Jak píší vídeňští Češi (Některé znaky německého vlivu v jazyce českých novin vycházejících ve Vídni)

Jarmila Vojtová

[Articles]

(pdf)

-

Již třetím rokem probíhají vědeckovýzkumné práce na projektu, jehož cílem je zachytit a analyzovat současný stav jazyka české menšiny ve Vídni.[1]

Odborná i laická veřejnost byly už o dílčích výsledcích tohoto výzkumu informovány. Obsáhlý materiál je průběžně tříděn a popisován a už nyní se objevují velmi zajímavé rysy. Součástí výzkumu je rovněž analýza, jež má postihnout některá specifika psaného jazyka vídeňských Čechů. Vychází se tu z jazykového materiálu excerpovaného z novin, informačních bulletinů a některých příležitostných tisků různých krajanských spolků a organizací. Jde např. o časopisy Vídeňské svobodné listy, Krajanské noviny, Zpravodaj školy Komenského, Věstník čs. lidového sdružení a čs. katolických spolků v Rakousku, Klub, Rozhledy, Nazdar Sokola V.

V naší studii, jež sleduje zejména jazyk Vídeňských svobodných listů na straně jedné a Zpravodaje školy Komenského na straně druhé, pokoušíme se nastínit základní jevy, se kterými je možno se v uvedených časopisech setkat. Tyto dva tituly nebyly zvoleny náhodně: reprezentují totiž krajní body spektra, jež krajanské tiskoviny představují.

Vídeňské svobodné listy (dále VSL) jsou nejvýznamnějším krajanským periodikem. Byly založeny v roce 1946, jejich vydávání má dlouhou tradici, nyní vycházejí jako týdeník Menšinové rady české a slovenské větve v Rakousku a představují oficiální noviny české menšiny. Přispívají do nich zejména krajané starší generace, kteří se většinou aktivně podílejí na politickém i společenském životě české menšiny. Pro náš účel jsme měli k dispozici dva ročníky, a to 1995 a 1996. Jako nejrozšířenější krajanská tiskovina bezesporu odrážejí nejvěrněji stav jazyka krajanů, případně jej i ovlivňují.

Jazyk VSL popsal zevrubně v 60. letech rakouský lingvista Gero Fischer[2]. Jeho monografie však vychází z pozice německého mluvčího, a proto se nevyvarovala některých nepřesností v hodnocení českého jazykového materiálu. Pro [124]nás je nicméně tato práce přínosná zejména z hlediska vývojového – srovnání s našimi jazykovými doklady umožní dokumentovat vývoj vídeňské češtiny a doloží též změny, jež v jazyce v daném období proběhly.

Zpravodaj školy Komenského (dále ZŠK) je měsíčník, který pro svou potřebu vydává vedení školy Komenského (v současnosti jediné a poslední české školy ve Vídni). Přispěvateli jsou především členové učitelského sboru, rodiče a v nemalé míře i zástupci generace nejmladší – žáci školy. K dispozici jsme měli ročníky 1995 a 1996. Jedná se o texty víceméně neoficiální, důraz je kladen na informace, texty nebyly podrobeny jazykové korektuře a vznikaly spontánně podle aktuálních potřeb školy.

Obě tiskoviny obsahují též příspěvky, jež byly převzaty z novin a časopisů vydaných v České republice. Rozbor těchto článků náš příspěvek pochopitelně nezahrnuje.

Převážně neuvědomělý vliv němčiny lze sledovat ve všech jazykových rovinách. Kromě toho rovněž pozorujeme snahu o maximální (často nadbytečné, někdy až neústrojné) počešťování výrazových prostředků cizího původu. Projevuje se užíváním zastaralých výrazů, vytvářením novotvarů či kalkováním německých slov do češtiny, jež neodpovídá našemu úzu. Při rozboru psaných textů nemůžeme pominout stránku pravopisnou a grafickou, které vykazují též některé specifické rysy.

Přejděme nyní k rozboru konkrétního jazykového materiálu.

