Časopis Naše řeč
en cz

Třetí konference Mezinárodní asociace forenzních lingvistů

Václava Musilová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Ve dnech 14. až 16. 7. 1993 se konala v Bonnu v pořadí již třetí konference, kterou za pomoci oddělení aplikované lingvistiky Bonnské univerzity uspořádala Mezinárodní asociace forenzních lingvistů (International Association of Forensic Linguists – IAFL). Předchozí konference a semináře organizoval výkonný výbor IAFL, který přispěl k postupnému sbližování jednotlivých lingvistů zaměstnaných na univerzitních i policejních pracovištích různých zemí, kteří se zabývají aplikací lingvistických poznatků ve prospěch policejní a soudní praxe.

Tzv. forenzní lingvistika zahrnuje značný okruh otázek týkajících se vzájemného vztahu jazykovědy a právních věd, zejména kriminalistiky. Pracovníci univerzit chápou tento obor velmi široce. Vedle našeho pojetí aplikované lingvistiky ve formě znalecké činnosti využívané pro potřeby objasňování a dokazování trestné činnosti zařazují do tohoto oboru i další otázky zaměřené na sémantické a pragmatické aplikace verbální komunikace při soudním řízení, otázky týkající se účasti lingvistů na konečné podobě právních textů, konzultace při ustalování právní a policejní terminologie apod.

Souhrnný název forenzní lingvistika se pro tuto oblast aplikované lingvistiky začal používat v Německu a zejména v anglosaských zemích koncem 70. let. Doplnil tak analogicky další pomezní forenzní obory, jakými jsou např. forenzní psychologie či forenzní medicína, které jsou již i u nás bohatě strukturovány podle konkrétního cíle uplatnění určité specializace.

Kromě tohoto nejfrekventovanějšího a také nejobecnějšího názvu se můžeme ve vztahu k forenzní praxi setkat s dalšími, vesměs však užšími a více či méně zavádějícími pojmenováními: forenzní psycholingvistika, stylistická analýza, komparativní stylistika, [50]kvantitativní stylistika, stylometrie, zkoumání sporného autorství, autorská atribuce aj. Pro zkoumání záznamů mluvených projevů jako specifickou část forenzní lingvistiky se užívají rozmanitá pojmenování, např. forenzní identifikace mluvčího, hlasová analýza, kriminalistická akustika a fonetika.

V České republice se pro tuto oblast ustálily názvy jazyková expertiza (psaných jazykových projevů) a fonoskopická expertiza (mluvených projevů). Takto jsou tyto specializace zapsány pod základním oborem kriminalistika v seznamu znaleckých oborů vedených na Ministerstvu spravedlnosti ČR.

Na ustavení IAFL i na uspořádání samotné konference týkající se forenzní lingvistiky se velmi iniciativně podílely německé, anglické a australské univerzity (Bonn, Birmingham, Londýn, Surrey, Monash, New England). Třetí konference IAFL se zúčastnilo přes 40 forenzních lingvistů z osmi zemí. Nejvíce účastníků bylo samozřejmě domácích – pedagogických i výzkumných pracovníků z několika německých univerzit. Další zemí nejvíce zastoupenou na konferenci byla Velká Británie (10), dále USA (3) a Austrálie (2). Po jednom zástupci vyslaly Nizozemí, Jižní Afrika a Česká republika. Šlo převážně o pracovníky univerzit. Z policejních sborů ze západních zemí byl zastoupen pouze Spolkový kriminální úřad ve Wiesbadenu. Česká republika byla přítomná jako jediná ze středoevropských a východoevropských zemí. Je třeba litovat, že se tohoto setkání nezúčastnili forenzní lingvisté ze Švédska, které má v tomto oboru zřejmě největší tradici.

Přípravě konference byla věnována velká pozornost. Plynulému průběhu napomohlo knižní vydání programu konference spolu s résumé referátů a informacemi o jednotlivých účastnících. Na konferenci bylo předneseno 22 referátů, kterým bylo vyhrazeno 30 minut, následujících 15 minut bylo věnováno diskusi ke každému příspěvku. Jednacím jazykem byla angličtina.

Řada příspěvků přednesených na konferenci se týkala analýzy konkrétních případů zkoumání psaných a mluvených projevů (tzv. „Case Studies“). Některé z nich měly velmi blízko k naší praxi (např. referáty zabývající se identifikací autora výhružných dopisů, stanovením nářeční příslušnosti mluvčího v nahrávce, metodikou získávání srovnávacího materiálu či různými formami měnění hlasu). Metodologicky byly zajímavé příklady různé textové interpretace, uplatňování větné a slovnědruhové analýzy a neurolingvistické aspekty řečové činnosti.

