Časopis Naše řeč
en cz

Romové, nebo Cikáni? — výsledky dotazníkového průzkumu

Lucie Hašová

[Články]

(pdf)

-

V současné době vedle sebe existují dva výrazy – Romové a Cikáni – pro pojmenování určitého etnika žijícího na našem území. Užívání každého z nich má svá specifika, každý z nich je v jistém smyslu a v jistých kontextech na místě. Úvodem citujme údaj ze Slovníku spisovné češtiny (2., upravené vydání, Academia, Praha 1994):
cikán, v etnickém smyslu Cikán, Rom – příslušník společenské skupiny indického původu, žijící ještě někde potulně, přeneseně expr. to je starý c. = lhář, příd. cikánský jazyk, tábor, primáš, cikánská hudba, kapela, přen. c. život potulný, c-á krev neklidná, prudká povaha…
Rom, -a (z fr.) Cikán; r-ský, příd.: r. jazyk cikánský. (Ve Slovníku spisovného jazyka českého, který vycházel v letech 1960–71, se výraz Rom nevyskytuje.)

Ve formulaci otázek dotazníku jsme užívali etnonym Rom a Cikán, protože se domníváme, že tato dvě označení jsou – ze strany neromského obyvatelstva – pro pojmenování romského etnika nejčastější. Zjistit „pohled z druhé strany“, tedy zjistit, jak k těmto výrazům přistupují Romové sami (jejich stanovisko by samozřejmě mělo být rozhodující), je, zdá se, značně obtížné. Jedním z dostupných zdrojů informací jsou v tomto ohledu články Mileny Hübschmannové v časopise Čeština doma i ve světě.[1] Z nich se mimo jiné dovídáme, že „v bývalé ČSSR se Romové poprvé oficiálně prezentovali názvem Rom na půdě Svazu Cikánů-Romů, který vznikl v důsledku Pražského jara 1968 a trval od srpna 1969 do března 1973“, že „jméno Rom je autonymum, tj. název, jakým Romové označují sami sebe“, dále že „etnoemancipační procesy vedou k tomu, že se zejména po druhé světové válce, která tak drasticky demonstrovala, kam vede rasová a etnická nadřazenost, nahrazují urážlivé názvy jinými jmény: Inuit, Algonkin namísto Eskymák, Sami namísto Laponec, Lakota namísto Sioux, Něnec namísto Samojed, Rom namísto Cikán“.

Dotazníkový průzkum[2] provedený v září 1996 ukazuje, jak se Neromové k etnonymům Cikán a Rom stavějí.

[196]Dotazník vyplnilo celkem 82 respondentů, z toho 44 mužů (7 se základním, 15 se středoškolským a 22 s vysokoškolským vzděláním) a 38 žen (1 se základním, 15 se středoškolským a 22 s vysokoškolským vzděláním, jediná respondentka se základním vzděláním je dále zahrnuta do skupiny žen se středoškolským vzděláním). Většina respondentů pochází z Prahy nebo jejího blízkého okolí, několik jich však pochází z různých (nezjišťovaných) oblastí ČR. Věkový průměr respondentů je 40 let. Dotazník obsahuje celkem 4 otázky. (1. Užíváte v běžném rozhovoru spíše termínu Rom /Romové/, nebo Cikán /Cikáni/? A proč?, 2. Myslíte si, že existují situace, v nichž by se mělo užít spíše /nebo výhradně/ termínu Rom /Romové/, a jiné situace, k nimž by se spíše /nebo výhradně/ hodil výraz Cikán /Cikáni/? Pokud ano, pokuste se uvést nějakou takovou situaci., 3. Neromské obyvatelstvo hodnotí Romy převážně negativně. Čím si myslíte, že to je způsobeno?, 4. Máte nějakou osobní zkušenost s Romy? Jakou?) Respondenti jej vyplňovali anonymně, měli na odpovídání dostatek času.

Přistoupíme k vyhodnocení jednotlivých otázek. Některé údaje jsou pro přehlednost uvedeny v tabulkách. Celkové počty zde nemusí vždy souhlasit, protože někteří respondenti na některou z otázek neodpověděli vůbec nebo odpověděli nedostatečně (např. na 1. otázku pouhým „ne“ apod.). Již z formulace otázek vyplývá, že celková kvantifikace odpovědí je značně obtížná, ne-li nemožná (respondenti nevybírali své odpovědi z nějakých předem daných možností), proto jsme se rozhodli podstatnou část odpovědí více méně doslova ocitovat.

