Časopis Naše řeč
en cz

Poznámka o úspornosti a „inflaci“ slov

František Štícha, Jürgen Tesak

[Články]

(pdf)

-

Jedním z nejobecnějších a nejzávažnějších rozporů při dorozumívání řečí je protiklad mezi implicitností a explicitností užité jazykové formy. Problém implicitnosti z hlediska hodnotového a v nejobecnější rovině není složitý: jde o úspornost slov; ta je jako každá úspornost vždy pozitivní a žádoucí. Jde ale také o to, aby byl úsporný výraz srozumitelný. Srozumitelnost implicitní formy je ovšem do jisté míry také věcí rozdílného subjektivního vnímání a schopnosti inference, tj. vyrozumívání smyslu, který není „výslovně“, explicitně vyjádřen. Tato schopnost je nepochybně ovlivněna jak inteligencí, tak znalostí světa a konkrétně té skutečnosti, k níž se daná výpověď vztahuje. Čteme-li např. v jedné z nejznámějších her Václava Havla otázku Co dnes děláte? Koulíte?, nejspíše hned nepochopíme, že ’koulet’ neznamená zde toliko ’koulet sudy’, nýbrž že je tu navíc skryt význam ’plné sudy’, a že tedy slovesem koulet se tu implicitně vyjadřuje koulet plné sudy piva. To můžeme vydedukovat (vyvodit, inferovat) až z Vaňkovy odpovědi Přikuluji a z následné sládkovy věty Přikulovat je lepší než koulet.[1]

Podstatně složitější je z hlediska nejobecnějšího problém explicitnosti jazykového vyjadřování. Ona složitost tkví v komplikovanosti i subjektivitě rozporu mezi ’ještě účelnou explicitností’ a ’již neúčelnou nadbytečností’ jazykového výrazu. Zda je ta či ona složka nějaké výpovědi ještě účelně explicitní, či již neúčelně nadbytečná, je mnohdy opravdu těžké rozhodnout. Je to tím těžší, čím více toho o jazyce víme. Mnoho kritiků „inflace slov“ si ovšem s nějakými složitostmi hlavu neláme. Neuvažují o tom, zda jazyk úřední má znít stejně jako řeč hovorová; zda slovy vyjadřujeme jen pojmy, nebo také emoce a subjektivní postoje; proč říkat „složitě“ Na obloze není ani mráčku, když lze „prostě“ říci Je jasno…

Uživatel jazyka je někdy v řeči úsporný, jindy nikoli. Záleží to zjevně na mnoha různých okolnostech, jimiž se zde nechceme a ani nemůžeme zabývat. Náš záměr je velmi specifický. Chceme tu podat stručnou zprávu o výsledcích výzkumu jednoho velmi charakteristického druhu sdělení, v němž je úspornost [253]dominantou a záměrem; jde o telegram. Výzkum týkající se češtiny je součástí evropského srovnávacího projektu (zahrnujícího i neindoevropské jazyky, jako je finština), jehož koordinátorem je Jürgen Tesak z univerzity ve Freiburgu.

Korpus telegramových textů, které jsme analyzovali, nejsou však autentické telegramy, nýbrž jde o telegramy „uměle“ vytvořené pokusnými osobami na zadanou situaci.

Bylo zadáno těchto pět situací podmiňujících zaslání telegramu:

1. Jste očekáván(a) na oslavu narozenin. Počítáte s tím, že pojedete do místa vzdáleného 200 km autem. Při otočení klíčkem startéru zjistíte, že je vybitá baterie, a tudíž ten den již příjezd nestihnete. Posíláte telegram.

2. Vracíte se z dlouhodobějšího pobytu v zahraničí a jste doma očekáván(a) toho dne večer. Na hranicích se však ukáže, že máte prošlé vízum. Musíte proto vystoupit z vlaku a situaci vyřešit. Ztratíte tak několik hodin času, a toho dne domů tudíž nedorazíte. Navíc postrádáte 100 dolarů, popř. 3000 Kč na zaplacení pokuty. Posíláte telegram.

