Časopis Naše řeč
en cz

Lingvistická konference „Učební text — jeho funkce, produkce, percepce a interpretace“

Milada Voborská, Zdeňka Kavková

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Ve dnech 13.–15. 9. 1995 uspořádala Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze lingvistickou konferenci „Učební text – jeho funkce, produkce, percepce a interpretace“. Zasedání, které se konalo v Brandýse n. L., se zúčastnilo 60 jazykovědců, mezi nimiž byli i odborníci ze zahraničí. Účastníky konference přivítal děkan Pedagogické fakulty Zdeněk Helus. Ve svém vystoupení kladl důraz na komunikační aspekt učebnic a vyzdvihl zájem fakulty o nově vznikající učebnice.

Ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky Jiří Kraus na úvod konference vyslovil názor, že na rozhraní tisíciletí je právě text učebnic typickým textem jazyka a společnosti. Upozornil rovněž na současný stav učebnic, které jsou velmi různorodé a jejichž výběr je zcela v kompetenci škol. Při tvorbě a výběru těchto učebnic podle J. Krause nemusí být rozhodující hledisko jazykovědce, avšak vždy musí existovat snaha o kultivaci řeči.

Pásmo referátů a sdělení zahájil Přemysl Hauser, který na základě dřívějších definic a ve shodě s akademickou Mluvnicí češtiny vysvětlil pojem učební text. Jeho základním projevem jsou právě učebnice. P. Hauser rozlišil druhy učebního textu (učebnice, cvičebnice, mluvnice atd.) a textové typy (výchozí text, dokladový text, výkladový text a cvičení). Dále zdůraznil nutnost posílení neuměleckých textů oproti uměleckým, které dosud v učebnicích převažují, a jejich využití k etické a citové výchově dítěte. Při vysvětlování pojmu výkladový text se P. Hauser zastavil u terminologické problematiky, zejména u otázky domácích a přejatých termínů. P. Hauser doporučuje, aby učebnice procházely dvouletým zkušebním užíváním ve školách. Charakteristikou stylu učebních textů z lingvostylistického hlediska se zabýval Milan Jelínek. Podle něj existuje jako druh stylu odborného styl učební a určité specifické textotvorné tendence, které ho charakterizují. Jože Lipnik, host z mariborské pedagogické fakulty, seznámil účastníky konference s vývojem tvorby slovinských učebnic a jejich současnou podobou. Referát dalšího zahraničního hosta, Rostislava Kocourka z univerzity v Halifaxu (Kanada), se týkal konkrétních možností zjišťování znalostí žáků. R. Kocourek vysvětlil funkci písemných textů jako kontroly porozumění učebnímu textu. Ondřej Hausenblas ve svém příspěvku vymezil cíle učebních textů a kriticky se vyslovil k charakteru současných učebnic, ve kterých převažuje systematika oboru. To podle O. Hausenblase neodpovídá cíli, jímž je ovládnout užití českého jazyka v praxi. K dalším nedostatkům současných učebnic patří to, že nejsou zaměřeny na řešení problémů, prohlédnutí komunikačních záměrů a operativní mluvu žáků.

Druhý den konference probíhala jednání v sekcích. V sekci B přednesla referát Jana Svobodová, která jasně vymezila, jaké vlastnosti učební text má mít a jaké ne. Posoudila stav učebnic českého jazyka na 1. stupni ZŠ a především upozornila na jejich [107]nedostatky. Dále vytyčila základní požadavky na tvorbu učebnic. Na podobné téma se zaměřil rovněž František Uher, podle něhož je třeba, aby učební text sloužil k vyvolání jazykového jednání. Svým příspěvkem seznámila Ľubica Geletová z Banské Bystrice účastníky konference se dvěma návrhy osnov pro ZŠ na Slovensku. Ve výuce slovenského jazyka se nyní klade důraz na komunikativní koncepci. Cílem vyučování má být dosažení takové úrovně řečových schopností, aby žák zvládl přiměřeně a správně jak běžnou, tak odbornou komunikaci. Olga Müllerová vydělila typy dialogických textů, které se mohou vyskytovat ve cvičebnicích českého jazyka. Mezi ně patří texty umělecké a autentické, tzn. tvořené dětmi. Se svými sděleními dále vystoupily Eva Minářová, která se zabývala proměnou učebního textu, a Eva Hájková, která vyzdvihla význam role posluchače v komunikačním procesu a rozlišila termíny mluvní a komunikativní aktivita. Otakar Mališ ve svém referátu upozornil na to, že už sám pojem funkce je problematický a postrádá přímé vymezení. O. Mališ za adekvátní příznak učebního textu považuje jeho smysl, tj. programové začleňování adresáta do souvislostí světa, jenž ho obklopuje a jehož se poznáváním zmocňuje. Dále nastínil perspektivy učebního textu a zdůraznil, že povinností autorů učebnic je respektovat odlišný charakter současné mládeže.