Odpovědi 1. části úvodní otázky (Užíváte v běžném rozhovoru spíše termínu Rom /Romové/ nebo Cikán /Cikáni/? A proč?) shrnuje tabulka č. 1.

tab.
č. 1

M/ZŠ

M/SŠ

M/VŠ

M/cel

Ž/SŠ

Ž/VŠ

Ž/cel

Ž+M/
cel

spíš
Rom

5

1

6

12

2

1

3

15

spíš
Cik.

1

14

10

25

14

14

28

53

oba

6

6

6

6

12

Vysvětlivky k údajům v tabulce č. 1: M/ZŠ = muži se základním vzděláním, M/SŠ = muži se středoškolským vzděláním, M/VŠ = muži s vysokoškolským vzděláním, M/cel = celkový počet mužů, Ž/SŠ = ženy se středoškolským vzděláním, Ž/VŠ = ženy s vysokoškolským vzděláním, Ž/cel = celkový počet žen, Ž+M/cel = celkový počet respondentů, „spíš Rom“ – počty respondentů, kteří by v běžném rozhovoru spíše (výhradně) užili výrazu Rom, „spíš Cik.“ – počty respondentů, kteří by užili spíše (výhradně) výrazu Cikán, „oba“ – počty respondentů, kteří užívají obou výrazů.

V odpovědích na druhou část otázky lze vysledovat některé tendence. U 34 respondentů, kteří by v běžném rozhovoru užili spíše výrazu Cikán, se objevila [197](různě formulovaná) odpověď, že jej mají více zažitý, jsou na něj více zvyklí (viz např. odpovědi: je to zažitý výraz; je tu odpradávna; užívám ten termín ze setrvačnosti; je používán po staletí; je to výraz déle známý; jiný výraz než cikán jsem na Moravě neslýchala apod.). Další tendencí, která se projevila také u druhé otázky, je fakt, že s výrazem Cikán (nebo cikán, při citacích odpovědí přejímáme od respondentů psaní tohoto výrazu s malým nebo velkým počátečním písmenem) si respondenti spojují různé další charakteristiky a hodnocení (viz např.: výraz cikán lépe vystihuje jejich mentalitu; je funkčnější a výstižnější; někdy je hanlivý; do nebe šli jako cikáni; je spojen s romantickou představou jejich života apod.). Z dalších, už jen ojedinělých odpovědí uveďme ještě např. tyto: Cikán je slovo ze slovníku českého jazyka; cikán zůstane vždy cikánem; cikán zní lépe než Rom.

Pokud se respondenti rozhodli užít spíše termínu Rom, pak pro to uváděli např. tyto důvody: je to důstojnější; sami tak chtějí být nazýváni; je to neutrální výraz; je to kultivovanější a původově přesnější. Ti, kteří berou v úvahu oba termíny, svou odpověď zdůvodnili např. takto: Rom je chováním slušný člověk – cikán vandal nebo zloděj; v akademické debatě Rom – konkrétní osoby nazvu cikáni.

Vyhodnocení druhé otázky (Myslíte si, že existují situace, v nichž by se mělo spíše /nebo výhradně/ užít termínu Rom /Romové/, a jiné, k nimž by se spíše /nebo výhradně/ hodil termín Cikán /Cikáni/? Pokud ano, pokuste se uvést nějakou takovou situaci.) začneme tabulkou, v níž jsou shrnuty odpovědi na její první část.

tab.
č. 2

M/ZŠ

M/SŠ

M/VŠ

M/cel

Ž/SŠ

Ž/VŠ

Ž/cel

Ž+M/
cel

ano

2

7

1

21

12

15

27

48

ne

2

4

9

15

4

7

11

26

Vysvětlivky k tabulce č. 2: údaje v prvním řádku viz tab. č. 1, „ano“ – počty respondentů, kteří by rozlišovali situace, v nichž by užívali spíše jednoho nebo druhého výrazu, „ne“ – počty respondentů, kteří by takové situace nerozlišovali.

