Časopis Naše řeč
en cz

Probydlené lůžko

Ivana Svobodová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Toto spojení jsme si přečetli v rozhovoru se spolumajitelem jednoho hotelu uveřejněném v týdeníku Profit, a to v této větě: Naše firma odvádí obvodnímu úřadu 15 korun z jednoho probydleného lůžka. Domníváme se, že tato informace má (pro laika) nízkou sdělnou hodnotu: rozhodně z ní není zcela jasné, za co a jak často ona firma platí 15 korun; zároveň její jazykové ztvárnění nelze hodnotit jako ústrojné.

Spojení probydlené lůžko předpokládá existenci slovesa probydlet a jeho spojitelnost se substantivem lůžko. Sloveso probydlet současné výkladové slovníky (Slovník spisovného jazyka českého, Praha 1960–1971, Slovník spisovné češtiny, Praha 1978) neuvádějí. Jako předponová slovesa zaznamenávají pouze obydlet a zabydlet (se). Předpona pro- by mohla sloveso bydlet modifikovat dvojím způsobem: 1. Mohla by vyjadřovat význam ‚naplnit celý časový úsek činností, kterou označuje základové sloveso‘. To je význam, který mají slovesa jako protancovat (celou noc), probdít (dvě noci), proplakat (několik hodin). Na základě toho by pak probydlet znamenalo ‚bydlet po určitou dobu na jednom místě a ne nikde jinde‘ (*prázdniny jsme probydleli v hotelu). 2. Sloveso probydlet by se mohlo přiřadit ke slovesům jako protelefonovat, projíst, propít, v nichž předpona pro- vyjadřuje ‚velkou míru děje základového slovesa, vedoucí k hmotné ztrátě nebo neúspěchu’: propít, projíst výplatu, a tedy i *probydlet mnoho peněz, tj. zaplatit, utratit mnoho peněz za nájemné, za ubytování v hotelu apod.

Teď se zamysleme nad tím, zda lze výraz lůžko spojovat se slovesem bydlet a se slovesy odvozenými. Slovesem bydlet se vyjadřuje místo pobytu, ubytování, bydliště (bydlet na sídlišti, na venkově, v prvním patře, ve vile, na koleji atd.). Substantivum lůžko ve významu ‚zařízení upravené k ležení (ke spaní)’, stejně jako jiná jména označující části bytového zařízení (křeslo, židle, postel, gauč), se slovesem bydlet a se slovesy od něho odvozenými spojitelné není.

Ačkoli slovníky sloveso probydlet neuvádějí a ačkoli toto sloveso zní neobvykle, zcela odmítat jej nelze. Setkáme-li se s ním, půjde bezesporu o užití okazionální, aktualizační. Odmítnout je však nutno pasivní konstrukci probydlet lůžko, která se stala východiskem pro vytvoření spojení probydlené lůžko. Toto spojení patří – pokud nebylo užito jednorázově – k lexikálním prostředkům profesní vrstvy slovní zásoby. I kdybychom však do uvedené věty dosadili namísto výrazu probydlený např. příd. jm. obsazený, stejně by z ní nebylo zřejmé, zda firma poplatek 15 korun odvádí jednorázově, tedy bez ohledu na to, jakou dobu host v hotelu pobývá, nebo zda jde o poplatek odváděný každodenně.

Naše řeč, ročník 78 (1995), číslo 3, s. 168

Předchozí Jana Jančáková: Nový svazek Západočeské vlastivědy

Následující Zdeňka Sochová, Běla Poštolková: Co v slovnících nenajdete (Novinky v současné slovní zásobě) Část 7.

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1