Časopis Naše řeč
en cz

Apelativa boučí, bučí, boučina, bučina a adjektivum březí v pomístních jménech v Čechách

Libuše Olivová-Nezbedová

[Short articles]

(pdf)

-

Ze staročeského búčie ‚bukový les‘ má nová čeština nejen boučí, ale i bučí. Podobu bučí s odchylkou v kvantitě vysvětluje A. Profous[1] vlivem základního slova buk a vlivem apelativ březí, lipí ap. Jungmannův slovník[2] a Kottův slovník[3] uvádějí pro boučí a bučí význam

[220]

[221]‚bukový les‘, naproti tomu Příruční slovník jazyka českého a Slovník spisovného jazyka českého pro obě apelativa zaznamenávají význam specifikovaný stářím, a to ‚mladý bukový les n. porost‘. Všechny výše uvedené slovníky češtiny uvádějí s významem ‚bukový les‘ apelativum bučina, pouze Kottův slovník zaznamenává v tomto významu též apelativum boučina.[4]

Pomístní jména, která na území Čech vznikla z apelativ boučí, bučí, bučina, nebo jejichž součástí jsou tato apelativa, se vyskytují dosti často. Na apelativum boučí je v nich 56 dokladů, např. pomístní jména Boučí, Na boučí, Nad boučím, Pod boučím, V boučí ap., na apelativum bučí 58 dokladů, např. pomístní jména Bučí, Na bučí, U bučí. V bučí ap., na apelativum bučina 140 dokladů, např. pomístní jména Bučina, Bučiny, Na bučině, Pod bučinou, U bučiny, V bučině ap. Na apelativum boučina je pouze jediný doklad V boučinách z Černokostelecka (les v Louňovicích). Zmapujeme-li si tato pomístní jména, zjistíme, že boučí se vyskytuje v širokém pásu, jehož osu tvoří řeka Sázava, a jednotlivě potom na Semilsku, Jilemnicku, Jaroměřsku, Kdyňsku a Vimpersku, bučí je soustředěno do ssv. Čech a na jih od spojnice Manětín – Beroun – Hlinsko – Polička, bučina je v prostoru ohraničeném na severu řekami Ohří a Labem (s výjimkou jediného dokladu z Liberecka), na jihu pak spojnicí měst Domažlice – Blatná – Týn nad Vltavou – Pacov – Havlíčkův Brod (viz mapku[5]).

[222]Jak je zřejmo z připojené mapky, v některých oblastech se vyskytuje bučina společně s boučím nebo bučím (např. na Berounsku, Sedlčansku, Pacovsku), v jiných oblastech se bukový les označuje jen apelativem bučina (např. na Žambersku), v ssv. Čechách, v jz. Čechách a v části jižních Čech pouze apelativem bučí či boučí. To znamená, že pomístními jmény je dosvědčeno územní rozšíření těchto apelativ, jejich areálový výskyt.

Pomístními jmény jsou však doložena také adjektiva bučí a březí. Jde o pomístní jména Bučí hora (les), Na Bučí hoře (pole), Za Bučí horou (pole) ze Strakonicka (vše z Tažovické Lhoty), Bučí rokel z Mnichovohradišťska (les v Nové Vsi u Bakova), Bučí vrch z Plánicka (les v Miřeticích), Březí hora, Za březí horou z Netolicka (obojí pole v Hoříkovicích) a Březí pahorek z Nepomucka (pole ve Vrčeni). Ze slovníků češtiny je adjektivum bučí zaznamenáno pouze v Kottově slovníku, a to s významem ‚bukový‘.[6] Adjektivum březí je doloženo od staré češtiny až dodnes, žádný slovník češtiny však u něj nezaznamenává též význam ‚březový‘. Význam ‚březový‘ je možno k tomuto adjektivu doplnit na základě pomístních jmen. Je zcela zřejmé, že jde o obdobné adjektivum, jako je adjektivum bučí.

Pro úplnost uvádím, že Český jazykový atlas, jehož druhý díl vyšlý v roce 1997 je věnován lexiku sedmi tematických okruhů nezaznamenává v tematickém okruhu „les a rostlinstvo“ ani buk, ani břízu, ani žádnou odvozeninu od nich.


[1] Viz A. Profous, Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny 12, Praha 1954, s. 220.

[2] Viz J. Jungmann, Slovník česko-německý I, Praha 1835, s. 197.

[3] Viz Fr. Št. Kott, Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický I, Praha 1878, s. 105.

[4] Viz Fr. Št. Kott, d. cit. v pozn. 3, V, Praha 1887, s. 1042.