V odpovědích na druhou část otázky (Pokuste se uvést nějakou takovou situaci.) pozorujeme u respondentů, kteří by rozlišovali užití obou výrazů podle situace, zřetelnou tendenci užívat Rom v situacích oficiálních a Cikán v neoficiálních. Škála oficiálních i neoficiálních situací je velmi pestrá, z oficiálních (tedy těch, v nichž by respondenti užili spíše /nebo výhradně/ termínu Rom) uvádíme: v akademické diskusi; v politickém smyslu; v novinách; v oficiálních dokumentech; v parlamentu, u soudu a v institucích, které se obávají důsledků vlastní neschopnosti v řešení cigánské otázky; v legislativní práci; v názvu organizace ROI; v politických debatách; v tisku a televizi; na úřadech; při studiu romské problematiky a z neoficiálních (těch, ve kterých by respondenti užili spíše [198]/nebo výhradně/ termínu Cikán): v běžné hovorové řeči; při hanlivém oslovení; pokud bude těmto lidem někdo nadávat, určitě nepoužije Rom; v běžném životě; v hovorovém jazyce; při hodnocení jejich způsobu života a přestupků.

Jak jsme již poznamenali, v odpovědích se často ukazuje, že výraz Cikán (cikán) něco signalizuje, není pro respondenty neutrálním výrazem, viz např. odpovědi: cikán je hanlivý výraz; cikán je spíše nadávka; cikán je buď nadávka nebo projev mé nadřazenosti. Jedna respondentka dále uvedla, že slovo Cikán máme zakonzervované přímo v titulech velkých literárních děl Puškina, Máchy, Lawrence, Jókaiho… Adjektivum cikánský je (jak někteří respondenti uvedli) zřejmě nenahraditelné v těchto spojeních: cikánská hudba, cikánská jizba, cikánské jídlo. Některá další hlediska, z nichž respondenti vycházeli při posuzování obou výrazů, uvedeme po stručném vyhodnocení všech čtyř otázek.

Třetí otázka (Neromské obyvatelstvo hodnotí Romy většinou negativně. Čím si myslíte, že to je způsobeno?) v sobě jako jediná má nějaké tvrzení, úvodní oznamovací větu. Zajímalo nás, zda se respondenti proti tomuto tvrzení ohradí, zda nějak okomentují skutečnost, která snad není úplně samozřejmá. Z celkového počtu 82 respondentů se pouze 3 nad úvodním tvrzením zamysleli a pokusili se jej vyvrátit. Ostatní jej vzali jako fakt. (Až zpětně jsme si uvědomili, že svou roli zde mohla sehrát formulace 3. a 4. otázky, viz dále.) Nejčastějšími důvody negativního hodnocení Romů Neromy, které respondenti uváděli, byly (různě formulované) tyto: jiný způsob života, jiná mentalita, jejich nepřizpůsobivost, vysoká kriminalita. Jeden nebo více z těchto důvodů uvedli celkem 44 respondenti. Vedle těchto nejčastějších odpovědí se objevily (více méně ojediněle) např. tyto důvody: vždy kočovali z místa na místo a kradli, co mohli; xenofobie; nedostatek komunikace mezi etniky; barva pleti; početné rodiny; zvýhodňování Romů v 50. letech; nízká gramotnost; zneužívání sociálních výhod; jejich vrozené a dědičné pudy; jsou fyzicky krásní; nemají ctižádost; nejsou soutěživí; žijí ze dne na den; většina se nechová jako lidi.

Odpovědi na první část poslední otázky (Máte s Romy nějakou osobní zkušenost? Jakou?) lze opět shrnout v tabulce.

tab.
č. 3

M/ZŠ

M/SŠ

M/VŠ

M/cel

Ž/SŠ

Ž/VŠ

Ž/cel

Ž+M/
cel

ano

4

11

17

32

12

9

21

53

poz.

1

3

3

7

4

2

6

13

obě

1

1

6

8

3

2

5

13

ne

3

2

5

10

4

11

15

25

Vysvětlivky k tabulce č. 3: údaje v 1. řádku viz tab. č. 1, „ano“ – počty respondentů, kteří mají s Romy nějakou osobní zkušenost, „poz.“ – počty respondentů, kteří mají s Romy osobní zkušenost pozitivní, „obě“ – počty respondentů, kteří uvedli, že mají [199]s Romy osobní zkušenost dobrou i špatnou, „ne“ – počet repondentů, kteří nemají s Romy žádnou osobní zkušenost.