V jednání sekce C vystoupili se svými referáty Olga Böhmová a Vladimír Šaur, kteří se zabývali texty používanými při výuce staroslověnštiny a historické mluvnice českého jazyka. Společným jmenovatelem obou vystoupení byla otázka, jak nejlépe zprostředkovat studentům češtiny kontakt se staroslověnskými a staročeskými texty. Další referující, Bohuslav Hoffmann, zhodnotil produkci učebních textů literární výchovy za posledních pět let a vydělil stávající typy učebnic.

Odpolední jednání sekce D bylo tematicky rozmanité. Zahájila je Jana Hoffmannová referátem o transformaci textu do různých kódů. Seznámila účastníky konference s možnostmi variací a vysvětlila jejich význam pro rozvoj tvořivosti a fantazie dětí. Milan David se zabýval jazykovým zpracováním tématu „Roubování ovocných stromů“ v různých učebnicích a monografiích. Na jazykovou a mimojazykovou funkci vlastních jmen v textu se zaměřil Rudolf Šrámek, na otázku usnadnění percepce textu ve škole pomocí vlastních jmen se pak soustředil Svatopluk Pastyřík. Učebnice pro základní školy byly ústředním tématem příspěvků Květoslavy Klímové a Heleny Kneselové z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. K. Klímová věnovala pozornost využití a frekvenci deminutiv v učebnicích pro 1. stupeň ZŠ a H. Kneselová posoudila mj. nekoncepční zpracování tématu nauka o významu slov v učivu jednotlivých ročníků ZŠ. Olga Martincová z Ústavu pro jazyk český AV v Praze hovořila o místě slovníků mezi ostatními učebními texty a o potřebě školního slovníku.

Páteční plenární zasedání bylo zahájeno referátem Jaroslava Hubáčka. Zaměřil se na výčet kladů a záporů specifického druhu studijní literatury, jakým jsou vysokoškolská skripta. Učební texty pro vysoké školy byly předmětem sdělení Ivy Nebeské, která připomněla procesy podílející se na tvorbě textů. Milena Švehlová zdůraznila schopnost interpretovat skripta oproti jejich pouhému „přeříkávání“, čemuž by měla napomoci mimo jiné „dialogizace“ vysokoškolských skript. Toto téma také [108]tvořilo osu vystoupení Svatavy Machové. Z poněkud odlišné pozice, a to z pozice češtiny jako cizího jazyka, přistupovali k učebnímu textu Milan Hrdlička a Milan Malinovský. I v jejich příspěvcích však byl vyzdvižen význam komunikačního způsobu výuky, jako tomu bylo ostatně i ve většině příspěvků předcházejících.

Na konferenci zazněla celá řada dalších zajímavých a podnětných příspěvků. Celkem bylo předneseno 20 referátů a 20 sdělení. Všechny tyto příspěvky budou publikovány ve sborníku, který vydá Pedagogická fakulta UK.

Na závěr můžeme říci, že účastníci konference se více soustředili na funkci a produkci učebních textů, zatímco jejich percepcí a interpretací se zabývali výjimečně. Větší pozornost byla věnována textu psanému na úkor učebního textu mluveného. Je škoda, že na diskusi byla vymezena velmi krátká doba. Ukázalo se, že takto zaměřené konference jsou potřebné a že by bylo dobré, aby následovaly další.

Naše řeč, ročník 79 (1996), číslo 2, s. 106-108

Předchozí Daniela Cypriánová: O lingvistické terminologii ve dvou ročnících Naší řeči

Následující Ludmila Uhlířová: Svenska språknämnden aneb jazyková poradna po švédsku

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1