3. Jste na dovolené se stanem a autem v Rakousku nebo Německu. Ubytovali jste se na několik dnů v kempu, z nějž jste právě podnikli výlet do okolí. Tu se vám přihodila nehoda. Auto nejede, a vy ho neumíte sami opravit. Posíláte proto telegram do ČR.

4. Soused, který bydlí o poschodí výš, je na dovolené; zanechal vám adresu, ale telefonovat se mu nedá. Z jeho bytu začne k vám prosakovat voda – telegrafujete, aby se okamžitě vrátil nebo umožnil zpřístupnit byt.

5. Je pátek, v sobotu jste ohlášen na návštěvu k příbuzným v jižních Čechách, máte jet autem. Cestou se máte ještě zastavit v Příbrami pro starou tetu, která má jet s vámi a která vás očekává. Příbuzní zatelefonují, abyste návštěvu odložili, že musí naléhavě odjet. Telegramem informujete o této situaci starou tetu.

Přestože respondenti nebyli vyzváni k tomu, aby text telegramu byl co nejstručnější, analýza souboru 442 telegramových textů potvrdila všeobecné povědomí o tom, že markantní úspornost slov je pro telegram typická. To ovšem neznamená, že všichni respondenti či převážná většina z nich dbala skutečně o maximální úspornost. Naopak. Nezřídka se i v telegramu, byť simulovaném, ukazuje tendence k mnohomluvnosti, až k nadbytečnosti výrazu, v řeči hovorové sice běžné, avšak v telegramu nemístné. Srovnání s korpusem německým ukázalo, že Němci jsou při tvorbě telegramu úspornější a jisté typy elipsy jsou u nich pravidlem (např. vypouštění zájmenného podmětu Bin verhaftet namísto normálního Ich bin verhaftet).

K nejčastěji užívaným prostředkům implicitního, eliptického vyjádření v českém telegramu patří jev, který bychom mohli nazvat implicitní nominalizace. Jde o transformaci výpovědi založené na vztahu podmětu a slovesného přísudku [254](základní typ výpovědi), např. Přijedu zítra na neslovesné ’pojmenování’: příjezd zítra. Pozoruhodné přitom je, že ne vždy vede tato nominalizace k úspornosti vyjádření. V souboru 19 těchto nominalizaci různého znění (celkový počet je vyšší, neboť mnohé se opakují) jsou tři, jimž lze jednoznačně přiřadit explicitní slovesnou výpověď se stejným počtem slov: příjezd zítra (přijedu zítra), příjezd později (přijedu později), průsak vody od vás (prosakuje od vás voda). V ostatních případech není vždy zcela zřejmé, jaká explicitní výpověď by dané nominalizaci odpovídala: porucha auta, porucha vozu, porucha na autu, závada na autě; zdržení na hranicích, administrativní zádrhel, dlouhé čekání na hranicích, zpoždění na hranicích, návrat zítra večer, pokuta za prošlé vízum, návrat vlakem později; nehoda, okamžitý návrat, okamžitý návrat nebo klíč, havárie vodovodu, havárie vody.

Např. výrazu porucha auta bude nejspíše odpovídat mám(e) porouchané auto, výrazu administrativní zádrhel snad došlo k administrativnímu zádrhelu, výrazu pokuta za prošlé vízum asi musím zaplatit pokutu za prošlé vízum apod.

Také v českých telegramech není výjimkou elipsa toho či onoho tvaru pomocného slovesa být. Nejčastěji k této výpustce dochází v konstrukci s trpným participiem: (jsem) zadržen na hranici, (jsem) zadržena na hranicích, váš byt (je) vytopen, výlet (je) zrušen, návštěva (je) zrušena, návštěva (je) odložena, cesta (je) odložena.[2] Příležitostně se tyto tvary vypouštějí i jinde: jinak (jsem) v pořádku, doma (je) havárie, (je) nutno otevřít byt, byt (je) pod vodou.