Na druhou část otázky respondenti odpověděli buď stručně „dobrou“, „špatnou“, „ano“, „ne“, nebo svou zkušenost rozvedli podrobněji. Z dobrých zkušeností uvádíme: romští chovanci ústavu pro mladistvé se velmi slušně chovali na diskotéce, pokud jim nikdo nepřipomínal jejich původ; dobrá práce dělníků ze Spiše, kteří opravovali topení na MFF UK; romská rodina ve Vejprtech ubytovala ztracenou Angličanku, ačkoli spolu nebyli schopni komunikovat; celkem dobrá zkušenost z vojny; dobré sousedské vztahy; spolužačka ze základní školy dnes pracující jako zdravotní sestra; jeden starý Rom se vzorně staral o svou nechodící ženu; mám mezi Cikánkami přítelkyni; 20 let vedle nich bydlím a nepřipadají mi ničím výjimeční. A ze špatných: krádež kola; jsou agresivní a vyhledávající konflikty, zvláště když je jich větší skupina; „cikánští“ kapsáři mě okradli na Václavském náměstí; Rom si ode mě vypůjčil na základní škole 2,50 Kčs a pak mi je nevrátil, v podstatě žebral, ale to mi tenkrát nedošlo; negativní dojem při potkávání na ulicích a v dopravních prostředcích; zdemolovaný byt; neplacení nájemného; nepříjemný pocit večer na náměstí, které je jich plné; romské prostitutky; spolupráce dvou Romek při krádeži; pokřikování, žebrání; zkušenosti od přepážky městského úřadu – jejich hlavní myšlenka je, jak získat bez práce co nejvíce peněz, přesně znají svá práva a nechtějí slyšet o žádných povinnostech.

Po tomto stručném zhodnocení všech čtyř otázek se zaměříme na některá další hlediska.

V otázkách jsme uváděli kategorie Cikán a Rom. V odpovědích respondentů byly tyto dvě kategorie obohaceny o varianty: cikán (s malým počátečním písmenem), cigán, Róm. Jedna respondentka uvedla v jedné ze svých odpovědí kategorii bílý cikán (viz její odpověď na 2. otázku: Všichni kolem mě používají výraz Cikáni. Já pouze rozlišuji Cikány, ty s tmavší pletí, a bílé cikány, kteří jsou někdy horší[3].)

Několik respondentů se pokusilo srovnat situaci Romů u nás se situací nějakého jiného národa, se zkušeností z nějaké jiné země. Dva respondenti přirovnali situaci Romů v ČR k situaci černochů v USA. Ze srovnání s dalšími národnostmi uvádíme: rozdíl Rom vs Cikán chápu asi jako Rus, Moskevčan vs Rusák; užívám termínu cikán, protože je to slovo, které čeština užívá po staletí, říkám také Němec a nikoli Deutsch; cikán je cikán a Čehuň je Čehuň.

Ve svých odpovědích si 3 respondenti vypůjčili (a morfologii češtiny přizpůsobili) romské slovo gadžo (okrást gadžu pro ně není mravním problémem; čím víc [200]poznávám Romy, tím víc se za některé „gádžy“ /bílé/ stydím; mají jiné morální hodnoty než gádžové), aby nějak pojmenovali Neromy (tedy sebe?).

Pouze v jediném případě (ovšem u VŠ respondenta) jsme narazili na naprosto originální výklad: V současné době je označení Rom spojeno, alespoň pro mě, se současnou romskou populací přišlou k nám z Rumunska po druhé světové válce. K této lidové etymologii respondenta nejspíše dovedla podobnost slov „Rom“ a „Rumunsko“. Možná, že kdyby se italská metropole i v češtině jmenovala Roma nebo Rom, dočkali bychom se podobných výkladů umísťujících Romy tentokrát do Itálie.

Výraznou tendencí, která se promítala v odpovědích na všechny čtyři otázky (celkem u 29 respondentů), je nechuť k jinakosti, obavy z odlišnosti (viz také nejčastěji uváděné důvody negativního hodnocení Romů Neromy v odpovědích na 3. otázku). Tato tendence se objevila např. v těchto (namátkou vybraných) odpovědích: lidé nemají rádi odlišnost; jejich chování a způsob života neodpovídá naší mentalitě; jsou jiní nejen barvou pleti, ale mnohdy i způsobem života; je to národ více přírodní a chovají se úplně jinak než my, civilizovaní lidé; jiný, odlišný styl života Romů, který nezapadá do našich společenských pravidel „slušného chování“; odlišný způsob života a myšlení Romů; odlišný přístup k běžně uznávané morálce.

