Ostropestřec a mudřec

Bohumil Skalický

[Drobnosti]

(pdf)

-

Rostlina ostropestřec mariánský je léčivá, proto se její název vyskytuje v lékařské literatuře. Potíže působí její skloňování; v genitivu se objevují podoby „ostropestřece“ nebo „ostropestřce“ a pronikají i do slovníků. Uvědomíme-li si, že se její jméno skloňuje podobně jako slovo stařec (rozdíly jsou jen ve 4. pádě jednotného čísla a v 1. a 5. pádě čísla množného), [53]usnadní nám to volbu vhodnějšího tvaru. Skloňování bude tedy znít: ostropestřec, ostropestrce, ostropestrci atd. Uvedené tvary lépe zapadají do naší deklinační soustavy a snadněji se i vyslovují než podoba „ostropestřce“. – Podobně jako ostropestřec se skloňuje i název pestřec; označuje rod hub, nejznámější z nich je pestřec obecný.

Zastaralá podoba podstatného jména mudřec (vedle běžné podoby mudrc) má v jednotném čísle v 2. a 4. pádě tvar mudrce, v 3. a 6. pádě mudrci a v 7. pádě mudrcem; v množném čísle se skloňuje: mudrci, mudrců, mudrcům atd. Přídavné jméno přivlastňovací zní mudrcův (nikoliv „mudřecův“, jak jsme mohli číst v současné léčitelské literatuře).

Naše řeč, ročník 79 (1996), číslo 1, s. 52-53

Předchozí Ivana Svobodová: Otázka pro

Následující Emanuel Michálek: K církevněslovanským rysům v starých osobních a místních jménech