Někdy je možno předpokládat elipsu slovesa mít: nepojízdné auto, problémy s autem, rozbité auto, problém na celnici, prošlé, neplatné vízum, neočekávané potíže, těžkosti na hranici, potíže s vízem, komplikace s vízem, menší problém.

Méně často se vyskytuje elipsa objektu či okolnostního určení: pošli (mi) 3000 Kč, nestavíme se (u tebe), pokusím se (to) vyřešit. V prvních dvou případech jde o typ elipsy běžný i jinde než v telegramu, případ třetí je specifický.[3]

Několikrát se vyskytla elipsa různého typu: bližší (ti sdělím) telefonicky, doma (ti to/vše) vysvětlím, (později ti vše) vysvětlím, auto (půjde) do šrotu, (je) nutno ihned (vše) zařídit, podrobnosti (ti sdělím) v dopise aj.

Snaha (ať vědomá či podvědomá) o jistou úspornost výrazu vede někdy k vytvoření zvláštní, neobvyklé a implicitní konstrukce: přijeď k odtažení (tj. přijeď mě odtáhnout – jak je však vidět, počet slov v obou konstrukcích, zvláštní a normální, je stejný: ekonomický efekt se nedostaví!), telegrafujte nejvýhodnější opravu (tj. telegrafujte, kde bych si mohl nechat auto nejvýhodněji opravit), [255]sdělte přístupnost bytu (tj. sdělte, jak lze váš byt zpřístupnit), prosakujete se na mě (tj. prosakuje ke mně/k nám od vás voda).

Na druhé straně, jak jsme se již zmínili výše, je někdy hledisko úspornosti zcela ignorováno: věta obsahuje slovo nebo i více slov, která její obsah nemohou výrazně ovlivnit, ba někdy jsou i z hlediska přenosu informace jazykovou formou zcela redundantní:

Osobně se nemohu dostavit; nutně přivezte 100 dolarů; potřebuji odtáhnout domů; přijeďte okamžitě domů; návštěva příbuzných odpadá; příbuzní museli naléhavě odjet z domova; nepřijedu tedy pro vás; příbuzní museli odjet pryč; a proto na nás nečekej.

Závěrem si ukažme, jak lze v podstatě téhož komunikačního efektu v telegramovém textu dosáhnout vedle plně explicitní formy, čítající sedm slov, i různými jinými formami méně explicitními, až formou maximálně implicitní, tvořenou pouze jediným slovem: voda:

Z vašeho bytu k nám prosakuje voda – z vašeho bytu teče voda – z vašeho bytu ke mně teče – teče od vás voda – od vás k nám teče voda – teče voda – voda.

Každý z nás se vyjadřuje často úsporně, a mnohdy neúsporně. Doufejme, že podmínky, projevy a důsledky tohoto počínání bude lingvistika jednou soustavně zkoumat.

[1] Jistě stojí za zmínku, že v anglické verzi této Havlovy hry zvolil překladatel namísto implicitního ’to roll’, analogického českému koulet, plně explicitní (odhlédneme-li od toho, že koulení plných sudů v pivovaru probíhá nepochybně i určitým směrem odněkud někam, nejspíše směrem „ven“, jak vyplývá i z protikladu sloves koulet a přikulovat, kde koulet je implicitně za odkulovat) to roll the full barrels: So what are you up today? Rollin’ the full barrels? (V. Havel, Three Vaněk plays. Faber and Faber. London – Boston, 1990, s. 5)

[2] Jedním z důvodů toho může být nejistota, zda užít přítomného nebo minulého tvaru slovesa být (jsem/byl jsem zadržen na hranicích).

[3] Srov. k tomu F. Štícha, Komunikativní a jazykové funkce lexikálního nevyjádření objektu děje ve větě, NŘ 70, 1987, s. 184–193.

Naše řeč, ročník 77 (1994), číslo 5, s. 252-255

Předchozí Jan Balhar: Vývoj nářeční slovní zásoby, zvláště zemědělské terminologie

Následující Viktor Petioky: Německo-český slovník právní terminologie z roku 1850