Následnost a formulace 3. a 4. otázky zřejmě způsobila, že se respondenti nepovažovali za součást neromského obyvatelstva (z otázky č. 3). Možná proto se stalo, že celkem 25 respondentů uvedlo v odpovědi na 3. otázku mnohdy celou řadu důvodů, proč neromské obyvatelstvo hodnotí Romy negativně, a zároveň v otázce č. 4 uvedlo, že nemají s Romy žádnou osobní zkušenost. U třetí otázky tedy patrně vyjmenovávali důvody nějak všeobecně známé, odněkud zprostředkované.

Přistoupíme ke zpracování posledního z hledisek. Ve formulaci otázek ani jednou nepadlo označení „sdělovací prostředky“ (nebo média). Přesto jsme se u nezanedbatelného počtu respondentů (14) s nějakým odkazem na sdělovací prostředky setkali. Můžeme se pouze dohadovat, zda by se tento počet respondentů zvýšil, kdyby se v otázkách zmíněné sdělovací prostředky vysloveně uvedly.

U první otázky nacházíme odpovědi: neznám nikoho vyjma médií, kdo by používal výraz Rom; spousta lidí v médiích užívá výrazu Rom jen proto, že jsou pokrytci. U druhé otázky: Rom se používá ve spisovné češtině (tisk, rozhlas, TV); pokud se o této skupině mluví oficielně, např. ve sdělovacích prostředcích, je lépe užít slova Rom; možná v tisku a v televizi se užívá Rom, ale hovorově jsou to Cikáni; kdybych mluvila s televizí, možná bych si vzpomněla na Romy, ale jinak jsou to pro mě Cikáni; pokud budu mluvit oficielně o národnostní menšině, budu mluvit o rómské (zřejmě vliv médií). V odpovědích na 3. otázku [201]nacházíme: denně snad čtete tisk – násilí, krádeže, těžké ublížení na zdraví, co k tomu více dodat; hromadné sdělovací prostředky se podle mě významně podílejí na reprodukci a umocňování negativních stereotypů spojených s přijímáním a hodnocením Romů; bohužel je dost špatných zkušeností a sdělovací prostředky se jim věnují více než těm pozitivním; (…) příčiny negativního hodnocení jsou různé – negativní osobní zkušenost, zkušenost zprostředkovaná známými, sdělovacími prostředky, způsob, jakým se píše o sociálních problémech s Romy, o kriminalitě atd.; patrně předchozími špatnými zkušenostmi, popřípadě díky médiím, kde se poukazuje jen na ty špatné stránky (krádeže, nepořádek, násilí) a nemluví se o ničem jiném, všichni jsou viděni naprosto stejně, pokud se objeví odborník romské národnosti, o tom se moc nemluví.

Závěrem, který si dovolujeme vyvodit, je fakt, že situace s užíváním etnonym Rom a Cikán je pro řadu (neromských) respondentů značně nepřehledná, není jim jasné, odkud a kdy se k nám vlastně dostal výraz Rom.


[1] M. Hübschmannová, Jsou Romové Cikáni?, Čeština doma i ve světě, 1993, s. 32–4, táž, Co znamená slovo Rom?, Čeština doma i ve světě, 1994, s. 166–8.

[2] Dotazníkový průzkum byl původně zamýšlen jako doplněk k semináři Aktuální problémy sociolingvistiky, který v současné době probíhá na FF UK. Jedním z témat semináře je také obraz Romů v našich sdělovacích prostředcích. Všem účastníkům semináře děkuji za pomoc při získávání respondentů, ochotu vyplnit dotazník a za jejich věcné připomínky, z nichž jsem řadu využila v tomto pojednání.

[3] Jak mě upozornila J. Hlavsová bílý cikán je běžné označení Romů-Olachů, vyznačujících se světlejší barvou pleti, vlasů a očí; viz též J. Hlavsová, Čeština jako jazyk nevlastní, SaS 58, 1997 (v tisku).

Naše řeč, ročník 80 (1997), číslo 4, s. 195-201

Předchozí Marie Těšitelová: 100 let od vydání prvního frekvenčního slovníku

Následující Alena Černá: Znova ze Staročeského slovníku

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1