1. U velké skupiny jazykových jevů je patrné, že byly vyvolány bilingvismem autorů. Vídeňští Češi ovládají němčinu přinejmenším stejně dobře jako češtinu (případně i lépe), v mnoha případech je pro ně němčina častějším, obvyklejším dorozumívacím prostředkem a není divu, že jejich čeština někdy napodobuje německé konstrukce. Na první pohled je tato souvislost zřejmá zejména v slovosledu: Pisatel sestavuje větu na pozadí německého větného vzorce. Je ovlivněn německým jazykovým povědomím a aplikuje neuvědoměle větný vzorec německé věty na větu českou. Tyto případy se týkají zejména postavení infinitivu u složených slovesných tvarů a složených přísudků. Na rozdíl od češtiny vyžaduje němčina v tomto případě striktně umístění infinitivu plnovýznamového slovesa (jenž je součástí přísudku) na konci věty. Např. … a kdo se chtěl posilnit, mohl dobře zásobený bufet navštívit. (ZŠK) Omlouvala se, že nebude možné všechny hosty přivítat. (ZŠK) Zároveň je možné veškerý materiál z našeho sortimentu zakoupit. (ZŠK)

Stejné postavení ve větě zaujímá příčestí trpné – pod vlivem němčiny se vždy klade na konec věty. Např. Jeho hra byla vynikající a s nadšením obecenstvem přijata. (VSL) … i když diplomatické styky mezi oběma zeměmi byly teprve před 125 lety navázány. (VSL) … v nichž jsou po každé straně tři oltáře umístěny. [125](VSL) V češtině by mohlo sloveso zaujmout místo na konci věty zcela výjimečně jen v případě, že by bylo jádrem výpovědi.

2. Dalším frekventovaným slovosledným jevem je postavení bohatě rozvitého shodného přívlastku před řídícím podstatným jménem. Spisovná čeština se tomuto slovoslednému schématu, zejména pak v psaných projevech, vyhýbá, je hodnoceno jako přestupek proti normě. V písemném projevu vídeňských Čechů je tento jev obvyklý, není v žádném případě považován za rys příznakový či nesprávný. I zde stojí v pozadí napodobení německých slovosledných konstrukcí: Tento nepřítelem nikdy nedobytý, hluboko v údolí řeky Feistritz ležící hrad z 13. století … (VSL) Obden v tisku uveřejněné průzkumy veřejného mínění … se zčásti ukázaly jako nepřesné. (VSL) Proti ilegálnímu přistěhovalectví namířená novelizace azylového zákona … (VSL) Bratr O. Č. nám předvedl svůj během sletu vlastnoručně natočený film. (VSL) Vzpomínky na společně prožitý zahraniční slet v Paříži a po něm hned následující setkání v Praze a 4 roky na to tak dlouho vytoužený a konečně uskutečněný XII. všesokolský slet v Praze se všemi v něm během všech jeho dnů prožitými nezapomenutelnými chvílemi zanechal těžko vyjádřitelné dojmy. (VSL) Rodičovské sdružení schválilo ředitelstvím předložený návrh volných dnů. (ZŠK) … pronesl slavnostní řeč, kterou uvítal do života vstupující českou univerzitu. (ZŠK) Vámi zadaný text umístíme… (ZŠK)

3. Model německé věty se rovněž odráží v tendenci k nadměrné kondenzaci sdělovaných informací do jedné věty pomocí vazby s infinitivem. Ve spisovné češtině je užívání infinitivních konstrukcí poměrně omezené, působí ve většině případů neobvykle, až knižně, infinitiv je zde nahrazován buď vedlejší větou, nebo předložkovým pádem substantiva. I zde je ostatně výchozí německý pořádek slov: Prosíme rodiče u hlavního vchodu zazvonit. (ZŠK) Teprve ve 14 letech se dostal studovat do Prahy. (ZŠK) … dětem to dodalo chuť do další práce učit se česky. (ZŠK) … který nabádá nejezdit do Rakouska. (VSL)

4. Vliv němčiny je patrný i v užívání přivlastňovacích zájmen. Ve spisovné češtině se v případě, že se přivlastňuje vlastníkovi v pozici podmětu, užívá zvratného přivlastňovacího zájmena svůj. V němčině tato možnost neexistuje a užívá se odpovídajícího přivlastňovacího zájmena pro vyjadřovaného vlastníka. Vídeňští Češi německý vzor napodobují a téměř důsledně jej v tomto případě přejímají, jeho užití nepociťují jako nenáležité: Představila se publiku v její zamilované roli Milady z opery „Dalibor“. (VSL) Rábl se stěhuje natrvalo do jeho rodiště. (VSL) … a netrvalo dlouho a tělocvična byla již opět uspořádána k jejímu původnímu účelu. (VSL) Sdělte nám Vaši kritiku, Vaše přání a připomínky. (ZŠK) Pozvěte i Vaše známé! Přiveďte i Vaše přátele. Podpořte naši školu Vaším zájmem o ni. (ZŠK)