Z dalších témat zaslouží zvláštní zmínky např. snahy vypracovat jednotné směrnice pro přepis magnetofonových záznamů mluvené řeči při výslechu či při soudním řízení, aby se zabránilo zkreslení významu sdělení (zkracování přepisu, špatné pochopení hůře srozumitelných úseků apod.).

S tím souvisí zdánlivě okrajová, ale značně frekventovaná a velmi diskutovaná problematika jazykové analýzy záznamů v policejních protokolech, týkajících se především tzv. přiznání k trestné činnosti, jejichž autentičnost bývá dodatečně zpochybňována. Přístup lingvistů k těmto materiálům se značně liší, musí se však posuzovat na pozadí právního řádu v dané zemi. V této souvislosti je např. nutno znát, jaká je předepsaná forma záznamů výslechů (dialog či monologické vyprávění), zda autentičnost a dobrovolnost výpovědi stvrzuje nezúčastněná osoba, zda správnost zápisu stvrzuje [51]vyslýchaná osoba podpisem (jen na konci celého záznamu či na konci každé stránky, aby se zabránilo manipulacím s textem), dostačuje-li samo přiznání při výslechu k odsouzení apod.[1]

Forenzní lingvisté věnovali pozornost i obecné srozumitelnosti právních textů; např. byl proveden a popsán pokus s „instrukcemi pro zadrženou osobu“. Po přečtení textu měly pokusné osoby zodpovědět šest otázek týkajících se práv a povinností jakožto zadržené osoby. Správné odpovědi byly výjimkou i u právnicky vzdělané osoby. Co si z takového písemného poučení mohou odnést skuteční zadržení, u nichž je často nutno předpokládat pouze omezené vzdělání, je nasnadě, nepočítaje v to další negativní faktory ovlivňující vnímání (stres, strach, zranění, opilost apod.).

Smyslem informativního referátu autorky této zprávy s názvem Jazyková expertiza v rámci zkoumání anonymních komunikátů v České republice bylo přiblížit stav a historii tohoto oboru, který byl v Kriminalistickém ústavu (KÚ) v Praze zaveden koncem 60. let. Na názorném modelu využití psaných a mluvených projevů pro potřeby kriminalistiky bylo osvětleno postavení jazykové expertizy a vzájemné vztahy k ostatním expertizním oborům. Pomocí rozpětí na ose „forma – obsah“ byl ozřejmen i vlastní předmět zkoumání a jako důsledek toho odůvodněna nutnost zavést do expertizní činnosti tzv. psychologickou expertizu při interpretaci textů anonymních písemností. V této souvislosti byly uvedeny i jednotlivé problémové okruhy týkající se dané problematiky (osobnostní vlastnosti anonymního autora, jeho motivace, věrohodnost uváděných údajů, posouzení celkového stylizačního procesu, stupeň nebezpečnosti a reálnosti výhrůžek apod.). V závěru referátu jsem informovala o počítačovém projektu připravovaném v oddělení grafických expertiz KÚ ve spolupráci s psychologem; účelem tohoto projektu je systematicky klasifikovat, analyzovat a uchovávat výhrůžné, vyděračské a teroristické dopisy, aktuálně zpracovávané a archivované na pracovišti jazykové expertizy.

* * *

Tematické okruhy prezentované na konferenci nebyly podle mého názoru zcela přesným obrazem možného předmětu zájmu forenzních lingvistů ani významu jednotlivých problematik pro praxi. Podle dostupné americké a německé literatury se těžiště zájmu soustřeďuje stejně jako u nás zejména na pomoc vyšetřování při vyhledávání autora sporných (anonymních) textů, případně na jeho identifikaci v případě, že jsou k dispozici srovnávací písemnosti.

Z dalších témat bývá poměrně často věnována pozornost znalosti a používání tzv. řečových vzorů (speech patterns) usnadňujících vzájemné porozumění a umožňujících určitou strategii jazykového chování (na straně jedné taktika při získávání svědeckých výpovědí a provádění křížových výslechů, na straně druhé posuzování suverénních či nejistých výpovědí, interpretace vyhýbavých či příliš obecných výpovědí, váhání, přehánění apod.).

[52]Někdy vyvstává i potřeba rozhodnout jak vhodně oslovit účastníky trestního a soudního řízení či pojmenovat jejich povolání (např. ve vztahu k prostitutkám), aby pojmenováním samým nebyla porota při rozhodování negativně ovlivněna.