[5] Zkratky použité na mapce jsou zkratkami jmen sídel býv. soudních okresů z r. 1923. Podle těchto sídel se na mapce lokalizují pomístní jména uvedená v soupisech z jednotlivých obcí a osad v Čechách. – Aš, BB (= Bělá pod Bezdězem), Bech(yně), Ben(ešov), Ber(oun), Bez(družice), Bíl(ina), BJ (= Benátky nad Jizerou), BL (= Brandýs nad Labem), Bla(tná), Blo(vice), Boch(ov), BP (= Benešov nad Ploučnicí), Brou(mov), Bře(znice), BT (= Bečov nad Teplou), Cvi(kov), Čás(lav), ČBr (= Český Brod), ČBu (= České Budějovice), ČD (= Český Dub), ČKa (= Česká Kamenice), ČKr (= Český Krumlov), ČL (= Česká Lípa), ČS (= Česká Skalice), Dbš (= Dobříš), Dby (= Dobřany), Děč(ín), DKL (= Dvůr Králové nad Labem), DoK (= Dolní Kralovice), Dom(ažlice), Dou(pov), Dub(á), Duch(cov), Frý(dlant), Hab(ry), Har(tmanice), HBl (= Horní Blatná), HBr (= Havlíčkův Brod), HK (= Hradec Králové), Hli(nsko), Hol(ice), Hor(ažďovice), HP (= Horní Planá), Hři (= Hořice), Hřo (= Hořovice), Hsé (= Hostinné), HSK (= Hora Sv. Kateřiny), Hsň (= Hostouň), HSS (= Hora Sv. Šebestiána), HT (= Horšovský Týn), Hum(polec), HV (= Hluboká nad Vltavou), Chab(ařovice), ChC (= Chlumec nad Cidlinou), Cheb, Chom(utov), Chot(ěboř), Chra(stava), Chru(dim), Chva(lšiny), Jách(ymov), Jar(oměř), Jes(enice), JH (= Jindřichův Hradec), Jič(ín), Jil(emnice), Jíl(ové), Jir(kov), JN (= Jablonec nad Nisou), JP (= Jablonné v Podještědí), Kad(aň), KaH (= Kašperské Hory), Kap(lice), Kar(lín), KaV (= Karlovy Vary), KČL (= Kostelec nad Černými lesy), Kdy(ně), KL (= Kamenice nad Lipou), Kld (= Kladno), Klt (= Klatovy), KO (= Kostelec nad Orlicí), Kol(ín), Kou(řim), Krá(líky), Krl (= Kralovice), Krs (= Kraslice), KrV (= Kralupy nad Vltavou), Kři(voklát), KuH (= Kutná Hora), Lan(škroun), Lbá (= Libáň), Lbe (= Liberec), Lbo (= Libochovice), Lip(ová), Liš(ov), Lit(vínov), LK (= Lázně Kynžvart), LL (= Lomnice nad Lužnicí), Lok(et), Lou(ny), Lov(osice), LP (= Lomnice nad Popelkou), LS (= Ledeč nad Sázavou), Ltě (= Litoměřice), Lty (= Litomyšl), Man(ětín), Mar(šov), MB (= Mladá Boleslav), Měl(ník), MH (= Mnichovo Hradiště), Mil(evsko), Mim(oň), Mir(ovice), MK (Městec Králové), ML (= Mariánské Lázně), Mos(t), MV (= Mladá Vožice), Nách(od), Nas(avrky), NBd (= Nový Bydžov), NBo (= Nový Bor), NBs (= Nová Bystřice), Nech(anice), Nej(dek), Nep(omuk), Net(olice), Nev(eklov), NH (= Nové Hrady), NMM (= Nové Město nad Metují), NMS (Nové Město pod Smrkem), NP (Nová Paka), NS (Nové Strašecí), Nym(burk), Nýr(sko), Opo(čno), Pac(ov), Par(dubice), Pbm (= Příbram), Pbv (= Přibyslav), Pdb (= Podbořany), Pdě (= Poděbrady), Pel(hřimov), Pís(ek), Pla(ná), Plá(nice), Pli (= Polička), Pln (= Polná), Plz(eň), PM (= Police nad Metují), Pob(ěžovice) též Ronšperk, Poč(átky), Pos(toloprty), Prch (= Prachatice), Při(mda), Přl (= Přelouč), Přs (= Přísečnice), Přš (Přeštice), Rak(ovník), RJ (= Rokytnice nad Jizerou), RK (= Rychnov nad Kněžnou), RL (= Roudnice nad Labem), ROH (Rokytnice v Orlických horách), Rok(ycany), Rum(burk), Ríč(any), Sbs (= Soběslav), Sbt (Sobotka), Sdc (Sedlec), Sdč (= Sedlčany), Sem(ily), Ska(lná), Sku(teč), Sla(ný), Smí(chov), Sok(olov), Sto(d), Str(akonice), Stř(íbro), Suš(ice), Šlu(knov), Ště(tí), Što(ky), Táb(or), Tach(ov), Tan(vald), TM (= Teplice nad Metují), Touš (= /Město/ Touškov), Tpá (= Teplá), Tpe (= Teplice), Tru(tnov), Tře(boň), TS (= Trhové Sviny), Tur(nov), TV (= Týn nad Vltavou), UJ (= Uhlířské Janovice), ÚL (= Ústí nad Labem), Unh(ošť), ÚO (= Ostí nad Orlicí), Úpi(ce), Úšt(ěk), Var(nsdorf), VB (= Vyšší Brod), Vej(prty), Vel(vary), Vim(perk), VJ (= Vysoké nad Jizerou), VL (Veselí nad Lužnicí), Vla(šim), Vly (= Volyně), VM (= Vysoké Mýto), Vod(ňany), Vola(ry), Vot(ice), Vrch(labí), Zbi(roh), Zbr(aslav), Žac(léř), Žam(berk), Žat(ec), ŽB (= Železný Brod), Žlu(tice).

[6] Viz Fr. Št. Kott, d. cit. v pozn. 3, V, Praha 1887, s. 1085.

Naše řeč, volume 81 (1998), issue 4, pp. 219-222

Previous Ludmila Uhlířová: Zálivgate

Next Zdenka Hrušková: Host? Návštěvník?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1