), issue 4, pp. 218-219

Previous Anna Jirsová: O represích

Next Libuše Olivová-Nezbedová: Apelativa boučí, bučí, boučina, bučina a adjektivum březí v pomístních jménech v Čechách