Dále se ukazuje potřeba sémantické analýzy textů, slovních spojení či použitých výrazů; jde o odpovědi na otázky relevantní pro soudní řízení, jako např. zda byla naplněna skutková podstata urážky a hanobení, včetně posouzení míry obscénnosti, zda text na krabičkách cigaret varující před škodlivostí kouření splňuje zákonné podmínky stanovené pro výrobce tabákových výrobků v USA aj.

Uvedené možnosti aplikace lingvistických poznatků ve forenzní činnosti nemohou být samozřejmě úplné. Z uvedeného výčtu okruhů je vidět poměrně značná roztříštěnost zájmů forenzní lingvistiky; z obsahu přednesených referátů, často nesourodých, je patrná i rozdílnost v přístupu k řešení jednotlivých problémů. Částečně je to dáno relativní novostí oboru, který teprve hledá svou koncepci, ale důvody odlišností jsou hlubší.

Vzájemné chápání specifičností práce forenzních lingvistů z různých zemí ztěžuje neznalost právního řádu v různých zemích a z toho vyplývajících odlišností v postavení expertizní činnosti v trestním řízení (např. značné rozdíly jsou již v uznávání závěrů jazykové expertizy soudem jakožto důkaz). Vyžadování různých typů jazykových analýz je pak přímo podmíněno politickou, sociální a hospodářskou situací v dané zemi (např. frekvence určitých typů anonymních písemností).

Nelze ani přehlédnout větší či menší nejednotnost užívané terminologie a odlišný rozsah a obsah jednotlivých pojmů. Tento rozdíl vyplývá především z toho, jakými cestami se určitý forenzní lingvista k takové práci dostal.

Lingvisté z univerzitních pracovišť se začali zabývat řešením problémů forenzní lingvistiky většinou díky náhodě, na základě konkrétního požadavku policejních či soudních orgánů. Osobní kontakty takto vytvořené pak vedou k příležitostné spolupráci. Prozatím však často trpí nedostatečnou praxí s uvedenými typy komunikátů, která jim brání v potřebné specializaci a jistotě v stanovování závěrů zkoumání (ať kategorických, nebo častěji pravděpodobnostních různého stupně).

Lingvisté zaměstnaní na kriminalistických expertizních pracovištích se zdají být v jisté výhodě, pokud jde o forenzní lingvistiku. Bližší znalost policejní práce a formálních i věcných požadavků kladených na tyto znalce jim usnadňuje činnost zejména v počáteční fázi. Mají možnost se poučit o dané problematice i u příbuzných oborů. Např. naše jazyková expertiza se vyčlenila z písmoznalectví, konkrétně ze zkoumání ručního písma, z něhož těžila metodicky i terminologicky.

Uvedené rozdíly by však neměly být chápány jako projev skepse k možnostem mezinárodní spolupráce. Odlišný přístup může být v řadě případů inspirující. Nicméně v tomto počátečním stadiu mezinárodní organizace forenzních lingvistů se jeví jako důležité stanovit priority zájmů, soustředit síly na několik málo úkolů. V tomto směru by kromě pořádání každoročních konferencí k sjednocení lingvistů mohl významně přispět odborný časopis, který se pod názvem Journal of Forensic Linguistics chystá vydávat od r. 1994 Malocolm Coulthard se spolupracovníky z Birminghamské univerzity.

[53]Tuto informaci bych chtěla uzavřít návrhem, aby se do činnosti policejních a soudních pracovišť zapojili další lingvisté. Existuje totiž i řada neexpertizních problematik, kde jejich odborná pomoc citelně chybí. Jde např. o ustalování či vytváření nové terminologie, problémy malé srozumitelnosti současných právních textů pro větší okruh uživatelů, nebo další otázky mezilidské komunikace v těchto institucích. Doba umělé izolace našich resortů sice skončila, ale konkrétní spolupráce s „civilními“ pracovišti se dosud náležitě nerozvinula.


[1] Potřeba zkoumat tento druh materiálů u nás sice prozatím nenastala, avšak analýza situace v jednotlivých zemích a srovnání se stavem naším by mohla odhalit řadu opomíjených aspektů jak právních, tak jazykových.

Naše řeč, ročník 78 (1995), číslo 1, s. 49-53

Předchozí Edvard Lotko: Příručka rétoriky pro střední školy

Následující Václava Holubová, Vladimír Mejstřík: Významné životní jubileum Josefa Filipce

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1