[126]5. V oblasti slovotvorné si nelze nepovšimnout řady německých slov, jež se často přizpůsobují morfologickému systému češtiny. Vídeňským Čechům plní němčina funkci dorozumívacího a oficiálního jazyka ve většině komunikačních situací mimo prostředí rodinné, a tudíž neudivuje, že má na vyjadřovací schopnost mluvčích zásadní, velmi silný vliv. Mluvčí často ani nepociťují potřebu všechna německá slova důsledně překládat. Je pro ně jednodušší užít slova německého tam, kde není odpovídající český ekvivalent nebo jej mluvčí ani nezná. Německé slovo je výhodné nejen z hlediska jazykové úspornosti – často jednoslovný název by bylo nutno nahradit víceslovným pojmenováním českým –, ale i proto, že pro účastníky jazykové komunikace je často frekventované slovo německé významově jednoznačnější. To se týká zejména místních jmen, názvů různých společenských organizací a institucí, jež mají charakter značky. Německý název rozhodně komunikaci neztíží, naopak přispěje k jejímu urychlení.

Za pozornost stojí, že některá taková slova autoři skloňují – snaží se je začlenit do skloňovacího systému češtiny (zejména ty výrazy, jež je podle zakončení možno bez problémů zařadit k českým skloňovacím typům, např. Ring ke vzoru „hrad“ apod.), jiná ponechávají v nesklonné podobě. Často však autoři sami cítí, že německá slova jsou v českém textu nenáležitá. Dokazuje to hojné užívání uvozovek a zkratky tzv.; signalizují, že pisatel pociťuje německý výraz jako nečeský, citovaný z němčiny. Volba, zda slovo skloňovat či nikoli, je také ovlivněna vyjadřovacími schopnostmi autora. Příklady na začlenění německých slov do českého morfologického systému: V kostele na Rennwegu (VSL) před naším světoznámým Mariazellem (VSL) … ve Vosendorfu stojí ještě dnes hostinec (ZŠK) v místním Durlachehofu (VSL) … čekal na nás dobrý oběd v Seerestaurantu Gruber (VSL) Zřízení českého „Beiratu“ (VSL) Paní ředitelka též informovala ve škole při „klassenfóru“ (ZŠK) Náš absolvent M. T. má výstavu obrazů ve „Wolke“, roh Akademiestrasse a Kartnerrinku. (ZŠK) V posledních dvou případech se navíc setkáváme se snahou o pravopisné počešťování (klassenfóru, Kartnerrinku).

Je-li vlastní název víceslovný, skloňuje se jeho poslední složka: Dost velký počet členů se sešel na poutním místě Klein Mariazellu. (VSL)

Příklady na užívání německých slov bez skloňování, někdy jako slov citátových: vchod Puchsbaumgasse za Amalienbad (VSL) odbor na Margaretenplatz (VSL) U příležitosti 60-ti letého výročí založení školy ve III. okrese na Sebastianplatz … (VSL) Odjíždějí na zimní sportovní týden do Haus in Ennstal. (ZŠK) Inspekční kancelář na Boromausplatz je otevřena … (ZŠK) 28. února v 19.30 v Palais Palffy (ZŠK) … poté by předala dítě na tzv. Kinderübernahmstelle der Stadt Wien. (ZŠK) Absolvování naší školy není žádnou překážkou pro pozdější gymnaziální studium, např. na B.-Oberstufenrealgymnasium v Kundmanngasse. (ZŠK) V pátek se uskuteční „1. Wiener Schülerolympiade“. (ZŠK) Bylo [127]krajanu J. B. propůjčeno vysoké vyznamenání „Viktor-Adler-Plakette“ (VSL) … kde jsme dobře poobědvali „beim Mostheurigem“ (VSL) plus 10% Anzeigenangabe (VSL).

Ojediněle je možno se setkat i s adaptací německých slov pomocí českých sufixů: Bude-li Váš obnos diferovat … (ZŠK) Na řadě jsou sanitární zařízení školky (ZŠK) materielní vybavení (VSL) individuelní (VSL).

6. Jako nesklonná slova značkové povahy fungují v textu rovněž německé zkratky. Jsou zakotveny v místní rakouské situaci, všichni mluvčí znají jejich význam, a proto jejich překlad není nutný. Hojně se vyskytují zejména zkratky politických stran: V rámci slavnostního zasedání SPÖ-Landstrasse … (VSL) Jen SPÖ ztratila od roku 1983 až do voleb 1994 12,7% hlasů, ÖVP ve stejném období dokonce 15% hlasů, mezitím co opoziční strany Haiderova F … (VSL) Místopředseda rakouského parlamentu Herbert Haupt ze strany F prohlásil … (VSL) Tramvaj č. 67 vás zaveze k U1 na Reumannplatz. (ZŠK) Právník dva roky po absolutoriu UNI Wien (ZŠK) Všechny ceny jsou včetně daně za inzerci a 20% daně MWSt. (ZŠK)

7. Snahu krajanů vyjadřovat se správně česky dokumentují četné doslovné překlady německých slov (ustálených sousloví), jež však neodpovídají českému úzu. I zde je možno spatřovat vliv německého jazyka na vyjadřování. Můžeme zcela jednoznačně stanovit německý vzor, jehož je český výraz vlastně kalkem. Např. světelné obrázky, světelné obrazy (něm. Lichtbilder × č. diapozitivy) (VSL) kulatá hala (něm. Rundhalle × č. rotunda, kruhová hala) (VSL) škola „Komenský“ (něm. Komensky-Schule × č. škola Komenského) (VSL) školní práce (něm. Schularbeit × č. prověrka) (ZŠK) školní zpráva (něm. Schulbericht × č. vysvědčení).

8. Samostatné zpracování by si zasloužilo užívání předložek a slovesných vazeb. Ne zcela dokonalá znalost současné češtiny skýtá německému vlivu velké možnosti. Jevy z této oblasti působí na rodilého Čecha většinou jako neobvyklé nebo neobratné, avšak neztěžují porozumění. Pro ilustraci uvádíme několik příkladů na zřejmý vliv německých vazeb: Při úvahách o budoucí Evropě se staví otázka (něm. die Frage stellen) (VSL) Během prázdnin Vám také stojí k dispozici vždy od 9.00 do 12.00 hod (něm. zur Verfügung stehen) (ZŠK) Výbor schválil s velkou většinou úspornou část (něm. mit Majorität/Stimmenmehreit annehmen/genehmigen) (VSL) Klestil pověřil kancléře s utvořením nové vlády (něm. mit etwas betreuen) (VSL)

9. Dále můžeme v textech najít některé zastaralé či knižní podoby slov a vazby, jež svědčí o snaze autorů vyjadřovat se maximálně spisovně a oficiálně. Tyto prvky najdeme zejména u zástupců starší generace. Užívají archaičtější češtiny než jejich vrstevníci v Česku, neboť jejich kontakt s rodilými Čechy byl po dlouhá léta omezen nebo vůbec scházel. Jejich jazyk zůstal bez novějších vlivů a vlastně se nevyvíjel: … vyžádá si určitých obětí (VSL) starali se o blaho hostí [128](VSL) Jest velmi žádaným doprovazečem vynikajících pěvců (VSL) děkujeme mu z plna srdce (VSL) pozbyli volebního práva (VSL) vyučuje matematice a rýsování (ZŠK) aby se jim dostalo práva na vlast (VSL) v pozoru zapěnou hymnou (VSL) též dle telefonické dohody (VSL).

Běžný je též genitiv záporový: není tedy proti tomu námitek (VSL) nevyhledával německých spolužáků (ZŠK).

10. Povšimněme si ještě pravopisné stránky textů. Je ovlivněna německým pravopisem a u většiny autorů je tento stav podporován často pravopisem, který si osvojili ještě v době mezi světovými válkami. Dosvědčuje to zejména psaní slov přejatých: organisace (VSL) prosa (VSL) revisor (VSL) konsumace (ZŠK) universita (ZŠK) buffet (VSL) orthopedické boty a vložky (VSL) thema (VSL).

V našem příspěvku jsme se pokusili popsat některé frekventované jevy, které se projevují jako důsledek silného německého vlivu v textech novin a časopisů psaných vídeňskými Čechy. Ukázali jsme, že se tento vliv odráží ve všech jazykových rovinách. Jde o poznatek o to zajímavější, uvědomíme-li si, že analyzované texty jsou psané, a tedy předem připravené. Sledovaná problematika si zasluhuje hlubší ucelený rozbor. Jeho výsledky budou publikovány v rámci zmíněného mezinárodního projektu.

---

[1] Srov. J. Balhar, Jak mluví vídeňští Češi, NŘ 78, 1995, s. 189–196.

[2] G. Fischer, Die Sprache der Wiener Tschechen seit 1947, Wien 1967. Disertační práce, 497 s.

Naše řeč, volume 80 (1997), issue 3, pp. 123-128

Previous Alena Jaklová: K současnému stavu chodského nářečí z hlediska sociolingvistického II

Next Ivana Kolářová: Významy a funkce slov pak a potom v mluvených projevech